Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu
Marek Biely Vytisknout článek

Zajímavé krátkoperiodické komety letošního podzimu

Kometa Q2 Lovejoy 14. 12. 2014
Autor: Damian Peach

Mnoho z vás již jistě slyšelo o kometě C/2013 US10 (Catalina), která se na naší obloze objeví na konci listopadu při maximální jasnosti nejspíše okolo 6 mag a stane se tak opravdu velmi snadným objektem pro triedry. Letošní podzim ovšem neozdobí pouze tato kometa. Čeká nás totiž několik návratů krátkoperiodických komet, které mohou dosáhnout nějakých 10-12 mag a stát se tak lehkými objekty pro střední, při troše štěstí možná i pro menší dalekohledy.

Těchto komet bude celkem pět. Nespojuje je víceméně nic než perioda v řádu let a maximální jasnost, které by měly dosáhnout. Pojďme si je postupně představit podle čísel v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet od nejnižšího po nejvyšší:

10P/Tempel

Kometa s periodou 5,36 let proletí perihelem 14. listopadu ve vzdálenosti 1,42 AU od Slunce. Podle mnoha pozorování z předešlých návratů se jedná o jasnou a vysoce aktivní kometu. V minulém návratu v roce 2010 měla dosáhnout 10 mag, nicméně překonala předpověď a s maximem jasnosti kolem 8 mag se stala objektem pro triedry. Jasnější než původní efemerida byla i v roce 1999. Letošní návrat komety moc příznivý nebude. Objekt se bude po většinu času pohybovat jen nízko nad obzorem na večerní obloze a v listopadu má dosáhnout 11 mag. Vzhledem ke zkušenostem z návratů předešlých by ovšem kometa mohla příjemně překvapit. Nyní při jasnosti 16 mag ještě není ve vizuálním dosahu.

22P/Kopff

Tato kometa je už několik měsíců ve vizuálním dosahu. Podle posledních zpráv již pravděpodobně překročila 13. magnitudu. Její perioda je 6,40 let a v perihelu bude 25. října (1,56 AU od Slunce). Kometa je velmi často hodně difúzní, takže její jasnost bývá podceňována. I přesto se však ve většině návratů jedná o docela jasný objekt. Naneštěstí, i pro tuto kometu platí, že její aktuální návrat bude spíše nepříznivý. Kometa je v těchto dnech celkem pohodlně viditelná na večerní obloze, podmínky pozorovatelnosti se ovšem budou zhoršovat a ač kometa v říjnu dosáhne možná až 10 mag, tak bude v té době už jen velmi nízko nad obzorem. Po průletu perihelem pravděpodobně definitivně přestane být pozorovatelná.

67P/Churyumov-Gerasimenko

Velmi známá kometa díky sondě Rosetta a modulu Philae, který se díky přibližování se komety ke Slunci znovu probudil k životu. Kometa má periodu 6,44 let a letos se ke Slunci přiblíží nejvíce na 1,24 AU, stane se tak už 13. srpna. V maximu jasnosti by měla být na přelomu září a října, kdy snad dosáhne 10-11 mag. Kometa je ale nyní asi o 1 mag slabší než předpověď, takže může i mírně zklamat. V odhadování její jasnosti ovšem může hrát roli výška komety nad obzorem, objekt se totiž teprve nedávno objevil na ranní obloze, a to jak na severní, tak na jižní polokouli. Právě na ranní obloze ji budeme moct hledat i v období kolem maxima jasnosti, její pozorovací podmínky budou vcelku dobré a stabilní.

141P/Machholz

Pravděpodobně hodně stará kometa, která už má za sebou řadu návratů ke Slunci. Její perioda činí 5,25 let, perihelu se dočká 25. srpna ve vzdálenosti 0,76 AU od Slunce. Nejspíše v prvním pozorovaném návratu v roce 1994 se jádro komety rozlomilo na více úlomků, kometa tak výrazně zjasnila až k 7 mag. Tahle událost pravděpodobně významně napomohla jejímu objevu. Komponent D dosáhl maximální jasnosti okolo 9 mag. Ostatní komponenty nebyly vůbec pozorovány vizuálně. Letos by mohla kometa samotná zjasnit v září k 11 mag, komponent D už nebyl zpozorován ve dvou návratech po sobě, takže se pravděpodobně rozdrolil na oblak prachu. Další rozpadání se jádra komety by mohlo výrazně zlepšit její viditelnost, objekt totiž bude kolem maxima jasnosti velmi nízko na ranní obloze. Aktuální jasnost komety je asi o 1 mag menší než udává předpověď, takže momentálně je vlasatice blíže spíše zklamání než překvapení. Ale u této komety si nikdy nemůžeme být ničím jisti.

249P/LINEAR

Kometa s periodou 4,59 let bude v perihelu 26. listopadu ve vzdálenosti 0,50 AU od Slunce. V minulém návratu příjemně překvapila a stala se s maximem jasnosti kolem 11 mag až o 6 mag jasnější, než udávala přepověď! Už prvotní efemerida udává pro letošní návrat až 11 mag, zde je ale nutno si uvědomit více věcí. Tou nejdůležitější je, že kometa bude v maximu jasnosti v listopadu extrémně nízko nad obzorem na večerní obloze, takže její jakékoliv pozorování i pomocí dalekohledů vybavených CCD kamerami by bylo velkým úspěchem. Důležité také je, že kometa byla zatím pozorovatelná pouze ve dvou návratech. V tom prvním dosáhla pouze 16 mag, takže nevíme, zda-li zjasnění v roce 2011 nezpůsobil třeba nějaký outburst. V takovém případě by bylo dost pravděpodobné, že by si kometa neudržela vysokou aktivitu z předešlého návratu a tím pádem by nejspíše ani nebyla pozorovatelná vizuálně. Ale to už předbíháme. Jak to s kometou dopadne, si musíme počkat do listopadu, pokud tedy budou uskutečněna nějaká pozorování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Viditelné komety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »