Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?

Zanikla v Americe původní civilizace po dopadu komety?

illustration.jpg
První civilizace v Severní Americe, označovaná jako Clovis, vzkvétala před nějakými 13.000 roky. Kromě jiného ovládali kamenné zbraně, kterými lovili i velké šelmy (např. americké lvy). Podle některých teorií její zánik způsobila kosmická katastrofa – s největší pravděpodobností dopad komety.

Podle výsledků, které presentoval tým 25 vědců na konferenci AGU (American Geophysical Union meeting, Acapulco, Mexico, 22.- 25. května 2007), zkáza lidí Clovis přišla neočekávaně z vesmíru před 12.900 lety - do zemské atmosféry nad dnešní Kanadou vlétla kometa a rozpadla se na kusy, které pak explodovaly. Výbuchy byly tak velké, že pozůstatky byly objeveny až v Evropě.

Oceánograf Jim Kennett (University of California, Santa Barbara) tvrdí, že po dopadu komety „celá pevnina hořela". Obrovský požár spálil Severní Ameriku, zabíjel velké populace savců a přinesl nečekaný konec kultuře Clovis.

Podle analytického chemika Richarda Firestona (Lawrence Berkeley National Laboratory in California) důkaz leží v tenké, 12.900 let staré vrstvě sedimentů, bohaté na uhlík. Z období civilizace Clovis našli takových míst 8 v Severní Americe a jedno v Belgii. V této vrstvě tým objevil několik různých typů mimozemských „pozůstatků“, včetně nanodiamantů, které se výjimečně nacházejí v meteoritech; malinkých uhlíkatých kuliček (roztavené kapičky rychle zchladly ve vzduchu); a uhlíkatých molekul, které uvnitř uzavřely vzácný izotop helium-3.

„Možná byste našli nějaká jiná vysvětlení pro tyto jednotlivé objevy,“ říká Firestone. „Ale posuzované společně to zcela určitě znamená srážku.“ Nepřítomnost vysokého obsahu niklu a iridia v sedimentu je důkazem, že se s největší pravděpodobností jednalo o kometu (pro planetky je výskyt těchto prvků charakteristický).

Tento výzkum rozhýbal intenzivní polemiku, protože řada geologů zůstává skeptická k hypotéze impaktu. „Na tomto poli existuje názor, že jakýkoliv kruhový útvar je kráter,“ říká geomorfolog Michael Oskin (University of North Carolina in Chapel Hill). Naopak geochemik But Asish Basu (University of Rochester, New York) si myslí, že metody pro mimozemskou srážku jsou správné a že našli přímý důkaz dopadu.

Přesné místo exploze je nejisté, ale existuje několik záchytných bodů na severu amerického kontinentu. Podle množství mimozemských trosek je pravděpodobné, že kometa vybuchla především nad Kanadou - možná nad oblastí dnešního Ontaria či Hudsonova zálivu.

Vypadá to, že tato kosmická srážka zřejmě nezanechala žádný kráter. Pravděpodobně „to, co do nás narazilo, byl objekt s nízkou hustotou,“ řekl geofyzik Allen West. A rozpadlo se to již při vstupu do atmosféry. Rozpadající se fragmenty pak vybuchovaly postupně v řadě masivních vzdušných explozí. Eventuelně, mohly některé dopadnout na 3km vrstvu pevninského ledu. V tom případě by se jednalo o „ledové“ krátery, které by beze stopy zmizely současně s dobou ledovou.

Pokud tuto impaktní teorii přijmeme, vysvětlí se 3 události před 12.900 lety.

V tomto klíčovém období došlo na severní polokouli k náhlé změně klimatu – toto období rychlého ochlazení, které trvalo 1.300 let, se nazývá mladší dryas (Younger Dryas). Kromě kultury Clovis ze Severní Ameriky zmizelo nejméně 35 druhů suchozemských savců - včetně mamutů, velbloudů a koní.

Podle řady vědců počátek mladšího dryasu vede také ke změně severoamerického vodstva. S blížícím se koncem doby ledové začíná tát kontinentální ledovec, rozvodní se ledovcová (glaciální) jezera v Severní Americe a odtud voda odtéká směrem k jihu řekou Mississippi.
Ale před 12.900 lety voda z náhle tajících ledovců na pobřeží severního Atlantiku odtékala k východu. Odhaduje se, že do Atlantského oceánu nateklo 9 500 km2 sladké vody, to změnilo slanost (salitu) mořské vody, vypnul se oceánský „dopravní pás“ a pozastavil se Golfský proud, který přináší teplo z tropů na sever.
Zastánci „kometární teorie“ mají jiný návrh. Mohutné výbuchy nad Kanadou mohly destabilizovat pevninský ledový příkrov a vytvořit nové odvodňovací kanály na východě. Navíc prach a trosky z explozí způsobily ztmavnutí ledu, který pak více pohlcoval sluneční záření a tím se urychlilo tání ledu. „My si myslíme, že voda odtékající z ledovcových jezer a dočasně tajícího pevninského ledovce byla výsledkem mimozemské srážky,“ říká Kennett.

Dosud se předpokládalo, že Clovis „ulovili“ příliš mnoho zvěře a nebyli schopni se uživit, proto civilizace Clovis upadala. Kometární dopad nabízí hypotézu i pro toto masivní vyhynutí savců, kterou podporují nálezy na uhlík bohatých sedimentů z období před 12.900 lety. Podle Wendy Wolbachové (DePaul University in Chicago), která prováděla chemický rozbor, se jedná o saze - produkt intenzivního požáru. Navíc geoložka Luanne Beckerová (University of California, Santa Barbara) objevila ve vzorcích od 3 týmů důkazy požáru – polycyklické aromatické uhlovodíky. Podle Kennetta a dalších členů týmu kometární exploze způsobila požár, který zachvátil většinu jižních částí Severní Ameriky a vyhubil velkou část populace zvířat. Beckerová nechtěla ještě vyslovit definitivní závěry, dokud nebude přímý důkaz o „masivním hoření biomasy“.

Pokud k této kometární srážce došlo, tak pravděpodobně byla zničena i civilizace Clovis. Podle archeologa Al Goodyeara (University of South Carolina, Columbia) je nepřímým důkazem lidské katastrofy v nynější jihovýchodní Severní Americe vymizení hrotů z rohovce (minerál), které lovci Clovis používali. „Pokud počet hrotů odpovídá počtu lidí, což je racionální myšlenka, došlo přinejmenším k 70% poklesu lidské populace v této oblasti,“ dodává West.

Mnoho vědců se dívá na takové katastrofické scénáře velmi skepticky. Paleontolog Paul Koch (University of California, Santa Cruz ) říká: „Nejsem přesvědčený o požáru.“ A ještě dodává: „Pokud došlo k impaktu, tak to pouze spustilo malý dryas a i to je velká otázka.“

Neměla by kometa po svém průletu zanechat i jiné než mikroskopické mimozemské stopy?
Proto si zastánci impaktní teorie vytypovali 3 oblasti výzkumu: Velká jezera (Great Lakes), Hudsonův záliv (Hudson Bay) a oblast Carolina Bays.
Fireston upozorňuje, že v jezerech jsou „čtyři velké díry, kterých jsou hlubší než Údolí smrti (Death Valley), proto zde existuje podezření, že je vytvořily kusy komety.“
Dále jsou přesvědčeni, že 400km anomálie na dně Hudsonova zálivu je součástí okraje impaktního kráteru.

carolina_bays.jpg
A třetí oblast (Carolina Bays) leží podél atlantického pobřeží a je „poseta“ tisíci oválných prohlubenin, které jsou nejčastěji orientovány směrem k Velkým jezerům. Zatímco je mnoho vědců přesvědčeno, že je vyhloubily lokální větry, West předpokládá, že je vytvořila rázová vlna komety (Kredit: Clemson University).

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »