Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
Marek Biely Vytisknout článek

Xenon v zemské atmosféře pochází z komet

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.

Xenon je prvek, který řadíme mezi vzácné plyny, jeho výskyt tak není zcela běžný. Ve vesmíru jej nalezneme například ve slunečním větru nebo v drobných kosmických objektech, mezi něž řadíme i asteroidy a komety. Zatímco na zmíněných místech najdeme xenon ve "standardní" podobě, v zemské atmosféře je tomu jinak. I tam se sice nachází xenon, ale má více těžkých izotopů.

Důvodem této skutečnosti budou pravděpodobně komety. Zjistila to sonda Rosetta, která na konci roku 2014 zkoumala plyn uvolňující se z ledu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Pokud tato kometa není něčím výjimečná, můžeme předpokládat, že xenon s těžkými izotopy dopravily do naší atmosféry právě komety. Složení xenonu vyskytujícího se u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je totiž totožné s tím v atmosféře Země.

Z komet se podle vědců dostalo do naší atmosféry přibližně 22 % xenonu v ní. Ale to jen formálně. O zbytek se postaraly meteory, což jsou rovněž úlomky komet...



Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa 67P, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Xenon, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko


37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »