Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové mají již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast (ve vzdálenosti 0,08 až 0,21 AU, tj. 12 až 31 miliónů km), což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles.

Hypotézu o existenci vnitřního prstence planetek uvnitř dráhy Merkuru se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit právě proto, že se tato tělesa pozorovateli ztrácejí ve slunečním světle. Dosavadní pozemská pátrání probíhala například během zatmění Slunce, eventuelně v době večerního či ranního soumraku. Vzhledem k malé jasnosti případných vulkanoidů však příliš mnoho šancí na objev není.

Po vulkanoidech pátrali astronomové také na snímcích, které již několik let pořizuje sluneční observatoř SOHO, určená k monitorování Slunce. Žádný objekt jasnější než 7 mag, což by odpovídalo průměru asi 60 km, zatím objeven nebyl.

V polovině ledna 2010 byla na Zemi předána zatím poslední sada 256 snímků, pořízených americkou sondou MESSENGER za účelem pátrání po vulkanoidech. Doposud žádný takový objekt nebyl detekován.

Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER má několik unikátních příležitostí k pátrání po malých a velmi slabě zářících vulkanoidech. Nejvýhodnější příležitosti nastaly v době, kdy sonda MESSENGER 3krát prolétávala pericentrem své dráhy, a to v červnu 2008, v únoru 2009 a zatím naposled v lednu 2010. V letošním roce nastanou ještě tři další příležitosti pro pátrání, když bude sonda znovu prolétávat pericentrem své dráhy.

Na fotografiích, které doposud pořídila sonda MESSENGER, nebyly objeveny žádné stopy po vulkanoidech. Na připojeném snímku představuje jasný objekt planetu Venuši, slabé tečky jsou vzdálené hvězdy. Snímek byl záměrně přeexponován, aby bylo možné zachytit přítomnost případných slabě svítících vulkanoidů. Pokud by na snímku byly stopy vulkanoidů, vzhledem ke svému oběhu kolem Slunce by jejich stopy byly odlišné od stop slabých hvězd. Znovu je nutno zopakovat, že pátrání po vulkanoidech zatím nebylo úspěšné.

Související článek: MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů.

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »