Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Země: výška oblačnosti se snižuje

Země: výška oblačnosti se snižuje

Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice Terra
Výška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.

Vědci z univerzity v Aucklandu (Nový Zéland) analyzovali prvních deset let měření výšky horní hranice oblačnosti (od března 2000 do února 2010). Data byla získána přístrojem MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra (start 18. 12. 1999).

Družice krouží kolem Země na polární dráze ve výšce zhruba 670 km nad zemským povrchem. Studie, publikovaná nedávno v časopise Geophysical Research Letters, odhalila celkový trend snižování výšky oblačnosti. Celková průměrná výška oblačnosti poklesla za poslední dekádu přibližně o jedno procento - jinak řečeno: o 30 až 40 metrů. Tento pokles se převážně týkal menších oblaků vyskytujících se ve vysokých výškách nad povrchem Země.

Roger Davies, hlavní vedoucí výzkumného týmu však říká, že ačkoliv dosavadní záznamy pokrývají příliš krátkou dobu na to, abychom mohli dospět k definitivním závěrům, poskytují určitou nápovědu, že se zde může dít něco poměrně důležitého. K určení významu tohoto pozorování pro vývoj globální teploty však bude potřebné dlouhodobé monitorování jevu.

Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Změna výšky oblačnosti za posledních 10 let
Odpovídající snížení výšky oblaků umožňuje Zemi, aby se směrem do vesmíru ochlazovala mnohem efektivněji. Snižuje tak povrchovou teplotu planety a potenciálně může zpomalovat efekt globálního oteplování. To může představovat mechanismus "negativní zpětné vazby" - změnu způsobenou globálním oteplováním, která působí právě opačným směrem. "Nevíme přesně, co způsobuje pokles výšky oblačnosti," říká Roger Davies. "Avšak musí to být způsobeno změnou cirkulace, která způsobuje formování oblačnosti ve vysokých výškách."

Aparatura MISR, kterou vyvinula Jet Propulsion Laboratory, NASA, je pouze jedním z pěti přístrojů na palubě vědecké družice Terra. Využívá 9 kamer "dívajících se" různými směry. Výsledkem je trojrozměrný pohled na oblačnost nad zemským povrchem, umožňující přesné měření jejich výšky a pohybu v atmosféře.

Družice Terra bude pokračovat podle plánu ve shromažďování dat i během další dekády. Vědci budou průběžně vyhodnocovat data z přístroje MISR a podrobně sledovat další vývoj tohoto trendu.

Další družice NASA, která studuje oblačnost, se jmenuje CloudSat a byla vypuštěna v roce 2006. CloudSat je první družicí, která využívá zdokonalený radar k vytváření "průřezů" oblačností, abychom viděli jejich vnitřní vertikální strukturu. Poskytuje tak nový komplexní pohled z vesmíru.

Fotografie v úvodu článku byla pořízena 23. 7. 2007 jednou ze zpětných kamer přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) na palubě družice NASA s názvem Terra při pohledu směrem k severu. Zachycuje oblast nad jižní částí Indického oceánu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »