Slovinská vláda schválila zákon o světelném znečištění
K regionálnímu italskému zákonu Lombardie, který byl přijat v roce 2000 a v roce 2004 byl novelou zpřísněn, se 27. srpna 2007 přidal další evropský zákon o světelném znečištění. Slovinsko přijalo zákon, který účinně reguluje venkovní osvětlování s cílem razantního poklesu spotřeby elektřiny i ochrany nočního prostředí před nežádoucím světlem. Zákon o světelném znečištění zakazuje svícení nad horizont – do nebe, čili požaduje plné clonění pro většinu svítidel. Svícení nad horizont je totiž hlavním původcem světelného znečištění.
Plně cloněná světla méně oslňují, což zlepšuje bezpečnost např. na silnicích. Zákon omezuje také svícení do obydlí a požaduje snížení spotřeby energie pro veřejné osvětlení. Osvětlení se má používat, jen kde je to nutné a v době, kdy je to potřeba. Uprostřed noci, když doprava ustává, lze úroveň osvětlení snížit. Budovy, které jsou považovány za část kulturního dědictví, budou osvětlovány slaběji. Při dvoumilionové populaci Slovinska se očekává, že za deset let, až bude osvětlení zcela přizpůsobeno požadavkům zákona, se ročně ušetří až 10 milionů euro za elektřinu. O zákonech regulujících světelné znečištění se nyní diskutuje v dalších 9 evropských zemí, např. ve Velké Británii. V České republice je světelné znečištění zmíněno v Zákoně o ochraně ovzduší 86/2002 Sb., ovšem zatím velmi neúčinně.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve