Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zákrytová výzva!

Zákrytová výzva!

Tvar dvojplanetky Antiope podle pozorování zákrytu hvězdy 19. 6. 2011

Většina astronomů, profesionálů i amatérů, je nadšená, když ve vesmíru něco nového objeví. Tento článek se vás ale pokouší nalákat mezi nevelkou skupinu těch, kteří projevují podobné nadšení, když ve vesmíru (pravda, většinou jen chvíli) něco zmizí. Podíváme se na to, v čem je pozorování zákrytů tak zajímavé a zábavné a jaký to má význam pro poznání vlastností malých těles Sluneční soustavy.

Na rozdíl například od pozorovatelů meteorů, kteří mohou provádět svá pozorování z jednoho místa ve skupině, je u zákrytů hvězd planetkami naprosto nežádoucí přítomnost více než jednoho pozorovatele na jednom místě. Naopak je nutné rozptýlení do široké sítě, jejíž část má pak šanci zachytit průchod stínu planetky po zemském povrchu. Naše země sice není tak velká, ale při zlepšujících se předpovědích zákrytů, především u menších planetek a tím pádem užších pásech, ze kterých je možno úkaz zachytit, je nutné mít k dispozici co nejhustší síť pozorovatelů.

Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Pěkným příkladem, pravděpodobně do budoucna těžko překonatelným, zůstává dodnes pozorování zákrytu hvězdy planetkou Bertholda (rok 2003) ve vrcholící éře vizuálních pozorování. Na připojeném obrázku se můžete podívat na průběh „stínu“ planetky napříč Evropou a rozložení neskutečných 145 stanovišť v několika zemích, z toho 37 na našem území. Určitě k tomu tehdy přispěla „atraktivita“ úkazu – poměrně jasná hvězda, značná délka zákrytu (velká planetka) a na tehdejší dobu velmi přesná předpověď.

Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Rozvoj techniky v posledních letech a přechod k objektivním metodám získávání dat způsobil, doufejme, že jen dočasné snížení počtu pozorovatelů. S klesající cenou veškerého potřebného vybavení se ale trend opět pomalu obrací. Navíc Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, která koordinuje pozorování planetkových zákrytů u nás, se snaží podporovat zákrytovou astronomii a začala před deseti lety postupně pořizovat dalekohledy, analogové a později digitální kamery, zdroje časového signálu, notebooky a potřebný software, které dává k dispozici aktivním pozorovatelům, především z řad členů Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti, kteří tak nemusí investovat ne úplně malé prostředky z vlastní kapsy.

Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu
Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu

Díky kamerám se tak z poslední doby mohou zákrytáři pochlubit zajímavými výsledky, které by při vizuálním pozorování pravděpodobně nevznikly – například planetkou ve tvaru oříšku (Thuringia), nebo objevem měsíčku u planetky 1997 WP21.

A teď ta výzva!

I Ty můžeš být zákrytářem!
I Ty můžeš být zákrytářem!
Především na sociálních sítích se v současné době objevují výzvy, udělejte to či to, a především dejte sem honem fotku, jak jste dopadli (mnozí hodně špatně, ale to sem nepatří…). My pro vás máme také jednu – pojďte s námi pozorovat zákryty hvězd planetkami! Tato výzva není nijak životu či zdraví nebezpečná a určitě nebudete muset nikam umisťovat svojí fotografii v krkolomné, směšné nebo trapné pozici.

Účastnit se pozorování planetkových zákrytů můžete samozřejmě s vlastním dalekohledem i bez kamery. Se zlepšujícími se předpověďmi se stále zvyšuje šance stoupnout si s dalekohledem ve správný okamžik na správné místo, a i vy můžete být u toho!

Zapojit se můžete i pokud nemáte vhodné vybavení, a to díky výše zmíněné mnohaleté spolupráci sekce s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, která je ochotna několika zájemcům vše, či potřebnou část vybavení zapůjčit.

Zákrytáři samozřejmě nežijí jen osaměle venku pod oblohou. ZaRok – za touto podivnou vícesmyslnou zkratkou se skrývá pravidelná akce, na které se členové sekce a další zájemci o zákryty jednou za rok (zpravidla v říjnu) scházejí na hvězdárně v Rokycanech, aby probrali svou činnost a plány do budoucna. Kdy přesně to bude letos, ještě nevíme, ale termín bude včas k dispozici na webu sekce zas.hvr.cz. Pokud přijedete, můžete načerpat spoustu tipů a praktických zkušeností, které se při planetkových zákrytech hodí.




O autorovi

Štítky: Zákryty hvězd


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »