Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vodní led v marťanském kráteru

Vodní led v marťanském kráteru

krater_led.jpg
Publikovanou fotografii pořídila 2. 2. 2005 kamera HRSC (High Resolution Stereo Camera), která se nachází na palubě evropské kosmické sondy Mars Express. Bílá skvrna představuje vodní led, nacházející se na dně bezejmenného kráteru poblíž severního pólu planety Mars. Informoval o tom v Kolíně nad Rýnem vedoucí Německého centra pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutschen Zentrum für Luft- und Raumfahrt), kde se provádí analýza dat přicházejících z paluby kosmické sondy.

Snímek s vysokým rozlišením přibližně 15 m/pixel byl pořízen na 1343. oběhu sondy kolem Marsu. Kráter se nachází v oblasti pojmenované Vastitas Borealis, v místě o souřadnicích 70,5° severní šířky a 103° východní délky.

Kráter o průměru zhruba 35 km je hluboký přibližně 2 km. Bílá oválná skvrna ze světlého materiálu uprostřed kráteru je pozůstatek vodního ledu. Nemůže se jednat o zmrzlý oxid uhličitý, neboť ten již z oblasti kolem severního pólu zmizel. V době pořízení fotografie zde totiž panovalo pozdní léto a případný tuhý oxid uhličitý se beze zbytku vypařil.

Tloušťka ledové vrstvy (rozdíl mezi dnem kráteru a povrchem ledové vrstvy) se odhaduje na 200 m. Nemusí se však jednat pouze o vrstvu vodního ledu. Může jít o velké oblasti písečných dun (pozorované i u některých jiných kráterů), které jsou ukryty pod pozorovanou vrstvou ledu. Některé z těchto písečných dun jsou patrny na východním okraji bílé ledové plochy - tmavá skvrna v levé horní části bílého oválu.

Slabé stopy vodního ledu jsou také viditelné podél okraje kráteru a na jeho stěnách. Nepřítomnost ledu na vnitřních severozápadních svazích je očekávána, neboť tyto oblasti jsou více ozařovány slunečním světlem vzhledem k orientaci ke Slunci.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »