Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Je to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).

V roce 2010 dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa více než 1500 zrníček prachu, odebraných z povrchu asteroidu Itokawa (jedná se o tzv. blízkozemní asteroid). Výzkumy některých prachových zrníček, které japonští vědci uskutečnili v minulém roce, vedou k závěru, že planetka o délce asi 500 m pravděpodobně zahájila svoji existenci jako mnohem větší těleso o velikosti přibližně 20 km. Itokawa má velmi nízkou hustotu, což napovídá, že se ve skutečnosti jedná o hromadu kamenné drti, která se pravděpodobně spojila poté, co její mateřské těleso bylo rozbito v důsledku impaktu.

Nyní výzkumný tým, jehož vedoucím byl Eizo Nakamura (Okayama University, Misasa, Japonsko) odhalil důsledky srážek na ještě menším měřítku. Obrázky ze skenovacího elektronového mikroskopu, kterým bylo zkoumáno 5 zrníček prachu o velikosti 0,04 až 0,11 milimetru, ukázaly ještě menší částice přilepené na jejich povrchu.

Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Vědci zjistili, že zkoumané částice velmi jasně zobrazují jejich bouřlivou minulost. Zrníčka byla pokryta krátery, což znamená, že do nich vysokou rychlostí narážely další částice, čímž docházelo k částečnému natavení bezprostředního okolí srážky. Objevili rovněž jiné částice přilepené k zrníčkům prachu, které do nich narazily dostatečně vysokou rychlostí a navzájem se spojily. Způsob takového procesu podle astronomů vede k předběžnému odhadu, že se menší částice musely pohybovat rychlostí mezi 16 a 35 tisíci kilometrů za hodinu - tyto částice měly velikost několika nanometrů. Mezi studovanými částicemi, na nichž byly přilepeny další menší částice, vědci objevili několik střípků, očividně tvořených skly.

Pochopení těchto procesů vrhá nové světlo na způsoby, jak tzv. kosmické počasí ovlivňuje povrch asteroidů, které na oplátku mohou pomoci vědcům lépe odhadnout stáří planetek.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »