Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakými přístroji se Slunce pozoruje, jaké jsou úspěchy ústavu ve výzkumu Slunce nebo na jakých velkých mezinárodních projektech se vědečtí pracovníci podílí.

Díky spolupráci s pracovníky oddělení vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o výzkumu Slunce. Vedoucí Slunečního oddělení RNDr. Michal Sobotka, DSc. představí hlavní přístroje oddělení, Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. ukáže největší český radioteleskop na pozorování Slunce, Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. vás zavede do Chile k největší síti radioteleskopů ALMA s českou účastí, Mgr. Michal Švanda, Ph.D. vás nechá pohlédnout do nitra Slunce pomocí helioseismologie, RNDr. Michal Sobotka, DSc. vysvětlí jak vznikají sluneční skvrny, Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. představí vznikající sluneční družici Solar Orbiter, Mgr. Stanislav Gunár, Ph.D. ukáže družice, jejichž data oddělení využívá a RNDr. Michal Sobotka, DSc. vás na závěr seznámí s největšími slunečními dalekohledy světa.

Video: Výzkum Slunce v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 166 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 41 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do tří skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast Slunce.

Slunce ve vodíkové čáře. Autor: NASA.
Slunce ve vodíkové čáře.
Autor: NASA.
Skupina fyziky slunečních erupcí a protuberancí se zabývá výzkumem velmi nápadných jevů na Slunci. Protuberance je velký jasný oblak chladného plazmatu vybíhající z povrchu Slunce a často mající podobu smyček. Protuberance začínají na povrchu Slunce a vybíhají i stovky tisíc kilometrů vysoko. Zatím nejdelší pozorovaná protuberance byla dlouhá 350 000 km, což je asi 28 průměrů Země. Protuberance mohou existovat i mnoho dní. Dále se využívá měření v optickém oboru a data z kosmických družic, převážně evropských, amerických a japonských. Ústav se podílí na přípravě velké evropské družice Solar Orbiter, která má startovat v roce 2017.

Sluneční skvrna. Autor: NSO/NOAO.
Sluneční skvrna.
Autor: NSO/NOAO.
Skupina dynamiky sluneční atmosféry se zabývá fyzikálními podmínkami ve sluneční atmosféře, v aktivních oblastech a ve slunečních skvrnách. Studuje klidné a aktivní oblasti na Slunci v různých výškách sluneční atmosféry. Cílem vědců je porozumět pohybu plazmatu v silném slunečním magnetickém poli. Magnetické pole zásadním způsobem ovlivňuje celé chování Slunce. Sluneční skvrny na povrchu Slunce jsou někdy tak velké, že se dají pozorovat i okem bez dalekohledu. Skupina se podílí na vývoji velkých evropských slunečních dalekohledů na Kanárských ostrovech, zejména dalekohledu Gregor o průměru zrcadla 1,5 metru, uvedeného do provozu v tomto roce.

Magnetosféra Země. Autor: Indiana University.
Magnetosféra Země.
Autor: Indiana University.
Skupina heliosféry a kosmického počasí se zabývá jevy ve slunečním větru, tj. proudu částic ze Slunce a zejména šířením tzv. koronálních výronů hmoty. Hmota se od Slunce odděluje z velmi silných protuberancí. Putuje pak Sluneční soustavou a může zasáhnout i Zemi. Po zásahu dochází k rozkolísání naší magnetosféry a krásnému přírodnímu jevu - polární záři. Na základě patrolních pozorování v Ondřejově skupina vydává týdenní předpověď sluneční aktivity pro řadu institucí a denní předpověď pro Českou televizi.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Astronomický ústav AVČR, Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »