Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzácný meteorit by mohl uchovávat tajemství života na Zemi

Vzácný meteorit by mohl uchovávat tajemství života na Zemi

Fotografie jednoho fragmentu meteoritu Winchcombe
Autor: Trustee of the Natural History Museum

Vědci se pustili do odhalování tajemství vzácného meteoritu a hledání možného původu oceánů a života na Zemi, a to díky finanční podpoře Science and Technology Facilities Council (STFC). Výzkum meteoritu, který spadl ve Spojeném království (Velké Británii) počátkem letošního roku, napovídá, že stáří tohoto vesmírného kamene spadá až do období vzniku Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků. Meteorit byl nyní oficiálně klasifikován díky částečné studii vzorku financované STFC.

Meteorit Winchcombe příhodně pojmenovaný podle místa, kde dopadl (město v Anglii), patří do extrémně vzácné skupiny zvané uhlíkaté chondrity. Jedná se o kamenný meteorit bohatý na vodu a organické látky, který si uchoval své chemické složení z období vzniku Sluneční soustavy. Počáteční analýzy ukázaly, že Winchcombe bude členem skupiny CM uhlíkatých chondritů, která nyní byla formálně schválena Meteorickou společností.

Zasedání rady STFC poskytlo důležitý příspěvek za účelem financování práce planetologů napříč UK. Dotace umožnila muzeu Natural History Museum použít nejmodernější vybavení k ochraně meteoritu, a rovněž podporovat časovou citlivost mineralogických a organických analýz ve specializovaných laboratořích v několika předních institucích UK.

Ashley King, UK Research and Innovation (UKRI) Future Leaders Fellow in the Department of Earth Sciences at the Natural History Museum říká: „Jsme vděčni za financování, které STFC poskytla. Winchcombe je první pád meteoritu, který byl objeven v UK za posledních 30 let a první uhlíkatý chondrit, který byl získán v naší zemi. Financování z STFC nám pomáhá k této unikátní příležitosti objevit původ vody a života na Zemi. Prostřednictvím tohoto financování jsme byli schopni investovat do nejmodernějšího vybavení, které přispívá k analýze a výzkumu meteoritu Winchcombe.“

Meteorit byl sledován na základě snímků a videozáznamu pořízeného UK Fireball Alliance (UKFAll) a na základě spolupráce mezi sítí meteorických kamer v UK, které obsahuje síť UK Fireball Network a která je financována prostřednictvím STFC. Fragmenty meteoritu pak byly velmi rychle lokalizovány a objeveny. Od objevu vědci UK studovali meteorit Winchcombe k pochopení jeho mineralogie a chemického složení, abychom lépe porozuměli vzniku Sluneční soustavy.

Luke Daly z University of Glasgow a zástupce vedoucího UK Fireball Network, říká: „Dosavadní schopnost zkoumat meteorit Winchcombe je něco jako splněný sen. Mnozí z nás strávili celou svoji kariéru studiem vzácných meteoritů tohoto typu. Rovněž jsme se zúčastnili misí Hayabusa 2 (JAXA) a OSIRIS-REx (NASA), které se zaměřily na dopravu původních vzorků z uhlíkatých asteroidů na Zemi. Pro meteorit typu uhlíkatého chondritu, který spadl na území UK, byla tak rychle určena jeho dráha. Je opravdu zvláštní výsledek a fantastická příležitost pro vědeckou komunitu v UK.“

Financování z STFC umožnilo vědcům rychle začít pátrat po přítomnosti vody a organických látek v meteoritu Winchcombe ještě před tím, než mohl být kontaminován vlivem pozemského okolního prostředí.

Queenie Chan z Royal Holloway, University of London dodává: „Vědecký tým předběžnou analýzou potvrdil, že meteorit Winchcombe obsahuje široké spektrum organických látek! Výzkum meteoritu pouze několik týdnů po zaznamenaném pádu, dříve než došlo k jeho závažné pozemské kontaminaci, znamená, že jsme vskutku nahlédli zpět v čase na ingredience přítomné v době zrození Sluneční soustavy a mohli tak studovat, jak probíhalo společné formování planet podobných Zemi.“

Úlomek meteoritu Winchcombe byl odebrán v průběhu organizovaného pátrání planetology UK a je nyní veřejně přístupný v londýnském Natural History Museum.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Meteorit Winchcombe


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »