Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země
Vít Straka Vytisknout článek

Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země

Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země Autor: NASA/Spaceflightnow.com
Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země
Autor: NASA/Spaceflightnow.com
Představte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.

Země a Měsíc kamerou sondy MRO u Marsu na podzim 2007 Autor: Spaceflightnow.com
Země a Měsíc kamerou sondy MRO u Marsu na podzim 2007
Autor: Spaceflightnow.com
Fotografie v titulu článku byla vozítkem pořízena 31. ledna 2014, v 529. den pobytu Curiosity na Marsu, zhruba 80 minut po místním západu slunce, a zachycuje nejjasnější objekt tehdejšího nočního nebe – modrou večernici Zemi vysoko nad skalnatým horizontem, která evidentně na marťanském nebi dokáže podobné divy jako na tom našem Venuše.

Když si fotografii zvětšíme, pod modrou Zemí spatříme trochu méně výrazný bod, který není ničím jiným než naším vlastním Měsícem.

„Lidský pozorovatel s normálním zrakem by, stojíce na povrchu Marsu, mohl snadno pozorovat Zemi a její Měsíc jako dvě sousedící, jasné večerní hvězdy,“ uvádí NASA.

Ještě dodejme, že Země byla v době pořízení své první fotky roverem Curiosity od Marsu vzdálena 159 milionů kilometrů.

Země jako Jitřenka nad Marsem v podání roveru Spirit v roce 2004 Autor: Wikipedia
Země jako Jitřenka nad Marsem v podání roveru Spirit v roce 2004
Autor: Wikipedia
Lednový „úlovek“ Curiosity však nebyl první fotkou Země z povrchu Marsu: již v roce 2004 poslal robot Spirit zpět domů snímek Země coby jasné Jitřenky na předúsvitové marťanské obloze. Tehdy ale nebyl zachycen náš Měsíc.

Curiosity není stavěna na astronomická pozorování a její kamery jsou kalibrovány spíše na zabírání cílů mnohem bližších – okolních geologických útvarů. Jiná situace však nastává u družic, které Mars obíhají nad hranicí atmosféry. Například v říjnu 2007 pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter nádherný ostrý snímek Země i Měsíce pomocí kamery HiRISE s vysokým rozlišením.

V kvalitě rozhodně ne, nicméně v historickém významu marťanským sondám silně konkuruje Voyager 1 se svojí fotografií matného modrého bodu (samozřejmě Země), která byla pořízena v roce 1990 ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů, z bodu za drahou Neptunu.

Zdroj:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »