Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznik Měsíce - historie se opakovala?

Vznik Měsíce - historie se opakovala?

Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma vznikajícími planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že dvě kamenná tělesa - jedno minimálně tak velké jako náš Měsíc a druhé zhruba velikosti planety Merkur - se srazila před několika tisíci roky, což je z astronomického hlediska docela nedávno.

Při srážce bylo zcela zničeno menší těleso, vypařilo se velké množství kamenného materiálu a byly vymrštěny proudy žhavé lávy do okolního prostoru. Detektory infračerveného záření na astronomické družici Spitzer byly schopny zachytit stopy kamenných úlomků, vypařené horniny a kapek roztavené lávy.

"Tato srážka musela být obrovská - tělesa se srazila neuvěřitelně vysokou rychlostí, takže došlo nejen k rozbití, ale i k roztavení a vypaření kamenného materiálu," říká Carey M. Lisse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland), vedoucí týmu astronomů a autor článku, který bude publikován 20. 8. 2009 v časopise Astrophysical Journal. "Toto je opravdu vzácný a krátkou dobu trvající jev, který je rozhodující ve vývoji planet podobných Zemi a jejich měsíců. Jsme nesmírně šťastní, že jsme byli svědky této události krátce po tom, co k ní došlo."

Carey M. Lisse a jeho spolupracovníci říkají, že pozorovaná kosmická srážka je podobná té, při níž se před více než 4 miliardami roků vytvořil náš Měsíc. Tehdy se těleso velikosti Marsu tečně srazilo s mladou Zemí.

"Kolize, která vedla k vytvoření Měsíce, musela být obrovskou událostí, při níž došlo k roztavení povrchu Země," říká spoluautor článku Geoff Bryden (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Drobné částice, vzniklé při této kolizi, vytvořily s největší pravděpodobností kolem Země prstenec, z kterého se nakonec zformoval průvodce Země - Měsíc. Jednalo se přibližně o stejně velkou srážku, jakou nedávno pozorovala družice Spitzer. Zatím nevíme, jestli se i zde následně vytvořil kolem planety měsíc či nikoliv, ale jsme si jisti, že povrch velkého kamenného tělesa byl rozpálen do ruda, roztaven a částečně se vypařil."

V rané historii naší Sluneční soustavy došlo k velkému množství podobných událostí. Obří impakty připravily planetu Merkur o její vnější kůru, naklonily rotační osu planety Uran a změnily směr rotace Venuše, abychom vyjmenovali alespoň několik příkladů. Takováto "hrubost" je obvyklý doprovodný jev formování planet. Kamenné planety vznikaly a zvětšovaly svůj rozměr v důsledku vzájemných srážek a slepování dohromady v jedno větší těleso. Ačkoliv současné poměry ve Sluneční soustavě jsou již ustálené, stále ještě můžeme pozorovat menší srážky. K poslední došlo před několika týdny, kdy se malé těleso srazilo s Jupiterem.

Carey M. Lisse pozoroval s týmem spolupracovníků hvězdu HD 172555, jejíž stáří bylo určeno na 12 miliónů roků a která se nachází ve vzdálenosti přibližně 100 světelných let v souhvězdí Páva na jižní polokouli (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,5 miliardy let). Astronomové využili přístrojové vybavení družice Spitzer, tzv. spektrograf, k rozložení světla přicházejícího z hvězdy - k vytvoření tzv. spektra a ke zjištění přítomných chemických prvků. To, co zjistili, bylo velmi překvapivé. "Něco podobného jsem nikdy předtím neviděl," říká Lisse. "Spektrum bylo velmi zvláštní."

Infračervené spektrum srážky kamenných planet u hvězdy HD 172555
Infračervené spektrum srážky kamenných planet u hvězdy HD 172555
Po pečlivé analýze vědci identifikovali velké množství amorfního oxidu křemičitého - v podstatě roztaveného skla. Tato látka se na Zemi nachází v úlomcích obsidiánu a v tektitech. Obsidián je černé lesklé vulkanické sklo. Tektity jsou ztuhlé výtrysky lávy, které se vytvořily, když velký meteorit narazil do zemského povrchu.

Množství pozorovaných úlomků, prachu a plynů naznačuje, že hmotnost obou těles, která se zde srazila, více než dvakrát převyšovala hmotnost našeho Měsíce. Vzájemná rychlost těles při srážce musela být obrovská - přinejmenším 10 km/s.

Kosmická observatoř Spitzer pozorovala následný prachový dozvuk předcházející srážky, nebyla však svědkem samotné srážky - tj. roztavení a vypaření horniny a její rozhození do všech stran. Místo toho bylo pozorováno velké množství prachu, kamenné drti a menších balvanů. Opakoval se zde případ vzniku měsíce u větší z dvojice planet? Zatím nevíme.

Zdroj: www.spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »