Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Všichni můžeme být Marťany

Všichni můžeme být Marťany

Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.

Navzdory intenzivnímu výzkumu pomocí současných výkonných dalekohledů - včetně nejdokonalejší kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), obíhající kolem Marsu, kterou využívají pracovníci University of Arizona a která je schopna zaregistrovat lidskou postavu na povrchu Marsu - stále nemáme k dispozici důkazy o přítomnosti života na rudé planetě.

"Percival Lowell mohl mít pravdu v tom, že život existoval na Marsu dříve než na Zemi, avšak nedovedl si představit žádný mechanismus, kterým by mohly být živé organismy přeneseny na naši planetu," říká Jay Melosh, profesor planetologie na University of Arizona.

Tím mechanismem jsou meteority.

"Při srážce Marsu s velkým tělesem (asteroidem) mohou být z povrchu planety vymrštěny do okolního prostoru kusy horniny velikosti balvanů," říká Melosh, který je světově uznávaným expertem na impaktní krátery a jejich význam při formování života na Zemi.

"Jak teorie, tak i přímý výzkum některých meteoritů potvrzuje naše předpoklady, že živé mikroorganismy mohly přežít nejen vlastní impakt, ale i dlouhou cestu meziplanetárním prostorem, kde panují nízké teploty a hluboké vakuum, než se dostaly do kontaktu s povrchem naší planety," říká Melosh.

Jay Melosh - americký planetolog
Jay Melosh - americký planetolog

Jay Melosh se již dlouhou dobu zabývá výzkumem, o němž říká, že studuje "geologické srážky ve všech jejich formách". Pomáhal vytvářet teorii obřího impaktu, v jehož důsledku se vytvořil Měsíc naší planety, pomáhal prosazovat teorii, podle níž dopad velkého meteoritu před 65 milióny roků vedl k vyhynutí dinosaurů apod.

Melosh podotýká, že meteority z Marsu mohly průběžně bombardovat Zemi v průběhu uplynulých miliard let. Pomohly tak dávným marťanským mikrobům, uchyceným v horninách, cestovat napříč Sluneční soustavou a dopadnout na Zemi. S menší pravděpodobností i Země, která byla rovněž vystavena takovýmto srážkám, vyslala do okolního prostoru terestrický materiál, jehož některé úlomky mohly přenést případné mikroby na rudou planetu.

"Biologické výměny mezi planetami naší Sluneční soustavy nejsou jen pravděpodobné, ale dokonce nevyhnutelné, protože meteority přelétávají z jedné planety na druhou," říká Melosh. "Život může pocházet z planety Mars, odkud přicestoval na Zemi."

"Tento mechanismus, při kterém dopady velkých těles na povrch Marsu mohou vymrštit velké kamenné balvany z povrchu planety do okolního kosmického prostoru, je zcela zřejmý," dodává Melosh. Vysvětluje, že rázová vlna šířící se z místa dopadu tělesa rychleji než rychlost zvuku, může způsobit vymrštění materiálu vysokou rychlostí, mnohdy dosahující únikové rychlosti z povrchu planety. "Lehce narušený materiál o velmi vysoké rychlosti je typem prostředí, kde mohou mikroorganismy přežít přelet mezi planetami," říká Jay Melosh.

Vědci mají důkazy, že mikroorganismy mohou na Zemi přežít dlouhou dobu ve zmrzlém stavu, avšak přežít tak dlouho v kosmickém prostředí bombardování nebezpečným ultrafialovým a kosmickým zářením, by možná mohl být problém. Na druhou stranu například mikrobi Dienococcus radiodurans jsou známi tím, že přežívají v nitru jaderných reaktorů.

Další objevy mohou ospravedlnit přesvědčení Percivala Lowella, že na Marsu existoval život dříve než na Zemi. "Život mohl vzniknout na planetě Mars a následně mohl být přenesen na Zemi," říká Jay Melosh. Načež ještě dodává: "Pokud se tak stalo, pak můžeme s trochou nadsázky říci, že jsme ve skutečnosti všichni Marťani."

Obrázek v úvodu textu je umělecká představa, jak byly fragmenty, vytvořené po srážce Marsu s planetkou vyvrženy vzhůru. Kamenná tělesa velikosti balvanů mohou být tímto mechanismem přenesena z Marsu na Zemi. Kresba: Don Davis.

Zdroj: universetoday a uanews.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »