Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé komety pro závěr letošního roku
Marek Biely Vytisknout článek

Zajímavé komety pro závěr letošního roku

Snímek komety C/2017 O1 (ASASSN) od Rolanda Ligustriho
Autor: Rolando Ligustri

Rok 2017 vstupuje do své poslední čtvrtiny, a co se týče komet, většina amatérských astronomů vzpomíná nejčastěji na objekt s názvem C/2017 O1 (ASASSN). Jeho situace se ovšem nevyvíjí úplně podle předpokladů, takže musíme tak trochu po očku sledovat zjasňování jiných potenciálně zajímavých komet. O které by mělo jít?

Na úvod se ještě na chvíli vraťme ke kometě C/2017 O1 (ASASSN). Tu čeká maximum jasnosti za necelý měsíc. Původně měla zjasnit až na 7 mag, ale její vývoj je úplně jiný, než se očekávalo. Kometa za poslední dva měsíce v podstatě vůbec nezjasnila a i nadále si drží jasnost 9-10 mag. Co za tímto velice atypickým chováním stojí, je předmětem diskusí. Další nevýhodou je, že kometě téměř chybí centrální kondenzace. Kvůli tomu je v malých dalekohledech skoro neviditelná. A zatím se zdá, že se situace už příliš nezmění. Podle současných předpokladů to vypadá, že kometa jasnost 9 mag vůbec nepřekoná.

Podívejme se tedy i na jiné komety. Zajímavostí by mohl být návrat krátkoperiodické komety 24P/Schaumasse. Tato kometa s periodou něco přes 8 let bude nejjasnější na konci podzimu, kdy by měla zjasnit na 10-11 mag. Kometa bude po celý návrat pozorovatelná na ranní obloze, v listopadovém maximu jasnosti možná i malými dalekohledy.

Podobné jasnosti jako výše zmíněná 24P/Schaumasse by měla dosáhnout i kometa C/2016 R2 (PanSTARRS). U ní je to ovšem s velkým otazníkem, kometa totiž v současnosti zaostává o 1-2 mag za předpovědí. Rychlé zjasnění však nelze vyloučit. Pokud se kometa opět dostane na předpokládanou křivku vývoje jasnosti, zjasnila by přes 11 mag už letos v prosinci. Nesmírně zajímavé pak je to, že kometa by si podobnou jasnost měla udržet po celý rok 2018! Se současným vývojem jasnosti by se však jednalo o cíl ne pro malé, ale spíše pro střední dalekohledy.

Žádné další komety s jasností alespoň zmiňovaných 11 mag nás letos pravděpodobně už nečekají. V příštím roce by jich mělo být relativně dost, většina z nich však přiletí až ve druhé polovině roku. O kometách vás samozřejmě postupně budeme informovat. Momentálně zmíníme především kometu C/2016 M1 (PanSTARRS), jež by mohla být jako jediná pozorovatelná v malých dalekohledech v první polovině příštího roku (kromě těch výše zmíněných), 10 mag však má dosáhnout až v květnu a už o měsíc později se přestěhuje na jižní oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam vizuálně viditelných komet v nejbližších 5 letech

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa ASASSN


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »