Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Praha na Den Země symbolicky nerozsvítí téměř 50 památek

Osvětlení památek v Praze, ilustrační snímek
Autor: Jose Huwaidi, Wikimedia Commons

Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.

„Stejně jako bojujeme na území pražské památkové rezervace s vizuálním smogem, který obtěžuje Pražany a znesnadňuje turistům orientaci, chceme poukázat i na problematiku smogu světelného, který má zásadní dopad na zdraví a kvalitu života v hlavním městě. Proto na Den Země nebude osvětleno na padesát pražských památek a připojujeme se k iniciativě „Nesvítí se někde zbytečně?“, kterou vyhlásila Česká astronomická společnost,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Hanka Třeštíková.

Na Den Země se dnes nerozsvítí celkem 1669 světel, což je asi polovina světel pod správou městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP). Z památek v centru to bude Týnský chrám, Petřínská rozhledna, Národní památka Vyšehrad nebo Karlův most. Dále od centra zůstane do tmy ponořená zřícenina na Babě a kostely sv. Martina v Řepích nebo sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích. Zahrnuty jsou tak památky různého typu - od rozhledny, kostelů a jiných sakrálních staveb, po sochy a pomníky.

„Naše společnost se nachází v bodu zlomu, kdy drtivá většina společnosti začala přemýšlet o světě okolo nás v jiných intencích. Příroda, její vytěžování, nakládání s nerostným bohatstvím či stav planety z pohledu její udržitelnosti se staly aktuálními otázkami našich životů. Cílem je fungování společnosti za účelem trvale udržitelného rozvoje, který respektuje i budoucnost, nikoli pouze snahu o maximalizaci využití z pohledu dneška a nezodpovědnost za budoucnost,“ doplňuje radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

Podle radních právě moderní člověk svým životem a fungováním negativně ovlivňuje přírodu a své okolí. Problém světelného znečištění však rezonuje veřejností a médii až poslední dobou. Jak potvrzuje odborná veřejnost, pravidelné střídání světla a tmy velmi spolehlivě informovuje všechno živé o tom, zda je den, či noc, a zda se máme připravit na aktivitu, nebo naopak spánek. Naše vnitřní hodiny musí být o těchto jevech jasně informovány, a pokud tomu tak není, musíme i například jen podvědomě vnímat světlo zvenčí. V důsledku toho jsou procesy v našem těle rozhozené, nesynchronizované a na naše zdraví a imunitu to má neblahý vliv. Týká se to nejenom nás lidí, ale také jiných živočichů. Těžce dopočítáme množství létavého hmyzu, které každý den po celém světě únavou zemře při lákání na světlo z pouliční lampy nebo třeba reflektoru zamířeného na kostel.

Důvodů omezit světelnost je však více. „Zdravotní problémy jsou samozřejmě tím nejdůležitějším. Díky elektrifikaci lidské civilizace si však ani nemůžeme plně vychutnat pohled na krásu noční oblohy. Každý známe ten rozdíl, kdy vyrazíme někam za Prahu a máme najednou dojem, jako by se oproti pražské obloze objevilo mnoho hvězd a vesmírných objektů navíc. Ony tam jsou po celou dobu, ale díky světlu, které nešikovně míří kromě památek i na noční oblohu, je tam nevidíme,“ popisuje Vít Zeman, člen Výboru pro životní prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy, a dodává: „Náš výbor k omezení světelného smogu proto vydal už dvě doporučující usnesení. Současná koalice má toto téma také ve svém programovém prohlášení.“

„Symbolickým nerozsvícením světel osvětlujících pražské památky v tak významný den, jako je Den Země, nyní především otevíráme diskuzi k tomuto tématu. Praha by si měla vážit svého historického a kulturního dědictví a stejně tak by si měla uvědomovat svůj negativní vliv na přírodu a lidské zdraví,“ uzavírá radní Hana Třeštíková.

Seznam pražských objektů, které v noci ze čtvrtka 22. dubna na pátek 23. dubna 2021 nebudou osvětleny:

Kostel sv. Prokopa (Žižkov), Žofín, Mánes, Malostranská mostecká věž, Památník Vítkov, kostel sv. Antonína, Národní památka Vyšehrad, kostel sv. Ludmily (nám. Míru), Loreta, Černínský palác, Dům umělců (Rudolfinum), kostel sv. Mikuláše a Pomník mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí), Staroměstská radnice, Krannerova kašna (Smetanovo nábřeží), Karlův most, Petřínská rozhledna, kostel sv. Havla, Stavovské divadlo, Čechův most, rotunda sv. Máří Magdaleny, Obecní dům, Prašná brána, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Karlín), kostel Emauzy, kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce, Strahovský klášter, kostel sv. Apolináře, kostel sv. Ducha, socha Franze Kafky, kostel sv. Šimona a Judy, Týnský chrám, kostel sv. Haštala, kostel sv. Jakuba Staršího, socha TGM, kostel sv. Norberta, kostel sv. Ignáce, Státní opera, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, kostel sv. Petra (Dubeček), kostel sv. Martina (Řepy), Sovovy mlýny, kostel Panny Marie Vítězné, kostel Povýšení svatého Kříže (Vinoř), Libeňský zámeček, kostel sv. Fabiána a Šebestiána, kostel sv. Remigia, kaple, škola a park v Dolních Měcholupech, Památník obětem komunismu, kostel sv. Cyrila a Metoděje (Nebušice), Zřícenina Baba.



Převzato: Tisková zpráva Hlavního města Prahy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Praha, Světelné znečištění


38. vesmírný týden 2021

38. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 25.9.2021

Další informace »