Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Na snímku z elektronového mikroskopu jsou ve vzorku z planetky Bennu vidět krystaly jednoklonného minerálu trona. Vzorek dopravila na Zemi mise OSIRIS-Rex.
Autor: Rob Wardell, Tim Gooding and Tim McCoy, Smithsonian

NASA oznámila, že vzorek odebraný z asteroidu Bennu prostřednictvím mise OSIRIS-REx obsahuje směs organických molekul, které jsou základními stavebními kameny života na Zemi. Tento objev poskytuje cenné informace o původu života a vývoji naší Sluneční soustavy.

Mise OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) byla zahájena v roce 2016 s cílem prozkoumat planetku Bennu a dopravit na Zemi vzorky z jeho povrchu. V říjnu 2020 sonda úspěšně odebrala vzorek z povrchu a v září 2023 přistávací pouzdro úspěšně dosedlo zpět na Zemi. Vědci nyní pokračují v podrobných analýzách těchto vzorků, aby lépe porozuměli procesům, které vedly k formování Sluneční soustavy a vzniku života.

Analýza vzorků odhalila přítomnost organických sloučenin, včetně aminokyselin, které jsou nezbytné pro vznik života. Dále byly identifikovány minerály obsahující vodu, což naznačuje, že Bennu mohl mít v minulosti kontakt s vodou. Tyto nálezy podporují teorii, že asteroidy mohly přispět k dodání základních ingrediencí pro vznik života na Zemi.

Tento objev je významným krokem vpřed v našem chápání toho, jak se základní stavební kameny života mohly dostat na naši planetu, a poskytuje nové poznatky o roli planetek v tomto procesu. Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje zatím pouze naznačují, že podmínky nezbytné pro vznik života byly v rané Sluneční soustavě běžné, což zvyšuje pravděpodobnost, že se život mohl vytvořit i na jiných planetách a jejich měsících.

Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu. Autor: NASA/James Tralie
Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu.
Autor: NASA/James Tralie

Výše uvedené údaje se opírají o práce publikované v časopisech Nature a Nature Astronomy. Mezi nejpřesvědčivější detekce patřily aminokyseliny – 14 z 20, které život na Zemi používá k výrobě proteinů – a především všech pět nukleobází, které život na Zemi používá k ukládání a přenosu genetických instrukcí ve složitějších pozemských biomolekulách, tedy DNA a RNA.

Aminokyseliny z Bennu však skrývají překvapení. Na Zemi mají aminokyseliny převážně „levotočivou“ chemickou strukturu. Bennu však obsahuje téměř stejné množství těchto struktur v "levo" i „pravotočivé“ formě. Důvod, proč si život na Zemi zvolil "levotočivou" strukturu zůstává záhadou. 

Vědci ve vzorcích z Bennu odhalili 11 minerálů, které vznikají, když se voda obsahující rozpuštěné soli odpařuje po dlouhou dobu a zanechávají soli v podobě krystalů kalcitu, halitu nebo sylvitu. Podobné solanky byly detekovány, nebo se předpokládá jejich výskyt, na trpasličí planetě Ceres či Saturnově měsíci Enceladu.

Vědci také popsali výjimečně vysoké množství amoniaku ve vzorcích. Amoniak je biologicky důležitý, protože za správných podmínek může reagovat s formaldehydem, který byl také detekován ve vzorcích, za vzniku komplexních molekul, jako jsou aminokyseliny. Když se aminokyseliny spojí do dlouhých řetězců, vytvářejí proteiny, které dále pohánějí téměř všechny biologické funkce.

Tyto stavební kameny života detekované ve vzorcích z Bennu byly nalezeny již dříve v mimozemských horninách. Jejich identifikace v nedotčeném vzorku odebraném přímo v kosmickém prostoru však podporuje myšlenku, že objekty, které se vytvořily daleko od Slunce, mohly být důležitým zdrojem prvotních surovin pro vznik života v celé Sluneční soustavě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: OSIRIS-REx, Bennu


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »