Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vznik Měsíce - historie se opakovala?

Vznik Měsíce - historie se opakovala?

Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Srážka dvou exoplanet u hvězdy HD 172555
Astronomové získali pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope důkazy kolize mezi dvěma vznikajícími planetami, které obíhaly kolem mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že dvě kamenná tělesa - jedno minimálně tak velké jako náš Měsíc a druhé zhruba velikosti planety Merkur - se srazila před několika tisíci roky, což je z astronomického hlediska docela nedávno.

Při srážce bylo zcela zničeno menší těleso, vypařilo se velké množství kamenného materiálu a byly vymrštěny proudy žhavé lávy do okolního prostoru. Detektory infračerveného záření na astronomické družici Spitzer byly schopny zachytit stopy kamenných úlomků, vypařené horniny a kapek roztavené lávy.

"Tato srážka musela být obrovská - tělesa se srazila neuvěřitelně vysokou rychlostí, takže došlo nejen k rozbití, ale i k roztavení a vypaření kamenného materiálu," říká Carey M. Lisse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland), vedoucí týmu astronomů a autor článku, který bude publikován 20. 8. 2009 v časopise Astrophysical Journal. "Toto je opravdu vzácný a krátkou dobu trvající jev, který je rozhodující ve vývoji planet podobných Zemi a jejich měsíců. Jsme nesmírně šťastní, že jsme byli svědky této události krátce po tom, co k ní došlo."

Carey M. Lisse a jeho spolupracovníci říkají, že pozorovaná kosmická srážka je podobná té, při níž se před více než 4 miliardami roků vytvořil náš Měsíc. Tehdy se těleso velikosti Marsu tečně srazilo s mladou Zemí.

"Kolize, která vedla k vytvoření Měsíce, musela být obrovskou událostí, při níž došlo k roztavení povrchu Země," říká spoluautor článku Geoff Bryden (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Drobné částice, vzniklé při této kolizi, vytvořily s největší pravděpodobností kolem Země prstenec, z kterého se nakonec zformoval průvodce Země - Měsíc. Jednalo se přibližně o stejně velkou srážku, jakou nedávno pozorovala družice Spitzer. Zatím nevíme, jestli se i zde následně vytvořil kolem planety měsíc či nikoliv, ale jsme si jisti, že povrch velkého kamenného tělesa byl rozpálen do ruda, roztaven a částečně se vypařil."

V rané historii naší Sluneční soustavy došlo k velkému množství podobných událostí. Obří impakty připravily planetu Merkur o její vnější kůru, naklonily rotační osu planety Uran a změnily směr rotace Venuše, abychom vyjmenovali alespoň několik příkladů. Takováto "hrubost" je obvyklý doprovodný jev formování planet. Kamenné planety vznikaly a zvětšovaly svůj rozměr v důsledku vzájemných srážek a slepování dohromady v jedno větší těleso. Ačkoliv současné poměry ve Sluneční soustavě jsou již ustálené, stále ještě můžeme pozorovat menší srážky. K poslední došlo před několika týdny, kdy se malé těleso srazilo s Jupiterem.

Carey M. Lisse pozoroval s týmem spolupracovníků hvězdu HD 172555, jejíž stáří bylo určeno na 12 miliónů roků a která se nachází ve vzdálenosti přibližně 100 světelných let v souhvězdí Páva na jižní polokouli (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,5 miliardy let). Astronomové využili přístrojové vybavení družice Spitzer, tzv. spektrograf, k rozložení světla přicházejícího z hvězdy - k vytvoření tzv. spektra a ke zjištění přítomných chemických prvků. To, co zjistili, bylo velmi překvapivé. "Něco podobného jsem nikdy předtím neviděl," říká Lisse. "Spektrum bylo velmi zvláštní."

Infračervené spektrum srážky kamenných planet u hvězdy HD 172555
Infračervené spektrum srážky kamenných planet u hvězdy HD 172555
Po pečlivé analýze vědci identifikovali velké množství amorfního oxidu křemičitého - v podstatě roztaveného skla. Tato látka se na Zemi nachází v úlomcích obsidiánu a v tektitech. Obsidián je černé lesklé vulkanické sklo. Tektity jsou ztuhlé výtrysky lávy, které se vytvořily, když velký meteorit narazil do zemského povrchu.

Množství pozorovaných úlomků, prachu a plynů naznačuje, že hmotnost obou těles, která se zde srazila, více než dvakrát převyšovala hmotnost našeho Měsíce. Vzájemná rychlost těles při srážce musela být obrovská - přinejmenším 10 km/s.

Kosmická observatoř Spitzer pozorovala následný prachový dozvuk předcházející srážky, nebyla však svědkem samotné srážky - tj. roztavení a vypaření horniny a její rozhození do všech stran. Místo toho bylo pozorováno velké množství prachu, kamenné drti a menších balvanů. Opakoval se zde případ vzniku měsíce u větší z dvojice planet? Zatím nevíme.

Zdroj: www.spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »