Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země bez ochrany Slunce

Země bez ochrany Slunce

bubble_voyager.jpg
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.

Američtí vědci dopěli k závěru, že přibližně jednou za 100 miliónů roků má heliosféra kolem Slunce menší rozměr, než je průměr oběžné dráhy Země. V důsledku toho se tehdy Země ocitá bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem. Heliosféra je jakási "bublina", vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta.

Astronomové vypracovali počítačový model variabilní heliosféry - tj. oblasti, kde se částice slunečního větru pohybují velmi vysokou rychlostí směrem od Slunce. Zjišťovali její chování při průchodu Sluneční soustavy oblastmi Galaxie s rozdílnou hustotou prostředí. Na základě tohoto modelu se jim podařilo zjistit, že při setkání s mimořádně hustým oblakem prachu se průměr heliosféry významně zmenšuje. K takovýmto událostem dochází průměrně jednou za 100 miliónů roků.

V případě "smrštění" heliosféry je atmosféra Země bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem (ve většině případů nás před nimi chrání právě heliosféra). V důsledku intenzivního kosmického záření může dojít ke zničení ochranné ozónové vrstvy. Nakupení prachu v horních vrstvách zemské atmosféry zase vede ke snížení množství slunečního záření, dopadajícího na povrch Země, a pravděpodobně k nastartování začátku doby ledové.

V článku, který se objevil v časopise Astrobiology, vypočítali David Smith (University of Arizona, Tucson) a John Scalo (University of Texas, Austin), jednotlivá smršťování heliosféry kolem naší hvězdy. Zjistili, že Země je vystavena zhruba jednomu až 10 mezihvězdným "atakům" v průběhu jedné miliardy roků.

Podle vědců obdobné výpočty, provedené pro červené trpaslíky - nejpočetnější typ známých hvězd - ukazují, že červení trpaslíci chrání v tomto ohledu své planety lépe než Slunce. Tak například planeta, která kolem červeného trpaslíka obíhá v tzv. zóně obyvatelnosti (což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda), se nikdy neocitne mimo oblast "heliosféry" mateřské hvězdy. Souvisí to s tím, že zóna obyvatelnosti se u červených trpaslíků nachází podstatně blíže povrchu hvězdy, než je tomu u žlutých trpaslíků (ke kterým patří i Slunce).

Z tohoto závěru však nevyplývá, že červení trpaslíci jsou vhodnější hvězdy pro existenci života v jejich okolí. Nedávné výzkumy, uskutečněné skupinou astronomů Villanova University, ukázaly, že oranžoví trpaslíci jsou nejvhodnějšími hvězdami pro pátrání po exoplanetách v jejich okolí, na nichž může existovat život. Ukázalo se, že červení trpaslíci často produkují proudy nabitých částic, které život podle našich představ nemůže vydržet.

Zdroj: newscientist a www.novosti.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Newton 200/1000 + Barlow 2x + kamera ZWO ASI 178 MC

Další informace »