Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Je to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).

V roce 2010 dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa více než 1500 zrníček prachu, odebraných z povrchu asteroidu Itokawa (jedná se o tzv. blízkozemní asteroid). Výzkumy některých prachových zrníček, které japonští vědci uskutečnili v minulém roce, vedou k závěru, že planetka o délce asi 500 m pravděpodobně zahájila svoji existenci jako mnohem větší těleso o velikosti přibližně 20 km. Itokawa má velmi nízkou hustotu, což napovídá, že se ve skutečnosti jedná o hromadu kamenné drti, která se pravděpodobně spojila poté, co její mateřské těleso bylo rozbito v důsledku impaktu.

Nyní výzkumný tým, jehož vedoucím byl Eizo Nakamura (Okayama University, Misasa, Japonsko) odhalil důsledky srážek na ještě menším měřítku. Obrázky ze skenovacího elektronového mikroskopu, kterým bylo zkoumáno 5 zrníček prachu o velikosti 0,04 až 0,11 milimetru, ukázaly ještě menší částice přilepené na jejich povrchu.

Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Vědci zjistili, že zkoumané částice velmi jasně zobrazují jejich bouřlivou minulost. Zrníčka byla pokryta krátery, což znamená, že do nich vysokou rychlostí narážely další částice, čímž docházelo k částečnému natavení bezprostředního okolí srážky. Objevili rovněž jiné částice přilepené k zrníčkům prachu, které do nich narazily dostatečně vysokou rychlostí a navzájem se spojily. Způsob takového procesu podle astronomů vede k předběžnému odhadu, že se menší částice musely pohybovat rychlostí mezi 16 a 35 tisíci kilometrů za hodinu - tyto částice měly velikost několika nanometrů. Mezi studovanými částicemi, na nichž byly přilepeny další menší částice, vědci objevili několik střípků, očividně tvořených skly.

Pochopení těchto procesů vrhá nové světlo na způsoby, jak tzv. kosmické počasí ovlivňuje povrch asteroidů, které na oplátku mohou pomoci vědcům lépe odhadnout stáří planetek.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »