Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové mají již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast (ve vzdálenosti 0,08 až 0,21 AU, tj. 12 až 31 miliónů km), což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles.

Hypotézu o existenci vnitřního prstence planetek uvnitř dráhy Merkuru se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit právě proto, že se tato tělesa pozorovateli ztrácejí ve slunečním světle. Dosavadní pozemská pátrání probíhala například během zatmění Slunce, eventuelně v době večerního či ranního soumraku. Vzhledem k malé jasnosti případných vulkanoidů však příliš mnoho šancí na objev není.

Po vulkanoidech pátrali astronomové také na snímcích, které již několik let pořizuje sluneční observatoř SOHO, určená k monitorování Slunce. Žádný objekt jasnější než 7 mag, což by odpovídalo průměru asi 60 km, zatím objeven nebyl.

V polovině ledna 2010 byla na Zemi předána zatím poslední sada 256 snímků, pořízených americkou sondou MESSENGER za účelem pátrání po vulkanoidech. Doposud žádný takový objekt nebyl detekován.

Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER má několik unikátních příležitostí k pátrání po malých a velmi slabě zářících vulkanoidech. Nejvýhodnější příležitosti nastaly v době, kdy sonda MESSENGER 3krát prolétávala pericentrem své dráhy, a to v červnu 2008, v únoru 2009 a zatím naposled v lednu 2010. V letošním roce nastanou ještě tři další příležitosti pro pátrání, když bude sonda znovu prolétávat pericentrem své dráhy.

Na fotografiích, které doposud pořídila sonda MESSENGER, nebyly objeveny žádné stopy po vulkanoidech. Na připojeném snímku představuje jasný objekt planetu Venuši, slabé tečky jsou vzdálené hvězdy. Snímek byl záměrně přeexponován, aby bylo možné zachytit přítomnost případných slabě svítících vulkanoidů. Pokud by na snímku byly stopy vulkanoidů, vzhledem ke svému oběhu kolem Slunce by jejich stopy byly odlišné od stop slabých hvězd. Znovu je nutno zopakovat, že pátrání po vulkanoidech zatím nebylo úspěšné.

Související článek: MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů.

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »