Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou

Vědci z Goddardova institutu pro výzkum vesmíru v New Yorku (GISS), který spadá pod kosmickou agenturu NASa využili techniku modelování klimatu. Použili stejný klimatický model, který byl vytvořen pro sledování globálního oteplování na Zemi.

Vědci se dlouho domnívali, že Venuše je vytvořena z ingrediencí podobným pozemským, ale během vývoje následovala jiná evoluční cesta. Na myšlenku, že na planetě mohl být dříve oceán, poprvé poukázaly výsledky měření z mise Pioneer z roku 1980. Nicméně, Venuše je blíže ke Slunci než Země, tudíž dostává mnohem více slunečního světla. Voda na planetě Venuše se tak časem vlivem narůstající teploty vypařila a následně se vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a úniku volných částic z atmosféry. Bez vody na povrchu, oxidu uhličitého v atmosféře došlo k nekontrolovatelnému skleníkovému efektu, který vytvořil současné podmínky na planetě.

Při nynější modelaci museli vzít vědci v potaz, že Slunce před 3,5 miliardami let zářilo o 30 procent méně než dnes. K novému výzkumu byly také využity topografická data ze sondy Magellan. Výsledky ukazují, že Venuše mohla být v minulosti velmi odlišné místo než je tomu dnes.

Michael Way, autor studie, popsal dávné podmínky na Venuši: „Podnebí na Venuši bylo poměrně mírné ve srovnáním s tím dnešním. Jeden z našich předpokladů zahrnutých v modelu je, že Venuše měla stejnou rychlost otáčení i před 3,5 miliardami let. Rychlost otáčení hraje klíčovou roli v dynamice vývoje klimatu. Předchozí studie totiž ukázaly, že planety podobné Zemi, které rotují pomaleji absorbují daleko více slunečního toku do své atmosféry a přesto si udrží poměrně nízké teploty. Nikdo předtím nezkoumal, jak by to vypadalo v případě Venuše. A my jsme zjistili, že skutečně měla možná mírné klima.“

Právě rotace je v modelování klimatu důležitý faktor. A Venuše rotuje velmi pomalu. Na Venuši je jeden den 177 pozemských dní, což znamená, že každé místo je vystaveno slunečnímu záření po dobu 2 měsíci. To způsobilo na Venuši silnou vrstvů mraků a deště, snížilo to zahřívání povrchu a výsledkem byly průměrné teploty o něco nižší než jsou dnes na Zemi. Důležité je, že dříve se předpokládalo, že pomalá rotace planety je způsobena hustou atmosférou Venuše. Ale nové výzkumy ukázaly, že planety mohou mít stejně pomalou rotaci i při řidké atmosféře. Což navedlo vědce použít při modelování dávného klimatu Venuše dnešní rychlost její rotace.

V současnosti je Venuše nehostinná a pekelná planeta s teplotou kolem 460 stupňů Celcia na povrchu. A má hustou atmosféru, která se skládá především z oxydu uhličitého. Což způsobuje silný skleníkový efekt, který je hlavním důvodem vysokých teplot, což způsobe neexistenci kapalné vody. Jinak je Venuše nejpodobnější Zemi, co se týče velikosti a gravitace v naší Sluneční soustave.  

Podle vědců z Goddardova institutu mohlo zůstat klima na Venuši zůstat obyvatelné pro živé organismy až do doby před 715 miliony lety. Předpokládá se tedy, že Venuše podobně jako Země mohla mít oceány kapalné vody. Takže v dávné době tam život být mohl. Pokud měla Venuše mělké oceány tak jak předpokládáme v modelu, atmosféru ne příliš odlišnou od současné Země a rotovala pomalu, mohla tam být kapalná voda.   Zda také život však s jistotou říct nelze. Důvod je zřejmý, nejsme si stoprocentně jisti, jak vznikl život na Zemi. Avšak podmínky pro vznik života byly podobné těm, jaké předpokládáme na planetě Zemi.

Výzkum byl proveden v rámci NASA jako součást programu Nexus for Exoplanet System Science (NexSS), jehož cílem je urychlit hledání života na planetách obíhajících kolem jiných hvězd, tím, že kombinuje poznatky z oblasti astrofyziky, planetární vědy, vědy o Zemi atd.

Výsledky tohoto výzkumu právě ukazují na důležitost rotace a topografie planety.  A to především proto, že chceme porozumět klimatické historie planet podobné Venuši také v jiných planetárních soustavách. Jedná se o tzv. exoplanety, jejichž počet neustále narůstá.

Výzkum má přímé důsledky pro budoucí mise NASA, jako je např.  vesmírný dalekohled Jamese Webba, který se pokusí rozpoznat případné obyvatelné planety a charakterizovat jejich atmosféru.

Výsledky výzkumu byly publikované tento týden v časopise Geophysical Research Letters. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí