Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Videopozorování meteorů - 3. díl (Od vzniku databáze EDMOND až po připojení brazilské sítě)

Videopozorování meteorů - 3. díl (Od vzniku databáze EDMOND až po připojení brazilské sítě)

Gmap Autor: Jakub Koukal
Gmap
Autor: Jakub Koukal
Na konci minulého článku jsme mluvili o vzniku nadnárodní síťě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network) v listopadu 2011. V té době EDMONd obsahoval sítě CEMeNt (česko-slovenská amatérská síť, SVMN (slovenská profesionální síť), HMN (maďarská amatérská síť), PFN (polská amatérská síť a ITMN (italská amatérská síť).

Nyní se podíváme na další vývoj v letech 2012 a 2013. Toto období začíná vznikem databáze EDMOND na počátku roku 2012 a končí připojením brazilské sítě (BRAMON) na konci roku 2013.

O pár měsíců později po vzniku sítě EDMONd, v dubnu 2012, vznikla otevřená databáze video pozorování meteorických rojů s obdobným názvem EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Tato databáze je nyní virtuálním místem, kde se shromažďují videopozorování meteorů ze všech koutů světa a zároveň je volně dostupná pro účely výzkumu meteorických rojů.

Vznik sítě UKMON a vznik nových stanic sítě CEMeNt

Ve stejném měsíci pak byla založena síť UKMON ve Velké Británii (United Kingdom Meteor Observation Network) Richardem Káčerkem (původem z Kroměříže, nyní žijící v Anglii), která byla rovněž začleněna do nadnárodní sítě EDMONd.

V roce 2012 byly založeny v rychlém sledu následující stanice sítě CEMeNt: stanice Maruška (6.2012, 2 kamery, SW kamera instalována 10.2012), stanice Bílý Kříž (7.2012), stanice Havlíčkův Brod (7.2012), stanice Karlovy Vary (8.2012, 2 kamery), stanice Plzeň (8.2012), stanice Vartovka (8.2012), stanice Zvolenská Slatina (8.2012).

V říjnu 2012, po předchozích jednáních, byla do databáze EDMOND integrována data z databáze IMO VMDB (International Meteor Organization Video Meteor DataBase). Tato databáze zahrnující pozorování ze všech stanic na celém světe, které pro zpracování pozorování videometeorů využívají systém MetRec (S. Molau, 1999), výrazným způsobem přispěla k vyšší efektivitě párování jednotlivých stanic v rámci databáze EDMOND. Vzhledem k použití systému MetRec bylo nutné všechna data od roku 2000 konvertovat do formy, kterou bylo možno využít v rámci software Ufo Tools. Díky integraci této databáze pak přibylo množství stanic v Německu, Belgii, Holandsku, Itálii, Slovinsku a také osamocené stanice v USA a Austrálii.

Neočekávaný outburst Drakonid 2012

Drads Autor: Jakub Koukal
Drads
Autor: Jakub Koukal
Drads Autor: Jakub Koukal
Drads
Autor: Jakub Koukal
Rok po expedici do Itálie za předpovězeným outburstem Drakonid došlo k zopakování vysoké aktivity tohoto meteorického roje, tentokrát však neočekávaně. Nakonec však Země prošla vláknem z návratu komety v roce 1959. V databázi EDMOND bylo zaznamenáno 35 drah, z nichž bylo redukčními kritérii separováno 13 drah, pro které byla stanovena unifikovaná dráha. Podmínky a čas maxima ovšem nebyly pro střední Evropu příliš příznivé (maximum nastalo v období přes soumrakem), proto bylo možné na stanicích sítě EDMONd pozorovat pouze dozvuky tohoto outburstu.


Milníky a nové stanice

V listopadu 2012 bylo dosaženo významné hodnoty zaznamenaných jednostaničních videometeorů v databázi EDMOND, a to 2 000 000 záznamů.

I v roce 2013 pokračoval trend zakládání nových stanic, i připojení nových sítí. První v tomto roce byla založena stanice Vsetín v únoru. V dubnu 2013 vznikla na Ukrajině síť MeteorsUA (Ukrainian Meteor Network), která byla samozřejmě také začleněna do sítě EDMONd. V červnu 2013 vznikla další stanice v Otrokovicích. V tomto měsíci byly také začleněny dat z polské sítě (PFN, Polish Fireball Network) do databáze EDMOND.

Zveřejňování databáze EDMOND

Rmap Autor: Jakub Koukal
Rmap
Autor: Jakub Koukal
V srpnu 2012 byla poprvé zveřejněna databáze EDMOND, a to verze 1 (25 525 drah). Databáze je založena na identifikaci meteorických rojů podle katalogu J6 (SonotaCo) a zveřejnil ji Leonard Kornoš s kolektivem spolupracovníků z AGO Modrá na Slovensku na konferenci IMC, která se konala na Kanárských ostrovech (La Palma).V květnu 2013 byla zveřejněna verze 2 (79 000 drah) P. Matlovičem (Bachelor thesis 2013). V červenci 2013 pak vznikla pracovní třetí verze s počtem drah 80 000, nebyla však nikdy zveřejněna.

Významným krokem bylo zveřejnění databáze EDMOND v.4 (83 369 drah) v srpnu 2013 v rámci sborníku přednášek z konferencí IMC a Meteoroids (Kornoš et al., Poznaň 2013). Tato databáze byla poprvé založena na identifikaci meteorických rojů podle katalogem IAU MDC (International Astronomical Union Meteor Data Center).

Sprška zářijových Perseid v září 2013

SPEds Autor: Jakub Koukal
SPEds
Autor: Jakub Koukal
SPEds Autor: Jakub Koukal
SPEds
Autor: Jakub Koukal
Dne 9.září 2013 proběhl neočekávaná sprška aktivity meteorického roje zářijových (epsilon) Perseid (SPEds). Tento roj tak zopakoval neočekávanou aktivitu z roku 2008, což je při velmi dlouhé periodě hypotetického mateřského tělesa velmi nezvyklé. Pozorování tohoto jevu se zúčastnily prakticky všechny dostupné stanice sítě EDMONd, na kterých v uvedenou dobu panovalo příznivé počasí. Celkem bylo na 53 kamerách zaznamenáno v noci 9./10.9.2013 1145 meteorů, z toho bylo 442 SPEds (vyhodnocení jednostaničních meteorů). Z celkem 229 vícestaničních drah z noci 9./10.9.2013 bylo přiřazeno výše uvedenému meteorickému roji celkem 125 drah. Outburst byl také zaznamenán pasivním radarem SMRST, data získaná rádiovou metodou byla porovnána s daty z vyhodnocení jednostaničních meteorů a maximum spršky bylo stanoveno mezi 22:15-22:30 UT dne 9.9.2013. O spršce zářijových Perseid byl zpracován podrobný článek, který byl uveřejněn ve WGN (The September epsilon Perseids in 2013, S. Gajdos, J. Toth, L. Kornos, J. Koukal, R. Piffl, WGN 42:2, 2014).

V říjnu roku 2013 byla, po předchozích jednáních s Damirem Šegonem, integrována data z CMN (Croatian Meteor Network) do databáze EDMOND. Stejně jako v případě dat z databáze IMO VMDB bylo nutné provést konverzi dat, protože síť CMN využívá k zaznamenání a zpracování dat vlastní software, který je diametrálně odlišný od standardního software využívaného v rámci databáze EDMOND. Díky strategické poloze sítě CMN bylo tímto krokem zajištěno množství společných meteorů mezi CMN a sítěmi HMN, ITMN a také mezi CMN a databází IMO VMDB (stanice v Itálii a Slovinsku).

Vznik sítě BRAMON

Bramon Autor: Jakub Koukal
Bramon
Autor: Jakub Koukal
V prosinci 2013 se obrátil na EDMONd s žádostí o pomoc při budování sítě a stanic Eduardo P. Santiago z Brazílie. Jeho snem bylo vybudování národní sítě v tomto státě a zapojení brazilských pozorovatelů do výzkumu meteorických rojů. Po vybudování stanice ve městě Sao Sebastio (Eduardo P. Santiago) byla do konce roku 2013 vybudována také stanice ve městě Nhandeara (Renato C. Poltonieri). Od prosince 2013 tedy můžeme hovořit o vzniku sítě pro videopozorování meteorů v Brazílii, která byla pojmenována BRAMON (BRAzilian Meteor Observation Network) a také o začlenění této sítě do databáze EDMOND. Počátky videopozorování meteorů v Brazílii ovšem můžeme najít v roce 2006, kdy si ředitelka muzea v Rio de Janeiru Maria E. Zucolotto zřídila celooblohou kameru v Rio de Janeiru, případně pak v roce 2009, kdy zahájil jednostaniční pozorování Carlos A. Di Pietro v hlavním městě Brasilia. Před rokem 2013 se ovšem vždy jednalo o nekoordinované jednostaniční pozorování a i přes vznik výše uvedených stanic na konci roku 2013 si museli členové sítě BRAMON počkat na první vícestaniční dráhu až na konec ledna 2014, kdy byla uvedena do činnosti stanice ve městě Mogi das Cruzes (Marco Mastria).

Ale o rozvoji sítě pro videopozorování meteorů v tomto největším jihoamerickém státě, stejně jako o dalších událostech, si povíme až v dalším dílu.


Zdroj:

IMO VMDB

CMN

BRAMON

http://cement.fireball.sk/outburst-drakonid-2012-prvni-vysledky/

http://cement.fireball.sk/outburst-speds-09092013/


Předchozí díly:

1.díl: /clanek/6290

2.díl: /clanek/6356




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Videopozorování


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »