Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Vulkány na Jupiterově měsíci Io

Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.
Erupce sopky Tvashtar na Jupiterově měsíci Io.
Jak už jsme informovali v dřívějších článcích, americká kosmická sonda New Horizons prolétla 28. 2. 2007 kolem planety Jupiter. Tento průlet posloužil především jako gravitační manévr (gravitační prak) pro urychlení sondy a úpravu její dráhy tak, aby v červenci 2015 mohla uskutečnit průzkum trpasličí planety Pluto. Samozřejmě byl tento průlet v blízkosti Jupiteru využit k prověrce přístrojů sondy a k získání poměrně velkého množství informací o samotné planetě, jejích měsících, prstenci, magnetosféře apod. Nové informace byly získány například při snímkování zajímavého měsíce Io.

Složením pěti snímků měsíce Io byla vytvořena videosekvence, zachycující změny obrovského chocholu vulkánu Tvashtar v podobě rozevřeného deštníku. Snímky byly pořízeny pomocí kamery LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě sondy New Horizons, když prolétávala kolem planety Jupiter. Na videosekvenci, kterou si můžete prohlédnout ZDE, je zřetelně vidět pohyb vyvrženého vulkanického materiálu, stoupajícího do výšky 330 km nad povrchem měsíce Io a následně padajícího v důsledku přitažlivosti měsíce zpět na jeho povrch. Na publikovaném snímku i animaci je vidět pouze horní část oblaku – oblast, odkud je materiál vyvrhován nad povrch měsíce, se nachází přibližně 130 km pod viditelným okrajem měsíce Io, na jeho odvrácené straně.

Vzhled sopečného chocholu a pohyb částic vyvrženého materiálu se pozoruhodně podobá dekorativním fontánám, jaké vytváříme na Zemi. Dalo by se říci, že se na měsíci Io jedná o obří kopii takové pozemské fontány, jak ji známe například z různých parků či zahrad. Pořízené fotografie poskytnou vědcům unikátní informace o dynamice pohybu částic v pozorovaném sopečném útvaru.

Mimořádnou aktivitu měsíce Io zvýrazňuje fakt, že další dvě sopečné erupce jsou pozorovatelné na okraji disku: sopka Masubi se nachází v poloze číslice 7 na pomyslném hodinovém ciferníku, a velmi nezřetelná exploze sopky Zal se dá objevit v poloze předpokládané číslice 10. Planeta Jupiter osvětluje noční stranu měsíce Io, a tak na jejím povrchu můžeme rovněž spatřit některé detaily. Nejzřetelnějším viditelným útvarem na disku je tmavá skvrna ve tvaru koňské podkovy, což je vulkán Loki a jedná se pravděpodobně o obrovské jezero lávy. Boosaule Mons, vypínající se do výšky 18 km, je zase nejvyšší hora na měsíci Io a jedna z nejvyšších hor v celé Sluneční soustavě. Vyčnívá nezřetelně nad pravým okrajem disku.

Pět obrázků, vytvářejících animaci, bylo pořízeno v rozpětí 8 minut, s dvouminutovými přestávkami mezi jednotlivými snímky dne 1. 3. 2007 v intervalu mezi 23:50 až 23:58 UT. V té době se sonda New Horizons nacházela ve vzdálenosti 3,8 miliónu km od měsíce Io. Střed snímků byl namířen na oblast na povrchu měsíce Io o souřadnicích 0° severní šířky a 342° západní délky.

Zdroj: pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »