Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
Marek Biely Vytisknout článek

Xenon v zemské atmosféře pochází z komet

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.

Xenon je prvek, který řadíme mezi vzácné plyny, jeho výskyt tak není zcela běžný. Ve vesmíru jej nalezneme například ve slunečním větru nebo v drobných kosmických objektech, mezi něž řadíme i asteroidy a komety. Zatímco na zmíněných místech najdeme xenon ve "standardní" podobě, v zemské atmosféře je tomu jinak. I tam se sice nachází xenon, ale má více těžkých izotopů.

Důvodem této skutečnosti budou pravděpodobně komety. Zjistila to sonda Rosetta, která na konci roku 2014 zkoumala plyn uvolňující se z ledu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pokud tato kometa není něčím výjimečná, můžeme předpokládat, že xenon s těžkými izotopy dopravily do naší atmosféry právě komety. Složení xenonu vyskytujícího se u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je totiž totožné s tím v atmosféře Země.

Z komet se podle vědců dostalo do naší atmosféry přibližně 22 % xenonu v ní. Ale to jen formálně. O zbytek se postaraly meteory, což jsou rovněž úlomky komet...



Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa 67P, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Xenon, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »