Velká jarní díra a „jarní“ bolidové překvapení

V tomto období není totiž v činnosti žádný významný meteorický roj a aktivita je tudíž velmi nízká. Toto období tudíž patří a vždy patřilo mezi nejméně zmapované v průběhu celého kalendářního roku.

K tomu samozřejmě přispívá i fakt, že únor a březen patří v České republice k měsícům s nejhorším počasím a tedy i aktivita vizuálních pozorovatelů je velmi malá. Vizuální pozorování je možné jen v několika málo dnech, kdy je jasno. I když je potřeba zmínit, že v posledních letech se toto pravidlo tak úplně nepotvrdilo a počasí nás překvapuje množstvím jasných nocí i v únoru a březnu.

V poslední době se zlepšilo zmapování rojů v tomto období díky videokamerové pozorovací síti CEMeNt, která je součástí nadnárodní sítě EDMONd. V případě špatného počasí však ani kamery nedokáží nemožné, i když na rozdíl od vizuálních pozorovatelů snímají oblohu každou noc a zachytí tedy meteory i v případě nečekaného roztrhání oblačnosti v průběhu noci.

Co tedy můžeme vidět?

Je nutné zdůraznit, že v tomto období je v činnosti převážně komplex Antihelion. Ten se v měsících leden až březen sestává z komplexu Virginid–Leonid a v dubnu pak přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.

Prvně zmíněný komplex je však velmi složitý a zároveň velmi málo aktivní, druhý je aktivnější, nicméně vzhledem k malé výšce radiantu nad obzorem je možné pozorovat pouze 1–2 meteory z tohoto komplexu za hodinu. V tomto období klesá také aktivita sporadického pozadí, která dosahuje svého minima v měsíci dubnu. Proto jsou celkové úhrny pozorovaných meteorů velmi nízké. Většina meteorických rojů má navíc nízkou průměrnou jasnost (populační index je vysoký). Tudíž pozorovaní v období „jarní díry“ nenabízí pro vizuální pozorovatele srovnatelný zážitek jako v jiných obdobích během roku.

Do komplexu Virginid a Leonid tedy patří např. tyto roje:

Virginids (VIR) Do komplexu Virginid patří mimo jiné tyto nejaktivnější roje: alfa, epsilon a mikro Virginidy. Radiant komplexu Virgind je velmi rozsáhlý, dosahuje až 15 stupňů v rektascenci a 10 stupňů v deklinaci. Identifikace jednotlivých rojů komplexu je proto vizuálně nemožná, radianty jednotlivých rojů se překrývají.Tento komplex je v činnosti od 3. února do 24. května. Jelikož se tento komplex skládá z více rojů, není možné přesně říci, kdy má komplex Virginid maximum.

Delta Leonids (DLE) Komplex Leonid se skládá z většího počtu rojů, dominantní roli hraje však pouze roj Delta Leonid, který sestává ze dvou větví, severní (NDL) a jižní (SDL). Tento roj můžeme pozorovat v období 5. 2. – 19. 3., přičemž jeho maximum připadá na 15. únor. Delta Leonidy jsou nejaktivnější z celého komplexu Leonid. Radiant delta Leonid je difuzní. Meteory roje jsou velmi pomalé.

Do komplexu Scorpio/Sagittarids patří tyto roje:

• Alpha Scorpids (ASC)
• Ophiuchids: Ophiuchids N (NOP)
• Ophiuchids S (SOP)
• Kappa Scorpids (KSC)

Alpha Scorpionidy jsou aktivní od 26. března do 12. května s maximem okolo 3. května.
Ophiuchidy N a S (jedná se o dvě větve jednoho roje) jsou v činnosti od 25. dubna do 26. května se dvěma maximy, a to 10. května (NOP) a 20. května (SOP).
Kappa Scorpionidy jsou aktivní od 4. do 27. května s maximem okolo 19. května.

Ke studiu komplexu Scorpio/Sagittarids nám velmi přispívají data z brazilské sítě (BRAMON), která je také součástí sítě EDMONd.
Všechny uvedené roje komplexu mají ZHR mezi 2 – 4, vzhledem k různému období činnosti uvedených rojů nepřesahuje celková ZHR komplexu 5 meteorů za hodinu.

„Jarní“ bolidové překvapení

I přesto je však toto období něčím výjimečné. Již několik let totiž v měsících leden až březen (tedy měsíce patřící do období velké jarní díry) padá velké množství jasných meteorů, tzv. bolidů (meteor jasnější než Venuše). Této anomálie si všimli dokonce vizuální pozorovatelé již v 60. a 70. letech, bohužel se tento úkaz kvůli nedostatku záznamů z té doby nedokázalo prokázat.

Nyní jsme však již v jiné situaci, jelikož neustále přibývá videokamer na pozorování meteorů jak u nás, tak i po celém světě, tudíž můžeme tento jev mnohem více zdokumentovat.

Z výsledků databáze meteorů EDMOND vyplývá, že v posledních 5 letech je v únoru a březnu poměrově o 30 % více bolidů než ve zbývající části roku. Přepočteno na měsíce, 1,18 % bolidů nad −4 v únoru a březnu, v jiných měsících je to pak 0,91 %. Přibližně tedy je každý stý meteor bolid.

O tomto zajímavém úkaze si více povíme v jednom z příštích článků.

Zajímavé bolidy zachycené v letech 2013 a 2014 v síti EDMOND:

Zdroje:

EDMOND

CEMeNt