Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Všichni můžeme být Marťany

Všichni můžeme být Marťany

Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.

Navzdory intenzivnímu výzkumu pomocí současných výkonných dalekohledů - včetně nejdokonalejší kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), obíhající kolem Marsu, kterou využívají pracovníci University of Arizona a která je schopna zaregistrovat lidskou postavu na povrchu Marsu - stále nemáme k dispozici důkazy o přítomnosti života na rudé planetě.

"Percival Lowell mohl mít pravdu v tom, že život existoval na Marsu dříve než na Zemi, avšak nedovedl si představit žádný mechanismus, kterým by mohly být živé organismy přeneseny na naši planetu," říká Jay Melosh, profesor planetologie na University of Arizona.

Tím mechanismem jsou meteority.

"Při srážce Marsu s velkým tělesem (asteroidem) mohou být z povrchu planety vymrštěny do okolního prostoru kusy horniny velikosti balvanů," říká Melosh, který je světově uznávaným expertem na impaktní krátery a jejich význam při formování života na Zemi.

"Jak teorie, tak i přímý výzkum některých meteoritů potvrzuje naše předpoklady, že živé mikroorganismy mohly přežít nejen vlastní impakt, ale i dlouhou cestu meziplanetárním prostorem, kde panují nízké teploty a hluboké vakuum, než se dostaly do kontaktu s povrchem naší planety," říká Melosh.

Jay Melosh - americký planetolog
Jay Melosh - americký planetolog

Jay Melosh se již dlouhou dobu zabývá výzkumem, o němž říká, že studuje "geologické srážky ve všech jejich formách". Pomáhal vytvářet teorii obřího impaktu, v jehož důsledku se vytvořil Měsíc naší planety, pomáhal prosazovat teorii, podle níž dopad velkého meteoritu před 65 milióny roků vedl k vyhynutí dinosaurů apod.

Melosh podotýká, že meteority z Marsu mohly průběžně bombardovat Zemi v průběhu uplynulých miliard let. Pomohly tak dávným marťanským mikrobům, uchyceným v horninách, cestovat napříč Sluneční soustavou a dopadnout na Zemi. S menší pravděpodobností i Země, která byla rovněž vystavena takovýmto srážkám, vyslala do okolního prostoru terestrický materiál, jehož některé úlomky mohly přenést případné mikroby na rudou planetu.

"Biologické výměny mezi planetami naší Sluneční soustavy nejsou jen pravděpodobné, ale dokonce nevyhnutelné, protože meteority přelétávají z jedné planety na druhou," říká Melosh. "Život může pocházet z planety Mars, odkud přicestoval na Zemi."

"Tento mechanismus, při kterém dopady velkých těles na povrch Marsu mohou vymrštit velké kamenné balvany z povrchu planety do okolního kosmického prostoru, je zcela zřejmý," dodává Melosh. Vysvětluje, že rázová vlna šířící se z místa dopadu tělesa rychleji než rychlost zvuku, může způsobit vymrštění materiálu vysokou rychlostí, mnohdy dosahující únikové rychlosti z povrchu planety. "Lehce narušený materiál o velmi vysoké rychlosti je typem prostředí, kde mohou mikroorganismy přežít přelet mezi planetami," říká Jay Melosh.

Vědci mají důkazy, že mikroorganismy mohou na Zemi přežít dlouhou dobu ve zmrzlém stavu, avšak přežít tak dlouho v kosmickém prostředí bombardování nebezpečným ultrafialovým a kosmickým zářením, by možná mohl být problém. Na druhou stranu například mikrobi Dienococcus radiodurans jsou známi tím, že přežívají v nitru jaderných reaktorů.

Další objevy mohou ospravedlnit přesvědčení Percivala Lowella, že na Marsu existoval život dříve než na Zemi. "Život mohl vzniknout na planetě Mars a následně mohl být přenesen na Zemi," říká Jay Melosh. Načež ještě dodává: "Pokud se tak stalo, pak můžeme s trochou nadsázky říci, že jsme ve skutečnosti všichni Marťani."

Obrázek v úvodu textu je umělecká představa, jak byly fragmenty, vytvořené po srážce Marsu s planetkou vyvrženy vzhůru. Kamenná tělesa velikosti balvanů mohou být tímto mechanismem přenesena z Marsu na Zemi. Kresba: Don Davis.

Zdroj: universetoday a uanews.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »