Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země: výška oblačnosti se snižuje

Země: výška oblačnosti se snižuje

Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Výška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.

Vědci z univerzity v Aucklandu (Nový Zéland) analyzovali prvních deset let měření výšky horní hranice oblačnosti (od března 2000 do února 2010). Data byla získána přístrojem MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra (start 18. 12. 1999).

Družice krouží kolem Země na polární dráze ve výšce zhruba 670 km nad zemským povrchem. Studie, publikovaná nedávno v časopise Geophysical Research Letters, odhalila celkový trend snižování výšky oblačnosti. Celková průměrná výška oblačnosti poklesla za poslední dekádu přibližně o jedno procento - jinak řečeno: o 30 až 40 metrů. Tento pokles se převážně týkal menších oblaků vyskytujících se ve vysokých výškách nad povrchem Země.

Roger Davies, hlavní vedoucí výzkumného týmu však říká, že ačkoliv dosavadní záznamy pokrývají příliš krátkou dobu na to, abychom mohli dospět k definitivním závěrům, poskytují určitou nápovědu, že se zde může dít něco poměrně důležitého. K určení významu tohoto pozorování pro vývoj globální teploty však bude potřebné dlouhodobé monitorování jevu.

Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Odpovídající snížení výšky oblaků umožňuje Zemi, aby se směrem do vesmíru ochlazovala mnohem efektivněji. Snižuje tak povrchovou teplotu planety a potenciálně může zpomalovat efekt globálního oteplování. To může představovat mechanismus "negativní zpětné vazby" - změnu způsobenou globálním oteplováním, která působí právě opačným směrem. "Nevíme přesně, co způsobuje pokles výšky oblačnosti," říká Roger Davies. "Avšak musí to být způsobeno změnou cirkulace, která způsobuje formování oblačnosti ve vysokých výškách."

Aparatura MISR, kterou vyvinula Jet Propulsion Laboratory, NASA, je pouze jedním z pěti přístrojů na palubě vědecké družice Terra. Využívá 9 kamer "dívajících se" různými směry. Výsledkem je trojrozměrný pohled na oblačnost nad zemským povrchem, umožňující přesné měření jejich výšky a pohybu v atmosféře.

Družice Terra bude pokračovat podle plánu ve shromažďování dat i během další dekády. Vědci budou průběžně vyhodnocovat data z přístroje MISR a podrobně sledovat další vývoj tohoto trendu.

Další družice NASA, která studuje oblačnost, se jmenuje CloudSat a byla vypuštěna v roce 2006. CloudSat je první družicí, která využívá zdokonalený radar k vytváření "průřezů" oblačností, abychom viděli jejich vnitřní vertikální strukturu. Poskytuje tak nový komplexní pohled z vesmíru.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena 23. 7. 2007 jednou ze zpětných kamer přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra při pohledu směrem k severu. Zachycuje oblast nad jižní částí Indického oceánu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »