Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach

Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.

Těchto komet bude celkem pět. Nespojuje je víceméně nic než perioda v řádu let a maximální jasnost, které by měly dosáhnout. Pojďme si je postupně představit podle čísel v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet od nejnižšího po nejvyšší:

10P/Tempel

Kometa s periodou 5,36 let proletí perihelem 14. listopadu ve vzdálenosti 1,42 AU od Slunce. Podle mnoha pozorování z předešlých návratů se jedná o jasnou a vysoce aktivní kometu. V minulém návratu v roce 2010 měla dosáhnout 10 mag, nicméně překonala předpověď a s maximem jasnosti kolem 8 mag se stala objektem pro triedry. Jasnější než původní efemerida byla i v roce 1999. Letošní návrat komety moc příznivý nebude. Objekt se bude po většinu času pohybovat jen nízko nad obzorem na večerní obloze a v listopadu má dosáhnout 11 mag. Vzhledem ke zkušenostem z návratů předešlých by ovšem kometa mohla příjemně překvapit. Nyní při jasnosti 16 mag ještě není ve vizuálním dosahu.

22P/Kopff

Tato kometa je už několik měsíců ve vizuálním dosahu. Podle posledních zpráv již pravděpodobně překročila 13. magnitudu. Její perioda je 6,40 let a v perihelu bude 25. října (1,56 AU od Slunce). Kometa je velmi často hodně difúzní, takže její jasnost bývá podceňována. I přesto se však ve většině návratů jedná o docela jasný objekt. Naneštěstí, i pro tuto kometu platí, že její aktuální návrat bude spíše nepříznivý. Kometa je v těchto dnech celkem pohodlně viditelná na večerní obloze, podmínky pozorovatelnosti se ovšem budou zhoršovat a ač kometa v říjnu dosáhne možná až 10 mag, tak bude v té době už jen velmi nízko nad obzorem. Po průletu perihelem pravděpodobně definitivně přestane být pozorovatelná.

67P/Churyumov-Gerasimenko

Velmi známá kometa díky sondě Rosetta a modulu Philae, který se díky přibližování se komety ke Slunci znovu probudil k životu. Kometa má periodu 6,44 let a letos se ke Slunci přiblíží nejvíce na 1,24 AU, stane se tak už 13. srpna. V maximu jasnosti by měla být na přelomu září a října, kdy snad dosáhne 10-11 mag. Kometa je ale nyní asi o 1 mag slabší než předpověď, takže může i mírně zklamat. V odhadování její jasnosti ovšem může hrát roli výška komety nad obzorem, objekt se totiž teprve nedávno objevil na ranní obloze, a to jak na severní, tak na jižní polokouli. Právě na ranní obloze ji budeme moct hledat i v období kolem maxima jasnosti, její pozorovací podmínky budou vcelku dobré a stabilní.

141P/Machholz

Pravděpodobně hodně stará kometa, která už má za sebou řadu návratů ke Slunci. Její perioda činí 5,25 let, perihelu se dočká 25. srpna ve vzdálenosti 0,76 AU od Slunce. Nejspíše v prvním pozorovaném návratu v roce 1994 se jádro komety rozlomilo na více úlomků, kometa tak výrazně zjasnila až k 7 mag. Tahle událost pravděpodobně významně napomohla jejímu objevu. Komponent D dosáhl maximální jasnosti okolo 9 mag. Ostatní komponenty nebyly vůbec pozorovány vizuálně. Letos by mohla kometa samotná zjasnit v září k 11 mag, komponent D už nebyl zpozorován ve dvou návratech po sobě, takže se pravděpodobně rozdrolil na oblak prachu. Další rozpadání se jádra komety by mohlo výrazně zlepšit její viditelnost, objekt totiž bude kolem maxima jasnosti velmi nízko na ranní obloze. Aktuální jasnost komety je asi o 1 mag menší než udává předpověď, takže momentálně je vlasatice blíže spíše zklamání než překvapení. Ale u této komety si nikdy nemůžeme být ničím jisti.

249P/LINEAR

Kometa s periodou 4,59 let bude v perihelu 26. listopadu ve vzdálenosti 0,50 AU od Slunce. V minulém návratu příjemně překvapila a stala se s maximem jasnosti kolem 11 mag až o 6 mag jasnější, než udávala přepověď! Už prvotní efemerida udává pro letošní návrat až 11 mag, zde je ale nutno si uvědomit více věcí. Tou nejdůležitější je, že kometa bude v maximu jasnosti v listopadu extrémně nízko nad obzorem na večerní obloze, takže její jakékoliv pozorování i pomocí dalekohledů vybavených CCD kamerami by bylo velkým úspěchem. Důležité také je, že kometa byla zatím pozorovatelná pouze ve dvou návratech. V tom prvním dosáhla pouze 16 mag, takže nevíme, zda-li zjasnění v roce 2011 nezpůsobil třeba nějaký outburst. V takovém případě by bylo dost pravděpodobné, že by si kometa neudržela vysokou aktivitu z předešlého návratu a tím pádem by nejspíše ani nebyla pozorovatelná vizuálně. Ale to už předbíháme. Jak to s kometou dopadne, si musíme počkat do listopadu, pokud tedy budou uskutečněna nějaká pozorování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »