Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zákrytová výzva!

Zákrytová výzva!

Tvar dvojplanetky Antiope podle pozorování zákrytu hvězdy 19. 6. 2011

Většina astronomů, profesionálů i amatérů, je nadšená, když ve vesmíru něco nového objeví. Tento článek se vás ale pokouší nalákat mezi nevelkou skupinu těch, kteří projevují podobné nadšení, když ve vesmíru (pravda, většinou jen chvíli) něco zmizí. Podíváme se na to, v čem je pozorování zákrytů tak zajímavé a zábavné a jaký to má význam pro poznání vlastností malých těles Sluneční soustavy.

Na rozdíl například od pozorovatelů meteorů, kteří mohou provádět svá pozorování z jednoho místa ve skupině, je u zákrytů hvězd planetkami naprosto nežádoucí přítomnost více než jednoho pozorovatele na jednom místě. Naopak je nutné rozptýlení do široké sítě, jejíž část má pak šanci zachytit průchod stínu planetky po zemském povrchu. Naše země sice není tak velká, ale při zlepšujících se předpovědích zákrytů, především u menších planetek a tím pádem užších pásech, ze kterých je možno úkaz zachytit, je nutné mít k dispozici co nejhustší síť pozorovatelů.

Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Pěkným příkladem, pravděpodobně do budoucna těžko překonatelným, zůstává dodnes pozorování zákrytu hvězdy planetkou Bertholda (rok 2003) ve vrcholící éře vizuálních pozorování. Na připojeném obrázku se můžete podívat na průběh „stínu“ planetky napříč Evropou a rozložení neskutečných 145 stanovišť v několika zemích, z toho 37 na našem území. Určitě k tomu tehdy přispěla „atraktivita“ úkazu – poměrně jasná hvězda, značná délka zákrytu (velká planetka) a na tehdejší dobu velmi přesná předpověď.

Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Rozvoj techniky v posledních letech a přechod k objektivním metodám získávání dat způsobil, doufejme, že jen dočasné snížení počtu pozorovatelů. S klesající cenou veškerého potřebného vybavení se ale trend opět pomalu obrací. Navíc Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, která koordinuje pozorování planetkových zákrytů u nás, se snaží podporovat zákrytovou astronomii a začala před deseti lety postupně pořizovat dalekohledy, analogové a později digitální kamery, zdroje časového signálu, notebooky a potřebný software, které dává k dispozici aktivním pozorovatelům, především z řad členů Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti, kteří tak nemusí investovat ne úplně malé prostředky z vlastní kapsy.

Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu
Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu

Díky kamerám se tak z poslední doby mohou zákrytáři pochlubit zajímavými výsledky, které by při vizuálním pozorování pravděpodobně nevznikly – například planetkou ve tvaru oříšku (Thuringia), nebo objevem měsíčku u planetky 1997 WP21.

A teď ta výzva!

I Ty můžeš být zákrytářem!
I Ty můžeš být zákrytářem!
Především na sociálních sítích se v současné době objevují výzvy, udělejte to či to, a především dejte sem honem fotku, jak jste dopadli (mnozí hodně špatně, ale to sem nepatří…). My pro vás máme také jednu – pojďte s námi pozorovat zákryty hvězd planetkami! Tato výzva není nijak životu či zdraví nebezpečná a určitě nebudete muset nikam umisťovat svojí fotografii v krkolomné, směšné nebo trapné pozici.

Účastnit se pozorování planetkových zákrytů můžete samozřejmě s vlastním dalekohledem i bez kamery. Se zlepšujícími se předpověďmi se stále zvyšuje šance stoupnout si s dalekohledem ve správný okamžik na správné místo, a i vy můžete být u toho!

Zapojit se můžete i pokud nemáte vhodné vybavení, a to díky výše zmíněné mnohaleté spolupráci sekce s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, která je ochotna několika zájemcům vše, či potřebnou část vybavení zapůjčit.

Zákrytáři samozřejmě nežijí jen osaměle venku pod oblohou. ZaRok – za touto podivnou vícesmyslnou zkratkou se skrývá pravidelná akce, na které se členové sekce a další zájemci o zákryty jednou za rok (zpravidla v říjnu) scházejí na hvězdárně v Rokycanech, aby probrali svou činnost a plány do budoucna. Kdy přesně to bude letos, ještě nevíme, ale termín bude včas k dispozici na webu sekce zas.hvr.cz. Pokud přijedete, můžete načerpat spoustu tipů a praktických zkušeností, které se při planetkových zákrytech hodí.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty hvězd


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »