Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodní led v marťanském kráteru

Vodní led v marťanském kráteru

krater_led.jpg
Publikovanou fotografii pořídila 2. 2. 2005 kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera), která se nachází na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Bílá skvrna představuje vodní led, nacházející se na dně bezejmenného kráteru poblíž severního pólu planety Mars. Informoval o tom v Kolíně nad Rýnem vedoucí Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutschen Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kde se provádí analýza dat přicházejících z paluby kosmické sondy.

Snímek s vysokým rozlišením přibližně 15 m/pixel byl pořízen na 1343. oběhu sondy kolem Marsu. Kráter se nachází v oblasti pojmenované Vastitas Borealis, v místě o souřadnicích 70,5° severní šířky a 103° východní délky.

Kráter o průměru zhruba 35 km je hluboký přibližně 2 km. Bílá oválná skvrna ze světlého materiálu uprostřed kráteru je pozůstatek vodního ledu. Nemůže se jednat o zmrzlý oxid uhličitý, neboť ten již z oblasti kolem severního pólu zmizel. V době pořízení fotografie zde totiž panovalo pozdní léto a případný tuhý oxid uhličitý se beze zbytku vypařil.

Tloušťka ledové vrstvy (rozdíl mezi dnem kráteru a povrchem ledové vrstvy) se odhaduje na 200 m. Nemusí se však jednat pouze o vrstvu vodního ledu. Může jít o velké oblasti písečných dun (pozorované i u některých jiných kráterů), které jsou ukryty pod pozorovanou vrstvou ledu. Některé z těchto písečných dun jsou patrny na východním okraji bílé ledové plochy - tmavá skvrna v levé horní části bílého oválu.

Slabé stopy vodního ledu jsou také viditelné podél okraje kráteru a na jeho stěnách. Nepřítomnost ledu na vnitřních severozápadních svazích je očekávána, neboť tyto oblasti jsou více ozařovány slunečním světlem vzhledem k orientaci ke Slunci.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »