Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země bez ochrany Slunce

Země bez ochrany Slunce

bubble_voyager.jpg
Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští "ochranná křídla" Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.

Američtí vědci dopěli k závěru, že přibližně jednou za 100 miliónů roků má heliosféra kolem Slunce menší rozměr, než je průměr oběžné dráhy Země. V důsledku toho se tehdy Země ocitá bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem. Heliosféra je jakási "bublina", vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta.

Astronomové vypracovali počítačový model variabilní heliosféry - tj. oblasti, kde se částice slunečního větru pohybují velmi vysokou rychlostí směrem od Slunce. Zjišťovali její chování při průchodu Sluneční soustavy oblastmi Galaxie s rozdílnou hustotou prostředí. Na základě tohoto modelu se jim podařilo zjistit, že při setkání s mimořádně hustým oblakem prachu se průměr heliosféry významně zmenšuje. K takovýmto událostem dochází průměrně jednou za 100 miliónů roků.

V případě "smrštění" heliosféry je atmosféra Země bez ochrany před kosmickým zářením a mezihvězdným prachem (ve většině případů nás před nimi chrání právě heliosféra). V důsledku intenzivního kosmického záření může dojít ke zničení ochranné ozónové vrstvy. Nakupení prachu v horních vrstvách zemské atmosféry zase vede ke snížení množství slunečního záření, dopadajícího na povrch Země, a pravděpodobně k nastartování začátku doby ledové.

V článku, který se objevil v časopise Astrobiology, vypočítali David Smith (University of Arizona, Tucson) a John Scalo (University of Texas, Austin), jednotlivá smršťování heliosféry kolem naší hvězdy. Zjistili, že Země je vystavena zhruba jednomu až 10 mezihvězdným "atakům" v průběhu jedné miliardy roků.

Podle vědců obdobné výpočty, provedené pro červené trpaslíky - nejpočetnější typ známých hvězd - ukazují, že červení trpaslíci chrání v tomto ohledu své planety lépe než Slunce. Tak například planeta, která kolem červeného trpaslíka obíhá v tzv. zóně obyvatelnosti (což je oblast v okolí hvězdy, kde na povrchu planety může existovat kapalná voda), se nikdy neocitne mimo oblast "heliosféry" mateřské hvězdy. Souvisí to s tím, že zóna obyvatelnosti se u červených trpaslíků nachází podstatně blíže povrchu hvězdy, než je tomu u žlutých trpaslíků (ke kterým patří i Slunce).

Z tohoto závěru však nevyplývá, že červení trpaslíci jsou vhodnější hvězdy pro existenci života v jejich okolí. Nedávné výzkumy, uskutečněné skupinou astronomů Villanova University, ukázaly, že oranžoví trpaslíci jsou nejvhodnějšími hvězdami pro pátrání po exoplanetách v jejich okolí, na nichž může existovat život. Ukázalo se, že červení trpaslíci často produkují proudy nabitých částic, které život podle našich představ nemůže vydržet.

Zdroj: newscientist a www.novosti.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2022

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Blízké setkání Venuše a Měsíce

Fotografie pořízena cca hodinu po největším přiblížení.

Další informace »