Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země

Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země

Australie.jpg
Výzkum, financovaný částečně NASA, potvrdil existenci kapalné vody na zemském povrchu před více než 4 miliardami let.

Vědci zjistili, že se na Zemi tvořily základy zemské kůry, eroze a opakující se sedimentace, již před 4,35 mld let. Objevili to při studiu krystalů zirkonu, tvořených během raného období historie Země (v prekambriu před 4,5 až 4 mld let). Výzkum byl prováděn v západoaustralské oblasti Jack Hill.

"NASA se zajímá, jak byla raná Země bohatá na kapalnou vodu. Jestliže se oceány vytvořily na začátku planetární historie, tak potom mohl i život," řekl Carl Pilcher, astrobiolog NASA ve Washingtonu. "Zjistíme-li, proč se vytvořily rané oceány na Zemi, pomůže nám to pochopit, kde jinde v této sluneční soustavě a v planetárních systémech kolem dalších hvězd, se mohly oceány a možná dokonce i život vytvořit."

"Tato práce poskytne přímý důkaz, že Země byla pravděpodobně obyvatelnou již 100 miliónů let po začátku jejího formování," řekl Bruce Runnegar, ředitel astrobiologického institutu NASA (NAI - NASA Astrobiology Institute at NASA Ames Research Center, Moffett Field, California), která část studií financovala.

Vedoucí pracovníci výzkumu E. Bruce Watson z Polytechnického institutu v New York (Department of Earth & Environmental Sciences at Rensselaer Polytechnic Institute, Troy, New York) a T. Mark Harrison z Australské národní university v Canberry a Kalifornské university v Los Angeles (Research School of Earth Sciences, Australian National University, Canberra and the University of California, Los Angeles) vymysleli novou metodu určování teploty, při které se horniny tvořily. Tým vyjmul a zkoumal více než 50.000 krystalů zirkonu o tloušťce lidského vlasu, které byly vystaveny přirozené erozi v Jack Hill. Z 50.000 zirkonů bylo jen pár stovek starších než 4,2 mld let. Teplota, při které horniny tají, udává podmínky, při kterých se tvořily.

"Horniny utvořené následkem tepelné energie při dopadu meteoritů, by byly úplně suché a tály by při teplotách větších než 900°C," řekl Harrison. "Naše studie naopak zjistily, že všechny tyto horniny tály při průměrné teplotě kolem 690°C. Voda, která je velmi silný katalyzátor, musela být přítomna v obrovském množství, aby horniny tály při tak relativně nízké teplotě."

Tento objev podporuje 4 roky starý názor Harrisonovy skupiny, že těžký izotop kyslíku v zirkonech je důkazem existence kapalné vody na nebo blízko zemského povrchu asi před 4,3 mld let.

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »