Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země
Vít Straka Vytisknout článek

Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země

Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země Autor: NASA/Spaceflightnow.com
Snímek Země z robota Curiosity; nalevo od zvětšeniny je patrná původní podoba Země
Autor: NASA/Spaceflightnow.com
Představte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.

Země a Měsíc kamerou sondy MRO u Marsu na podzim 2007 Autor: Spaceflightnow.com
Země a Měsíc kamerou sondy MRO u Marsu na podzim 2007
Autor: Spaceflightnow.com
Fotografie v titulu článku byla vozítkem pořízena 31. ledna 2014, v 529. den pobytu Curiosity na Marsu, zhruba 80 minut po místním západu slunce, a zachycuje nejjasnější objekt tehdejšího nočního nebe – modrou večernici Zemi vysoko nad skalnatým horizontem, která evidentně na marťanském nebi dokáže podobné divy jako na tom našem Venuše.

Když si fotografii zvětšíme, pod modrou Zemí spatříme trochu méně výrazný bod, který není ničím jiným než naším vlastním Měsícem.

„Lidský pozorovatel s normálním zrakem by, stojíce na povrchu Marsu, mohl snadno pozorovat Zemi a její Měsíc jako dvě sousedící, jasné večerní hvězdy,“ uvádí NASA.

Ještě dodejme, že Země byla v době pořízení své první fotky roverem Curiosity od Marsu vzdálena 159 milionů kilometrů.

Země jako Jitřenka nad Marsem v podání roveru Spirit v roce 2004 Autor: Wikipedia
Země jako Jitřenka nad Marsem v podání roveru Spirit v roce 2004
Autor: Wikipedia
Lednový „úlovek“ Curiosity však nebyl první fotkou Země z povrchu Marsu: již v roce 2004 poslal robot Spirit zpět domů snímek Země coby jasné Jitřenky na předúsvitové marťanské obloze. Tehdy ale nebyl zachycen náš Měsíc.

Curiosity není stavěna na astronomická pozorování a její kamery jsou kalibrovány spíše na zabírání cílů mnohem bližších – okolních geologických útvarů. Jiná situace však nastává u družic, které Mars obíhají nad hranicí atmosféry. Například v říjnu 2007 pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter nádherný ostrý snímek Země i Měsíce pomocí kamery HiRISE s vysokým rozlišením.

V kvalitě rozhodně ne, nicméně v historickém významu marťanským sondám silně konkuruje Voyager 1 se svojí fotografií matného modrého bodu (samozřejmě Země), která byla pořízena v roce 1990 ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů, z bodu za drahou Neptunu.

Zdroj:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P/Wirtanen

Snímek komety 46P/Wirtanen. Animace pohybu jádra komety na hvězdném pozadí během 5 minut. Rozměry obrázku jsou 15 x 10 obloukové minuty. Oblačno, cirrus silně rušil Měsíc.

Další informace »