Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny v atmosféře planety Jupiter

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

Stalo se tak v rámci kalibračních testů kamery. Nicméně surové (nezpracované) obrázky byly neostré, protože takovéto mimořádné pozorování původně nebylo plánováno. Avšak Dennis Gallagher, hlavní konstruktér kamery HiRISE, dříve spolupracující s firmou Ball Aerospace, Boulder, Colorado, nyní s firmou CDM-Optics in Boulder, obraz upravil.

Díky této úpravě obrazu, a také proto, že Mars je blíže k Jupiteru než Země, je rozlišení snímku srovnatelné s fotografiemi Jupitera, které v minulosti pořídil HST. Barevné podání snímku neodpovídá vnímavosti lidského oka, protože kamera registruje záření na poněkud delších vlnových délkách. Výsledek pozorování vidíte v úvodu článku.

Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.
Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.

Snímkování planety Jupiter zahájila také americká sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), která sice míří k trpasličí planetě Pluto (průlet v červenci 2015), ale v těchto dnech se blíží k Jupiteru. Obří planeta Jupiter poslouží sondě jako „gravitační prak“ pro zvýšení rychlosti a patřičnou změnu dráhy. Vědci si nemohli nechat ujít průlet kolem Jupitera k výzkumu této planety. K nejtěsnějšímu průletu dojde 28. 2. 2007, kdy sonda prolétne ve vzdálenosti 2 300 000 km, což je asi 4krát blíže, než při průletu sondy Cassini v prosinci 2000.

Velké množství snímků Jupitera, pořízených sondou New Horizons, si můžete prohlédnout na adrese http://pluto.jhuapl.edu/soc/. Na fotografiích lze spatřit kromě Velké Rudé skvrny (Great Red Spot) a Malé rudé skvrny (Little Red Spot) také několik malých světlých oválných útvarů. Předpokládá se, že v období leden až červen 2007 sonda uskuteční více než 700 pozorování planety Jupiter, jejích 4 velkých měsíců, prstenců a magnetosféry planety.

Již na prvních fotografiích Jupitera, které pořídila sonda New Horizons, lze spatřit odlišnou „tvář“ planety, než jakou „nastavila“ v předcházejících letech sondám Voyager 1, Galileo nebo Cassini. Oblasti kolem rovníku a v jižních tropických šířkách jsou pozoruhodně klidné, žádné typické turbulence za Velkou rudou skvrnou nejsou patrné.

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.

Pro porovnání ještě přikládám snímek planety Jupiter, který 29. 12. 2000 pořídila ze vzdálenosti 10 miliónů km sonda Cassini. Na první pohled je zde patrná bohatá turbulence v blízkosti Rudé skvrny.

Zdroj: spaceflightnow a pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »