Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v roce 2024 - část I.

Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v roce 2024 - část I.

Obr. 6: Skládaný snímek 412 meteorů zaznamenaných systémem FHD IMX 327 na stanici VM SE během nocí od 10./11. 8. do 13./14. 8. 2024 (bez noci maxima).
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.

Síť CEMeNt

Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt do patnáctého roku své existence. Od roku 2010 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 533 814 jednostaničních meteorů (stav k 31. 12. 2024), z nichž bylo vypočítáno 91 404 vícestaničních drah meteorů. V současné době je síť CEMeNt v Česku tvořena stanicemi Valašské Meziříčí (4 kamery, 4 spektrografy), Vsetín (1 kamera), Maruška (2), Ždánice (2), Karlovy Vary (3, jedna kamera momentálně mimo provoz), Štípa (1), Pardubice (2), Plzeň (1) a Rokycany (1). Na Slovensku jsou pak v provozu stanice Partizánske (2), Blahová (2), Jablonec u Trnavy (1), Kysucké Nové Mesto (1) a Zvolenská Slatina (1).

Obr. 1: Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Štípa a Vsetín. Zorné pole FHD kamer je znázorněno zelenou barvou, zorné pole PAL kamer pak fialovou barvou. Autor: Jakub Koukal
Obr. 1: Znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt, centrální oblast je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Štípa a Vsetín. Zorné pole FHD kamer je znázorněno zelenou barvou, zorné pole PAL kamer pak fialovou barvou.
Autor: Jakub Koukal

Od počátku srpna 2024 je většina stanic centrální části sítě CEMeNt vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 327 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Štípa (1), Pardubice (2) a Ždánice (2). Na slovenských stanicích jsou používány CCD kamery Watec 902 H2 Ultimate s čipy Sony ICX 429 ALL, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps a zorným polem ~ 90 × 72°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Partizánske (2), Jablonec (1) a Kysucké Nové Mesto (1). Některé stanice (Plzeň, Rokycany, Karlovy Vary, Blahová a Zvolenská Slatina) používají CCD kamery KPF 131 HR, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps.

Obr. 2: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal
Obr. 2: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem.
Autor: Jakub Koukal
CCD kamery Watec 902 H2 Ultimate jsou osazeny objektivy Tokina nebo Tamron (varifokální provedení, případně s fixním ohniskem). Kabelový rozvod je realizovaný koaxiálním kabelem s měděným nosičem signálu (75 Ohm) a je pomocí BNC konektoru připojen do převodníku analogového signálu na digitální (Dazzle, Aver Media, atd.) určeným pro USB 2.0 rozhraní. Všechny kroky záznamu a zpracování jednotlivých záznamů meteorů jsou realizovány pomocí balíku programů UFO Tools, který zahrnuje program UFO Capture pro záznam meteorů, UFO Analyzer v4.03 pro astrometrii a fotometrii meteorů a UFO Orbit v2.63, který slouží pro výpočet vícestaničních drah meteorů.

Obr. 3: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s ekliptikálním souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal
Obr. 3: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s ekliptikálním souřadným systémem.
Autor: Jakub Koukal
Převod analogového signálu na digitální z FHD kamer Sony Starvis IMX 327 LQR je realizován ve dvou stupních. Kabelový rozvod je realizovaný koaxiálním kabelem s měděným nosičem signálu (75 Ohm) a je pomocí BNC konektoru připojen do AHD/HDMI převodníku. Druhý převodník (HDMI/USB 3.2) převádí signál do USB (až 3.2) rozhraní staničního počítače s pomocí převodního čipu MS 2130 a zajišťuje dostatečnou kapacitu pro přenos FHD signálu v požadované snímkovací frekvenci. Všechny kroky záznamu a zpracování jednotlivých záznamů meteorů jsou opět realizovány pomocí balíku programů UFO Tools, který zahrnuje program UFO Capture HD (pro rozlišení HD a vyšší) pro záznam meteorů, UFO Analyzer v4.03 pro astrometrii a fotometrii meteorů a UFO Orbit v2.63, který slouží pro výpočet vícestaničních drah meteorů.

Obr. 4: 2D projekce vícestaničních drah zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024. Autor: Jakub Koukal
Obr. 4: 2D projekce vícestaničních drah zaznamenaných v síti CEMeNt v roce 2024.
Autor: Jakub Koukal
V roce 2024 bylo stanicemi sítě CEMeNt zaznamenáno 98 231 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 20 825 vícestaničních drah. K dnešnímu datu ve zpracování chybí část pozorování ze stanice Plzeň (měsíce 07-12), jejichž zpracování není dokončeno. V historii sítě se jedná vůbec o nejvyšší počet jednostaničních meteorů, stejně tak počet vícestaničních drah překonává o více než 100 % doposud nejúspěšnější roky 2015 a 2016. Na tomto výsledku mají majoritní podíl nově instalované FHD kamery, jejichž citlivost je výrazně vyšší než v případě dříve používaných kamer KPF 131 HR nebo i v případě kamer Watec 902 H2 Ultimate. Efektivita párování poprvé od roku 2017 překonala hranici 50 %, celková efektivita párování v roce 2024 byla 58,0 %, což je rovněž nejvyšší hodnota v historii sítě. Poměr stanice/dráha dosáhl 2,74, výjimkou nebyly ani vícestaniční dráhy zaznamenané z 8 a více kamer sítě CEMeNt.

Tab. 1: Roční přehled počtu jednostaničních meteorů a vícestaničních drah pro jednotlivé stanice od vzniku sítě CEMeNt v roce 2010 až do roku 2024. Stanice Bratislava v roce 2009 sloužila k testování kamery Watec. Autor: Jakub Koukal
Tab. 1: Roční přehled počtu jednostaničních meteorů a vícestaničních drah pro jednotlivé stanice od vzniku sítě CEMeNt v roce 2010 až do roku 2024. Stanice Bratislava v roce 2009 sloužila k testování kamery Watec.
Autor: Jakub Koukal

 

Obr. 5: Porovnání počtů jednostaničních meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování v jednotlivých letech od vzniku sítě CEMeNt v roce 2010 až do roku 2024. Autor: Jakub Koukal
Obr. 5: Porovnání počtů jednostaničních meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování v jednotlivých letech od vzniku sítě CEMeNt v roce 2010 až do roku 2024.
Autor: Jakub Koukal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Část I. - Síť CEMeNt
[2]Část II. - Databáze EDMOND, spektroskopie meteorů



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Meteorický roj, Bolid, Perseidy, EDMOND, CEMENT


8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad východním obzorem

Další informace »