Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodní led v marťanském kráteru

Vodní led v marťanském kráteru

krater_led.jpg
Publikovanou fotografii pořídila 2. 2. 2005 kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera), která se nachází na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Bílá skvrna představuje vodní led, nacházející se na dně bezejmenného kráteru poblíž severního pólu planety Mars. Informoval o tom v Kolíně nad Rýnem vedoucí Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutschen Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kde se provádí analýza dat přicházejících z paluby kosmické sondy.

Snímek s vysokým rozlišením přibližně 15 m/pixel byl pořízen na 1343. oběhu sondy kolem Marsu. Kráter se nachází v oblasti pojmenované Vastitas Borealis, v místě o souřadnicích 70,5° severní šířky a 103° východní délky.

Kráter o průměru zhruba 35 km je hluboký přibližně 2 km. Bílá oválná skvrna ze světlého materiálu uprostřed kráteru je pozůstatek vodního ledu. Nemůže se jednat o zmrzlý oxid uhličitý, neboť ten již z oblasti kolem severního pólu zmizel. V době pořízení fotografie zde totiž panovalo pozdní léto a případný tuhý oxid uhličitý se beze zbytku vypařil.

Tloušťka ledové vrstvy (rozdíl mezi dnem kráteru a povrchem ledové vrstvy) se odhaduje na 200 m. Nemusí se však jednat pouze o vrstvu vodního ledu. Může jít o velké oblasti písečných dun (pozorované i u některých jiných kráterů), které jsou ukryty pod pozorovanou vrstvou ledu. Některé z těchto písečných dun jsou patrny na východním okraji bílé ledové plochy - tmavá skvrna v levé horní části bílého oválu.

Slabé stopy vodního ledu jsou také viditelné podél okraje kráteru a na jeho stěnách. Nepřítomnost ledu na vnitřních severozápadních svazích je očekávána, neboť tyto oblasti jsou více ozařovány slunečním světlem vzhledem k orientaci ke Slunci.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »