Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Z kosmu do středu Země

Z kosmu do středu Země

Družicový snímek Země.
Družicový snímek Země.
Téma středu Země lákalo lidstvo od doby, kdy převážil názor, že je naše planeta kulatá. A tak je vhodné připomenout si jak a s jakou přesností dokážeme toto tajemné místo určit.

Ve svém románu Cesta do středu Země z roku 1864 nechal Jules Verne své hrdiny putovat podzemím až do samotného nitra naší planety. Sopkou na Islandu dovnitř vstoupili a sopkou v Itálii byli vyvrženi zpět na povrch. Dnes víme, že tekuté jádro Země, vysoké teploty a tlaky jakoukoli cestu do středu Země znemožňují. Přesto dnes dokáží vědci určit polohu středu Země s neuvěřitelnou přesností.

Střed Země, který kdysi přitahoval pozornost slavného autora sci-fi románů, láká dnes vědce ze zcela jiných důvodů. Otázka "Co je uprostřed?" byla nahrazena otázkou "Kde přesně je?". Při hledání odpovědi na obě otázky nemusíme do středu Země vůbec cestovat. Naopak nám pomůže, když naši planetu opustíme úplně.

Ilustrace z románu J. Verna: Cesta do středu Země.
Ilustrace z románu J. Verna: Cesta do středu Země.
Věda dokázala odpovědět na první otázku zejména díky studiu ostatních planet a sluneční soustavy jako celku. Přesnou polohu centra Země dnes pomáhají určovat družice. Paradoxně je tak z vesmíru vidět hlouběji do středu než jakýmkoli hloubkovým vrtem.

Určení přesné polohy středu hmotnosti naší planety, tedy jejího těžiště, při tom není samoúčelné. Na tomto bodu jsou závislá další měření a slouží jim jako referenční bod. Jeho pozice je naprosto nezbytná při určování změny hladiny oceánů, zemětřesení, sopečné aktivity nebo vysvětlování toho, jak se naše planeta vyrovnala se zmizením ledového příkrovu při poslední době ledové.

Polohu středu Země při tom nestačí zjistit jen jednou a nadále ji jen zpřesňovat. Poloha se totiž s časem mění a to tempem 2 až 5 milimetrů za rok. V porovnání s průměrem Země přes dvanáct a půl tisíce kilometrů se to zdá být jako zanedbatelná hodnota, ale není. Pokud mají být vědci schopni měřit změnu výšky hladiny moří, která činí asi 3 milimetry ročně, tak je nezbytné znát polohu zemského středu určitě více než s milimetrovou přesností.

To se právě před pěti roky podařilo. Jeden milimetr je nejvyšší přesnost určení středu naší planety, jaké se kdy podařilo dosáhnout. Na takový výsledek nestačí jediný satelit, ale celá síť, navíc napojená na pozemské stanice. Byla využita síť pozemních přijímačů GPS, síť pozemních laserových stanic pro měření vzdáleností geodetických družic Lageos, síť radioteleskopů, které měří polohu Země vůči kvazarům ve vzdáleném vesmíru.

Z uvedených informací plyne zajímavé zjištění, že dnes známe polohu středu Země tak přesně, jak se o tom nesnilo ani autorům sci-fi románů.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Země


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »