Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny v atmosféře planety Jupiter

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

Stalo se tak v rámci kalibračních testů kamery. Nicméně surové (nezpracované) obrázky byly neostré, protože takovéto mimořádné pozorování původně nebylo plánováno. Avšak Dennis Gallagher, hlavní konstruktér kamery HiRISE, dříve spolupracující s firmou Ball Aerospace, Boulder, Colorado, nyní s firmou CDM-Optics in Boulder, obraz upravil.

Díky této úpravě obrazu, a také proto, že Mars je blíže k Jupiteru než Země, je rozlišení snímku srovnatelné s fotografiemi Jupitera, které v minulosti pořídil HST. Barevné podání snímku neodpovídá vnímavosti lidského oka, protože kamera registruje záření na poněkud delších vlnových délkách. Výsledek pozorování vidíte v úvodu článku.

Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.
Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.

Snímkování planety Jupiter zahájila také americká sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), která sice míří k trpasličí planetě Pluto (průlet v červenci 2015), ale v těchto dnech se blíží k Jupiteru. Obří planeta Jupiter poslouží sondě jako „gravitační prak“ pro zvýšení rychlosti a patřičnou změnu dráhy. Vědci si nemohli nechat ujít průlet kolem Jupitera k výzkumu této planety. K nejtěsnějšímu průletu dojde 28. 2. 2007, kdy sonda prolétne ve vzdálenosti 2 300 000 km, což je asi 4krát blíže, než při průletu sondy Cassini v prosinci 2000.

Velké množství snímků Jupitera, pořízených sondou New Horizons, si můžete prohlédnout na adrese http://pluto.jhuapl.edu/soc/. Na fotografiích lze spatřit kromě Velké Rudé skvrny (Great Red Spot) a Malé rudé skvrny (Little Red Spot) také několik malých světlých oválných útvarů. Předpokládá se, že v období leden až červen 2007 sonda uskuteční více než 700 pozorování planety Jupiter, jejích 4 velkých měsíců, prstenců a magnetosféry planety.

Již na prvních fotografiích Jupitera, které pořídila sonda New Horizons, lze spatřit odlišnou „tvář“ planety, než jakou „nastavila“ v předcházejících letech sondám Voyager 1, Galileo nebo Cassini. Oblasti kolem rovníku a v jižních tropických šířkách jsou pozoruhodně klidné, žádné typické turbulence za Velkou rudou skvrnou nejsou patrné.

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.

Pro porovnání ještě přikládám snímek planety Jupiter, který 29. 12. 2000 pořídila ze vzdálenosti 10 miliónů km sonda Cassini. Na první pohled je zde patrná bohatá turbulence v blízkosti Rudé skvrny.

Zdroj: spaceflightnow a pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »