Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.

Díky spolupráci s pracovníky oddělení vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o výzkumu Slunce. Vedoucí Slunečního oddělení RNDr. Michal Sobotka, DSc. představí hlavní přístroje oddělení, Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. ukáže největší český radioteleskop na pozorování Slunce, Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. vás zavede do Chile k největší síti radioteleskopů ALMA s českou účastí, Mgr. Michal Švanda, Ph.D. vás nechá pohlédnout do nitra Slunce pomocí helioseismologie, RNDr. Michal Sobotka, DSc. vysvětlí jak vznikají sluneční skvrny, Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. představí vznikající sluneční družici Solar Orbiter, Mgr. Stanislav Gunár, Ph.D. ukáže družice, jejichž data oddělení využívá a RNDr. Michal Sobotka, DSc. vás na závěr seznámí s největšími slunečními dalekohledy světa.

Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 166 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 41 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do tří skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast Slunce.

Slunce ve vodíkové čáře. Autor: NASA.
Slunce ve vodíkové čáře.
Autor: NASA.
Skupina fyziky slunečních erupcí a protuberancí se zabývá výzkumem velmi nápadných jevů na Slunci. Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček. Protuberance začínají na povrchu Slunce a vybíhají i stovky tisíc kilometrů vysoko. Zatím nejdelší pozorovaná protuberance byla dlouhá 350 000 km, což je asi 28 průměrů Země. Protuberance mohou existovat i mnoho dní. Dále se využívá měření v optickém oboru a data z kosmických družic, převážně evropských, amerických a japonských. Ústav se podílí na přípravě velké evropské družice Solar Orbiter, která má startovat v roce 2017.

Sluneční skvrna. Autor: NSO/NOAO.
Sluneční skvrna.
Autor: NSO/NOAO.
Skupina dynamiky sluneční atmosféry se zabývá fyzikálními podmínkami ve sluneční atmosféře, v aktivních oblastech a ve slunečních skvrnách. Studuje klidné a aktivní oblasti na Slunci v různých výškách sluneční atmosféry. Cílem vědců je porozumět pohybu plazmatu v silném slunečním magnetickém poli. Magnetické pole zásadním způsobem ovlivňuje celé chování Slunce. Sluneční skvrny na povrchu Slunce jsou někdy tak velké, že se dají pozorovat i okem bez dalekohledu. Skupina se podílí na vývoji velkých evropských slunečních dalekohledů na Kanárských ostrovech, zejména dalekohledu Gregor o průměru zrcadla 1,5 metru, uvedeného do provozu v tomto roce.

Magnetosféra Země. Autor: Indiana University.
Magnetosféra Země.
Autor: Indiana University.
Skupina heliosféry a kosmického počasí se zabývá jevy ve slunečním větru, tj. proudu částic ze Slunce a zejména šířením tzv. koronálních výronů hmoty. Hmota se od Slunce odděluje z velmi silných protuberancí. Putuje pak Sluneční soustavou a může zasáhnout i Zemi. Po zásahu dochází k rozkolísání naší magnetosféry a krásnému přírodnímu jevu - polární záři. Na základě patrolních pozorování v Ondřejově skupina vydává týdenní předpověď sluneční aktivity pro řadu institucí a denní předpověď pro Českou televizi.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Astronomický ústav AVČR, Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »