Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu a kosmické srážky

Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Zrníčko prachu z asteroidu Itokawa dopravené na Zemi japonskou sondou Hayabusa
Je to podobné, jako kdyby se jednalo o kosmickou verzi ruské dřevěné panenky - matrjošky, kterou lze rozložit a která v sobě skrývá několik dalších čím dál menších panenek. Drobounká zrníčka prachu, odebraná z povrchu planetky (25143) Itokawa, jsou ve skutečnosti pokryta na povrchu ještě menšími částicemi a krátery - jizvami způsobenými vysokorychlostními srážkami s impaktory nanometrových rozměrů (1 nanometr = 1 miliardtina metru).

V roce 2010 dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa více než 1500 zrníček prachu, odebraných z povrchu asteroidu Itokawa (jedná se o tzv. blízkozemní asteroid). Výzkumy některých prachových zrníček, které japonští vědci uskutečnili v minulém roce, vedou k závěru, že planetka o délce asi 500 m pravděpodobně zahájila svoji existenci jako mnohem větší těleso o velikosti přibližně 20 km. Itokawa má velmi nízkou hustotu, což napovídá, že se ve skutečnosti jedná o hromadu kamenné drti, která se pravděpodobně spojila poté, co její mateřské těleso bylo rozbito v důsledku impaktu.

Nyní výzkumný tým, jehož vedoucím byl Eizo Nakamura (Okayama University, Misasa, Japonsko) odhalil důsledky srážek na ještě menším měřítku. Obrázky ze skenovacího elektronového mikroskopu, kterým bylo zkoumáno 5 zrníček prachu o velikosti 0,04 až 0,11 milimetru, ukázaly ještě menší částice přilepené na jejich povrchu.

Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Planetka Itokawa na snímku pořízeném japonskou sondou Hayabusa
Vědci zjistili, že zkoumané částice velmi jasně zobrazují jejich bouřlivou minulost. Zrníčka byla pokryta krátery, což znamená, že do nich vysokou rychlostí narážely další částice, čímž docházelo k částečnému natavení bezprostředního okolí srážky. Objevili rovněž jiné částice přilepené k zrníčkům prachu, které do nich narazily dostatečně vysokou rychlostí a navzájem se spojily. Způsob takového procesu podle astronomů vede k předběžnému odhadu, že se menší částice musely pohybovat rychlostí mezi 16 a 35 tisíci kilometrů za hodinu - tyto částice měly velikost několika nanometrů. Mezi studovanými částicemi, na nichž byly přilepeny další menší částice, vědci objevili několik střípků, očividně tvořených skly.

Pochopení těchto procesů vrhá nové světlo na způsoby, jak tzv. kosmické počasí ovlivňuje povrch asteroidů, které na oplátku mohou pomoci vědcům lépe odhadnout stáří planetek.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »