Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena
Pavel Koten Vytisknout článek

Záhada meteoritů z Marsu je vysvětlena

Většina z 26 meteoritů, které na Zemi přilétly z Marsu, je velmi mladá. Což nesouhlasí se stářím převážné části povrchu samotné planety. Tento nesoulad, který dráždil vědce po dvě desetiletí, byl nyní vysvětlen na základě simulací dopadů větších těles na Mars.

Původ meteoritů přicházejících z Marsu je zjišťován na základě plynů zachycených uvnitř jejich materiálu. Jejich složení je totožné se složením atmosféry Rudé planety zjištěným sondami Viking. Znamená to, že tyto kameny musely být z povrchu Marsu uvolněny při dopadech asteroidů a po několik miliónů let trvajícím putování Sluneční soustavou dopadly na zemský povrch. Většina z nich je ovšem relativně velmi mladá, kolem 200 miliónů let. To je v rozporu se skutečností, že celých 90 procent povrchu Marsu je mnohem většího stáří, mezi 3,9 a 4,5 miliardami let.

Podle studií pocházejí z šesti či sedmi různých impaktů na povrch Marsu. Předpokládají se obrovské impakty, které zanechaly krátery větší než 12 km v průměru. Takové impakty jsou ovšem velmi vzácné. Tak vzácné, že by ve skutečnosti neměly být na Zemi nalezeny žádné meteority z Marsu! Tým vědců z University of Arizona nyní využil velké výpočetní kapacity k tomu, aby simuloval dopady i menších těles a dospěl k překvapivému zjištění. Už při dopadech "menších" těles, které zanechají krátery o průměru kolem 3 km, a jež jsou mnohem častější, dojde k vyvržení obrovského množství horniny do okolního vesmíru. Navíc se ukazuje, že mladší horniny se mnohem snadněji odpoutají od Marsu než horniny starší. Vysvětlení věkového zastoupení je tedy také zřejmé.

Na druhé straně je jasné, že například slavný meteorit ALHA 84001, který je starý 4,5 miliardy let, je spíš vzácným případem.

Zdroj :New Scientist




O autorovi



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »