Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země: výška oblačnosti se snižuje

Země: výška oblačnosti se snižuje

Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Výška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.

Vědci z univerzity v Aucklandu (Nový Zéland) analyzovali prvních deset let měření výšky horní hranice oblačnosti (od března 2000 do února 2010). Data byla získána přístrojem MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra (start 18. 12. 1999).

Družice krouží kolem Země na polární dráze ve výšce zhruba 670 km nad zemským povrchem. Studie, publikovaná nedávno v časopise Geophysical Research Letters, odhalila celkový trend snižování výšky oblačnosti. Celková průměrná výška oblačnosti poklesla za poslední dekádu přibližně o jedno procento - jinak řečeno: o 30 až 40 metrů. Tento pokles se převážně týkal menších oblaků vyskytujících se ve vysokých výškách nad povrchem Země.

Roger Davies, hlavní vedoucí výzkumného týmu však říká, že ačkoliv dosavadní záznamy pokrývají příliš krátkou dobu na to, abychom mohli dospět k definitivním závěrům, poskytují určitou nápovědu, že se zde může dít něco poměrně důležitého. K určení významu tohoto pozorování pro vývoj globální teploty však bude potřebné dlouhodobé monitorování jevu.

Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Odpovídající snížení výšky oblaků umožňuje Zemi, aby se směrem do vesmíru ochlazovala mnohem efektivněji. Snižuje tak povrchovou teplotu planety a potenciálně může zpomalovat efekt globálního oteplování. To může představovat mechanismus "negativní zpětné vazby" - změnu způsobenou globálním oteplováním, která působí právě opačným směrem. "Nevíme přesně, co způsobuje pokles výšky oblačnosti," říká Roger Davies. "Avšak musí to být způsobeno změnou cirkulace, která způsobuje formování oblačnosti ve vysokých výškách."

Aparatura MISR, kterou vyvinula Jet Propulsion Laboratory, NASA, je pouze jedním z pěti přístrojů na palubě vědecké družice Terra. Využívá 9 kamer "dívajících se" různými směry. Výsledkem je trojrozměrný pohled na oblačnost nad zemským povrchem, umožňující přesné měření jejich výšky a pohybu v atmosféře.

Družice Terra bude pokračovat podle plánu ve shromažďování dat i během další dekády. Vědci budou průběžně vyhodnocovat data z přístroje MISR a podrobně sledovat další vývoj tohoto trendu.

Další družice NASA, která studuje oblačnost, se jmenuje CloudSat a byla vypuštěna v roce 2006. CloudSat je první družicí, která využívá zdokonalený radar k vytváření "průřezů" oblačností, abychom viděli jejich vnitřní vertikální strukturu. Poskytuje tak nový komplexní pohled z vesmíru.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena 23. 7. 2007 jednou ze zpětných kamer přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra při pohledu směrem k severu. Zachycuje oblast nad jižní částí Indického oceánu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »