Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn

Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn

prstenec_F_1.jpg
Jeden z tzv. pastýřských měsíců - Pandora - je zachycen na této fotografii v blízkosti úzkého prstence F. Gravitační působení měsíce o průměru 84 km pomáhá udržet prstenec pohromadě. Prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 210 km od středu planety a jeho šířka je proměnná v rozmezí od 30 do 500 km.

Sonda Cassini pořídila tuto fotografii v okamžiku, kdy se nacházela 4° nad rovinou Saturnových prstenců. Je na ní zachyceno několik slabých prachových prstýnků v blízkosti jasnější centrální části prstence F. Tyto slabé prstýnky nejsou gravitačně narušovány do takové míry jako jasná část prstence.

Vzhled měsíce Pandora je docela zajímavý. Nejen proto, že se jedná o nepravidelný podlouhlý objekt, ale především proto, že je viditelná i ta polokoule měsíce, která je odvrácena od Slunce (Slunce svítí zprava). Noční polokoule měsíce je pozorovatelná díky tomu, že je ozářená světlem, odraženým od planety Saturn. Na tmavé části měsíce je vidět náznak kráteru.

Popisovanou fotografii v horní části textu pořídila sonda Cassini ve viditelném světle pomocí úzko-úhlé kamery ze vzdálenosti přibližně 967 000 km. Rozlišení snímku je 6 km/pixel.

prstenec_F_2.jpg

Montáž čtyř snímků "zauzlovaného" prstence F zachycuje jeho různé části, jež byly pořízeny v rozmezí několika hodin. Jsou na nich patrny značné rozdíly ve struktuře prstence na čtyřech různých místech. Rozdílný je například počet jednotlivých prstýnků obrázek od obrázku. Nepravidelnosti ve struktuře (jakési uzlíčky) jsou zřetelně vidět pouze na jasné hlavní části prstence, zatímco další slabé prstýnky v okolí jsou zcela hladké.

Astronomové se domnívají, že struktura prstence F je ovlivňována tzv. pastýřskými měsíci Prometheus (průměr 102 km) a Pandora (84 km), které obíhají kolem Saturna po vnitřní a vnější straně prstence. A podobně jako pastýřští psi shánějí stádo do houfu, i měsíce Prometheus a Pandora svou gravitací udržují jednotlivé částice v prostoru prstence. Vzhled prstence se mění v závislosti na tom, jak se další a další jeho části setkávají s některým z pastýřských měsíců a jak těsně se měsíc přiblíží k samotnému prstenci.

Všechny 4 fotografie byly pořízeny sondou Cassini ve viditelném světle při pohledu na spodní stranu prstence ze vzdálenosti v rozmezí 735 000 až 952 000 km.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »