Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach

Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.

Těchto komet bude celkem pět. Nespojuje je víceméně nic než perioda v řádu let a maximální jasnost, které by měly dosáhnout. Pojďme si je postupně představit podle čísel v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet od nejnižšího po nejvyšší:

10P/Tempel

Kometa s periodou 5,36 let proletí perihelem 14. listopadu ve vzdálenosti 1,42 AU od Slunce. Podle mnoha pozorování z předešlých návratů se jedná o jasnou a vysoce aktivní kometu. V minulém návratu v roce 2010 měla dosáhnout 10 mag, nicméně překonala předpověď a s maximem jasnosti kolem 8 mag se stala objektem pro triedry. Jasnější než původní efemerida byla i v roce 1999. Letošní návrat komety moc příznivý nebude. Objekt se bude po většinu času pohybovat jen nízko nad obzorem na večerní obloze a v listopadu má dosáhnout 11 mag. Vzhledem ke zkušenostem z návratů předešlých by ovšem kometa mohla příjemně překvapit. Nyní při jasnosti 16 mag ještě není ve vizuálním dosahu.

22P/Kopff

Tato kometa je už několik měsíců ve vizuálním dosahu. Podle posledních zpráv již pravděpodobně překročila 13. magnitudu. Její perioda je 6,40 let a v perihelu bude 25. října (1,56 AU od Slunce). Kometa je velmi často hodně difúzní, takže její jasnost bývá podceňována. I přesto se však ve většině návratů jedná o docela jasný objekt. Naneštěstí, i pro tuto kometu platí, že její aktuální návrat bude spíše nepříznivý. Kometa je v těchto dnech celkem pohodlně viditelná na večerní obloze, podmínky pozorovatelnosti se ovšem budou zhoršovat a ač kometa v říjnu dosáhne možná až 10 mag, tak bude v té době už jen velmi nízko nad obzorem. Po průletu perihelem pravděpodobně definitivně přestane být pozorovatelná.

67P/Churyumov-Gerasimenko

Velmi známá kometa díky sondě Rosetta a modulu Philae, který se díky přibližování se komety ke Slunci znovu probudil k životu. Kometa má periodu 6,44 let a letos se ke Slunci přiblíží nejvíce na 1,24 AU, stane se tak už 13. srpna. V maximu jasnosti by měla být na přelomu září a října, kdy snad dosáhne 10-11 mag. Kometa je ale nyní asi o 1 mag slabší než předpověď, takže může i mírně zklamat. V odhadování její jasnosti ovšem může hrát roli výška komety nad obzorem, objekt se totiž teprve nedávno objevil na ranní obloze, a to jak na severní, tak na jižní polokouli. Právě na ranní obloze ji budeme moct hledat i v období kolem maxima jasnosti, její pozorovací podmínky budou vcelku dobré a stabilní.

141P/Machholz

Pravděpodobně hodně stará kometa, která už má za sebou řadu návratů ke Slunci. Její perioda činí 5,25 let, perihelu se dočká 25. srpna ve vzdálenosti 0,76 AU od Slunce. Nejspíše v prvním pozorovaném návratu v roce 1994 se jádro komety rozlomilo na více úlomků, kometa tak výrazně zjasnila až k 7 mag. Tahle událost pravděpodobně významně napomohla jejímu objevu. Komponent D dosáhl maximální jasnosti okolo 9 mag. Ostatní komponenty nebyly vůbec pozorovány vizuálně. Letos by mohla kometa samotná zjasnit v září k 11 mag, komponent D už nebyl zpozorován ve dvou návratech po sobě, takže se pravděpodobně rozdrolil na oblak prachu. Další rozpadání se jádra komety by mohlo výrazně zlepšit její viditelnost, objekt totiž bude kolem maxima jasnosti velmi nízko na ranní obloze. Aktuální jasnost komety je asi o 1 mag menší než udává předpověď, takže momentálně je vlasatice blíže spíše zklamání než překvapení. Ale u této komety si nikdy nemůžeme být ničím jisti.

249P/LINEAR

Kometa s periodou 4,59 let bude v perihelu 26. listopadu ve vzdálenosti 0,50 AU od Slunce. V minulém návratu příjemně překvapila a stala se s maximem jasnosti kolem 11 mag až o 6 mag jasnější, než udávala přepověď! Už prvotní efemerida udává pro letošní návrat až 11 mag, zde je ale nutno si uvědomit více věcí. Tou nejdůležitější je, že kometa bude v maximu jasnosti v listopadu extrémně nízko nad obzorem na večerní obloze, takže její jakékoliv pozorování i pomocí dalekohledů vybavených CCD kamerami by bylo velkým úspěchem. Důležité také je, že kometa byla zatím pozorovatelná pouze ve dvou návratech. V tom prvním dosáhla pouze 16 mag, takže nevíme, zda-li zjasnění v roce 2011 nezpůsobil třeba nějaký outburst. V takovém případě by bylo dost pravděpodobné, že by si kometa neudržela vysokou aktivitu z předešlého návratu a tím pádem by nejspíše ani nebyla pozorovatelná vizuálně. Ale to už předbíháme. Jak to s kometou dopadne, si musíme počkat do listopadu, pokud tedy budou uskutečněna nějaká pozorování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »