Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzácný meteorit by mohl uchovávat tajemství života na Zemi

Vzácný meteorit by mohl uchovávat tajemství života na Zemi

Fotografie jednoho fragmentu meteoritu Winchcombe
Autor: Trustee of the Natural History Museum

Vědci se pustili do odhalování tajemství vzácného meteoritu a hledání možného původu oceánů a života na Zemi, a to díky finanční podpoře Science and Technology Facilities Council (STFC). Výzkum meteoritu, který spadl ve Spojeném království (Velké Británii) počátkem letošního roku, napovídá, že stáří tohoto vesmírného kamene spadá až do období vzniku Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků. Meteorit byl nyní oficiálně klasifikován díky částečné studii vzorku financované STFC.

Meteorit Winchcombe příhodně pojmenovaný podle místa, kde dopadl (město v Anglii), patří do extrémně vzácné skupiny zvané uhlíkaté chondrity. Jedná se o kamenný meteorit bohatý na vodu a organické látky, který si uchoval své chemické složení z období vzniku Sluneční soustavy. Počáteční analýzy ukázaly, že Winchcombe bude členem skupiny CM uhlíkatých chondritů, která nyní byla formálně schválena Meteorickou společností.

Zasedání rady STFC poskytlo důležitý příspěvek za účelem financování práce planetologů napříč UK. Dotace umožnila muzeu Natural History Museum použít nejmodernější vybavení k ochraně meteoritu, a rovněž podporovat časovou citlivost mineralogických a organických analýz ve specializovaných laboratořích v několika předních institucích UK.

Ashley King, UK Research and Innovation (UKRI) Future Leaders Fellow in the Department of Earth Sciences at the Natural History Museum říká: „Jsme vděčni za financování, které STFC poskytla. Winchcombe je první pád meteoritu, který byl objeven v UK za posledních 30 let a první uhlíkatý chondrit, který byl získán v naší zemi. Financování z STFC nám pomáhá k této unikátní příležitosti objevit původ vody a života na Zemi. Prostřednictvím tohoto financování jsme byli schopni investovat do nejmodernějšího vybavení, které přispívá k analýze a výzkumu meteoritu Winchcombe.“

Meteorit byl sledován na základě snímků a videozáznamu pořízeného UK Fireball Alliance (UKFAll) a na základě spolupráce mezi sítí meteorických kamer v UK, které obsahuje síť UK Fireball Network a která je financována prostřednictvím STFC. Fragmenty meteoritu pak byly velmi rychle lokalizovány a objeveny. Od objevu vědci UK studovali meteorit Winchcombe k pochopení jeho mineralogie a chemického složení, abychom lépe porozuměli vzniku Sluneční soustavy.

Luke Daly z University of Glasgow a zástupce vedoucího UK Fireball Network, říká: „Dosavadní schopnost zkoumat meteorit Winchcombe je něco jako splněný sen. Mnozí z nás strávili celou svoji kariéru studiem vzácných meteoritů tohoto typu. Rovněž jsme se zúčastnili misí Hayabusa 2 (JAXA) a OSIRIS-REx (NASA), které se zaměřily na dopravu původních vzorků z uhlíkatých asteroidů na Zemi. Pro meteorit typu uhlíkatého chondritu, který spadl na území UK, byla tak rychle určena jeho dráha. Je opravdu zvláštní výsledek a fantastická příležitost pro vědeckou komunitu v UK.“

Financování z STFC umožnilo vědcům rychle začít pátrat po přítomnosti vody a organických látek v meteoritu Winchcombe ještě před tím, než mohl být kontaminován vlivem pozemského okolního prostředí.

Queenie Chan z Royal Holloway, University of London dodává: „Vědecký tým předběžnou analýzou potvrdil, že meteorit Winchcombe obsahuje široké spektrum organických látek! Výzkum meteoritu pouze několik týdnů po zaznamenaném pádu, dříve než došlo k jeho závažné pozemské kontaminaci, znamená, že jsme vskutku nahlédli zpět v čase na ingredience přítomné v době zrození Sluneční soustavy a mohli tak studovat, jak probíhalo společné formování planet podobných Zemi.“

Úlomek meteoritu Winchcombe byl odebrán v průběhu organizovaného pátrání planetology UK a je nyní veřejně přístupný v londýnském Natural History Museum.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Meteorit Winchcombe


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »