Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny v atmosféře planety Jupiter

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

Stalo se tak v rámci kalibračních testů kamery. Nicméně surové (nezpracované) obrázky byly neostré, protože takovéto mimořádné pozorování původně nebylo plánováno. Avšak Dennis Gallagher, hlavní konstruktér kamery HiRISE, dříve spolupracující s firmou Ball Aerospace, Boulder, Colorado, nyní s firmou CDM-Optics in Boulder, obraz upravil.

Díky této úpravě obrazu, a také proto, že Mars je blíže k Jupiteru než Země, je rozlišení snímku srovnatelné s fotografiemi Jupitera, které v minulosti pořídil HST. Barevné podání snímku neodpovídá vnímavosti lidského oka, protože kamera registruje záření na poněkud delších vlnových délkách. Výsledek pozorování vidíte v úvodu článku.

Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.
Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.

Snímkování planety Jupiter zahájila také americká sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), která sice míří k trpasličí planetě Pluto (průlet v červenci 2015), ale v těchto dnech se blíží k Jupiteru. Obří planeta Jupiter poslouží sondě jako „gravitační prak“ pro zvýšení rychlosti a patřičnou změnu dráhy. Vědci si nemohli nechat ujít průlet kolem Jupitera k výzkumu této planety. K nejtěsnějšímu průletu dojde 28. 2. 2007, kdy sonda prolétne ve vzdálenosti 2 300 000 km, což je asi 4krát blíže, než při průletu sondy Cassini v prosinci 2000.

Velké množství snímků Jupitera, pořízených sondou New Horizons, si můžete prohlédnout na adrese http://pluto.jhuapl.edu/soc/. Na fotografiích lze spatřit kromě Velké Rudé skvrny (Great Red Spot) a Malé rudé skvrny (Little Red Spot) také několik malých světlých oválných útvarů. Předpokládá se, že v období leden až červen 2007 sonda uskuteční více než 700 pozorování planety Jupiter, jejích 4 velkých měsíců, prstenců a magnetosféry planety.

Již na prvních fotografiích Jupitera, které pořídila sonda New Horizons, lze spatřit odlišnou „tvář“ planety, než jakou „nastavila“ v předcházejících letech sondám Voyager 1, Galileo nebo Cassini. Oblasti kolem rovníku a v jižních tropických šířkách jsou pozoruhodně klidné, žádné typické turbulence za Velkou rudou skvrnou nejsou patrné.

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.

Pro porovnání ještě přikládám snímek planety Jupiter, který 29. 12. 2000 pořídila ze vzdálenosti 10 miliónů km sonda Cassini. Na první pohled je zde patrná bohatá turbulence v blízkosti Rudé skvrny.

Zdroj: spaceflightnow a pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »