Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Zemské jádro rotuje rychleji než zbytek zeměkoule

Zemske_jadro.jpg
Američtí geofyzikové potvrdili, že zemské jádro "předbíhá" při své rotaci povrch planety. Tato teorie byla publikována již v roce 1996, avšak teprve nyní ji mohli vědci dokázat na základě analýzy většího počtu zemětřesení na americkém kontinentu a upřesnit hodnotu rychlosti rotace jádra. Z dřívějších výzkumů vyplynulo, že vnitřní jádro rotuje rychlostí o 1,1 stupně za rok rychleji vzhledem ke zbývající části naší Země. Zpráva o tom byla publikována například v časopise Sky & Telescope, October 1996.

Zemětřesení jsou vázána především na zemskou kůru a svrchní plášť. Když v některé oblasti vznikne zemětřesení, vytvořené seismické vlny se šíří napříč celou planetou včetně zemského jádra. Podle současných poznatků se zemské jádro skládá z vnitřní tuhé části a z vnější tekuté vrstvy. Pevné vnitřní jádro má v různých oblastech různou hustotu - některé jeho části jsou hustější než ostatní. Při průchodu zemětřesných vln přes zemské jádro může proto docházet k jejich urychlování či zpomalování.

Vědci analyzovali 18 souborů záznamů zemětřesení, která vznikla na pobřeží Jižní Ameriky a která byla registrována seismickými stanicemi poblíž Aljašky (to znamená, že musely projít zemským jádrem). Porovnávány byly především záznamy zemětřesení, jejichž epicentra se nacházela téměř ve stejné oblasti Země, avšak dělilo je větší časové období. Za předpokladu, že vnitřní zemské jádro rotuje rychleji než zbývající část planety, potom mohou zemětřesné vlny procházet jinou částí jádra, a to i přesto, že zemětřesení vzniklo ve stejné oblasti Země, ale ve větším časovém odstupu.

Z analýzy nepatrných rozdílů v čase a v charakteru zemětřesných vln vědci odvodili, že rychlost rotace zemského jádra je o 0,3 až 0,5 stupně za rok vyšší vzhledem ke zbývající části planety. To znamená, že jednu otočku "navíc" vykoná za 720 až 1200 roků. Rotace tuhého vnitřního jádra Země a proudění v jeho vnější tekuté části vede ke vzniku magnetického pole planety. Vědci předpokládají, že předpovídání změn zemského magnetického pole bude nyní jednodušší. Zůstává však otázka, zda se zemské jádro takto chová neustále.

Existence zemského jádra, složeného ze železa a niklu, jehož průměr se odhaduje na 2400 km, byla potvrzena v roce 1936 na základě rozboru šíření zemětřesných vln. Cirkulující magma v roztaveném vnějším jádru generuje slabá magnetická pole (jak vědci očekávali), která mohou pronikat do vnitřního tuhého jádra a generovat zde elektrické proudy. Kroutící moment, vyvolaný elektromagnetickými interakcemi, může ovlivňovat rotaci vnitřního zemského jádra.

Zdroj: livescience.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »