Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zákrytová výzva!

Zákrytová výzva!

Tvar dvojplanetky Antiope podle pozorování zákrytu hvězdy 19. 6. 2011

Většina astronomů, profesionálů i amatérů, je nadšená, když ve vesmíru něco nového objeví. Tento článek se vás ale pokouší nalákat mezi nevelkou skupinu těch, kteří projevují podobné nadšení, když ve vesmíru (pravda, většinou jen chvíli) něco zmizí. Podíváme se na to, v čem je pozorování zákrytů tak zajímavé a zábavné a jaký to má význam pro poznání vlastností malých těles Sluneční soustavy.

Na rozdíl například od pozorovatelů meteorů, kteří mohou provádět svá pozorování z jednoho místa ve skupině, je u zákrytů hvězd planetkami naprosto nežádoucí přítomnost více než jednoho pozorovatele na jednom místě. Naopak je nutné rozptýlení do široké sítě, jejíž část má pak šanci zachytit průchod stínu planetky po zemském povrchu. Naše země sice není tak velká, ale při zlepšujících se předpovědích zákrytů, především u menších planetek a tím pádem užších pásech, ze kterých je možno úkaz zachytit, je nutné mít k dispozici co nejhustší síť pozorovatelů.

Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Pěkným příkladem, pravděpodobně do budoucna těžko překonatelným, zůstává dodnes pozorování zákrytu hvězdy planetkou Bertholda (rok 2003) ve vrcholící éře vizuálních pozorování. Na připojeném obrázku se můžete podívat na průběh „stínu“ planetky napříč Evropou a rozložení neskutečných 145 stanovišť v několika zemích, z toho 37 na našem území. Určitě k tomu tehdy přispěla „atraktivita“ úkazu – poměrně jasná hvězda, značná délka zákrytu (velká planetka) a na tehdejší dobu velmi přesná předpověď.

Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Rozvoj techniky v posledních letech a přechod k objektivním metodám získávání dat způsobil, doufejme, že jen dočasné snížení počtu pozorovatelů. S klesající cenou veškerého potřebného vybavení se ale trend opět pomalu obrací. Navíc Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, která koordinuje pozorování planetkových zákrytů u nás, se snaží podporovat zákrytovou astronomii a začala před deseti lety postupně pořizovat dalekohledy, analogové a později digitální kamery, zdroje časového signálu, notebooky a potřebný software, které dává k dispozici aktivním pozorovatelům, především z řad členů Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti, kteří tak nemusí investovat ne úplně malé prostředky z vlastní kapsy.

Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu
Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu

Díky kamerám se tak z poslední doby mohou zákrytáři pochlubit zajímavými výsledky, které by při vizuálním pozorování pravděpodobně nevznikly – například planetkou ve tvaru oříšku (Thuringia), nebo objevem měsíčku u planetky 1997 WP21.

A teď ta výzva!

I Ty můžeš být zákrytářem!
I Ty můžeš být zákrytářem!
Především na sociálních sítích se v současné době objevují výzvy, udělejte to či to, a především dejte sem honem fotku, jak jste dopadli (mnozí hodně špatně, ale to sem nepatří…). My pro vás máme také jednu – pojďte s námi pozorovat zákryty hvězd planetkami! Tato výzva není nijak životu či zdraví nebezpečná a určitě nebudete muset nikam umisťovat svojí fotografii v krkolomné, směšné nebo trapné pozici.

Účastnit se pozorování planetkových zákrytů můžete samozřejmě s vlastním dalekohledem i bez kamery. Se zlepšujícími se předpověďmi se stále zvyšuje šance stoupnout si s dalekohledem ve správný okamžik na správné místo, a i vy můžete být u toho!

Zapojit se můžete i pokud nemáte vhodné vybavení, a to díky výše zmíněné mnohaleté spolupráci sekce s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, která je ochotna několika zájemcům vše, či potřebnou část vybavení zapůjčit.

Zákrytáři samozřejmě nežijí jen osaměle venku pod oblohou. ZaRok – za touto podivnou vícesmyslnou zkratkou se skrývá pravidelná akce, na které se členové sekce a další zájemci o zákryty jednou za rok (zpravidla v říjnu) scházejí na hvězdárně v Rokycanech, aby probrali svou činnost a plány do budoucna. Kdy přesně to bude letos, ještě nevíme, ale termín bude včas k dispozici na webu sekce zas.hvr.cz. Pokud přijedete, můžete načerpat spoustu tipů a praktických zkušeností, které se při planetkových zákrytech hodí.




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty hvězd


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »