Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 - Výsledky

Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 - Výsledky

Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Svitme si na cestu, ne na hvezdy
Do soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlašuje výsledky této fotografické soutěže zaměřené na světelné znečištění.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. listopadu 2011.

Soutěžní kategorie

Jak rozhodně nesvítit. Do této kategorie patří snímky, které zachycují nesprávné svícení, například nevhodné nasvícení domů, komunikací, reklamních ploch a bezúčelné plýtvání energií, včetně ukázek nevhodných svítidel.

1. cena - Vimperský zámek
Vojtěch Kohout, Vimperk, Česká republika

2. cena - Město a astronomové
Jakub Toman, Blovice, Česká republika

3. cena - Hvězdárna Český Těšín
Jan Kondziolka, Karviná, Česká republika

Správné světlo. Tato kategorie snímků zachycuje správné typy svítidel a osvětlení, které svítí tam, kam má, neoslňuje a je šetrné k nočnímu životnímu prostředí.

1. cena - Čo odhalí hmla
Robert Barsa, Košice, Slovenská republika

2. cena - Svetlá priechodu
Vladimír Ronec, Dubnica nad Váhom, Slovenská republika

3. cena - Multifunkční hřiště
Pavel Holub, Praha-Vinoř, Česká republika

Variace na téma světlo a tma. Tato kategorie je naprosto otevřená a umožňuje autorovi široké pole působnosti. Pouze by neměl zapomenout o čem soutěž je, tedy o správném a nesprávném osvětlení.

1. cena - Noc pod hviezdami
Pavol Hradiský, Torysa, Slovenská republika

2. cena - Západní Tatry
Michal Balada, Kvasiny, Česká republika

3. cena - Zatmenie Mesiaca
Ľuboš Paukeje, Bratislava, Slovenská republika

Vítězné fotografie najdete na www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/9.

V každé kategorii byla finančně oceněna spolu s dalšími věcnými cenami první tři místa:

1. cena: 100 €
2. cena: 60 €
3. cena: 30 €

Veřejnost má nyní možnost zvolit si ten úplně nejzdařilejší snímek soutěže. Na www.astro.cz/akce/souteze/svetelne_znecisteni/2011 lze hlasovat až do 28. ledna 2012. Veřejné hlasování tak ovlivní udělení Ceny diváků.


1. ročník mezinárodní Česko - slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásily Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.

Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. To také dokresluje fakt, že do kategorie "Jak rozhodně nesvítit" přišlo o mnoho více snímků než do kategorie "Správné světlo". Fotografie takto získané budou nyní, po skončení soutěže, použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Organizátoři: Hlavními organizátory soutěže jsou Slovenská ústredná hvezdáreň v Hurbanove a Česká astronomická společnost. Na organizování soutěže se dále podílejí Západočeská pobočka České astronomické společnosti, Slovenský zväz astronómov amatérov, Hvezdáreň v Rimavskej Sobote a Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV.

Sponzoři soutěže: TROMF Banská Bystrica, Supra Praha a Společnost ASTROPIS. Soutěž byla podpořena Agentúrou na podporu výskumu a vývoja (zmluva č. LPP-0059-09.)

Cíl soutěže: Osvěta v oblasti problematiky světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu, ochrany životního prostředí a šetření nákladů za elektrickou energii.

Historie soutěže

Soutěž vznikla v České republice. Navazuje tak na předchozí ročníky, které pořádala Západočeská pobočka České astronomické společnosti v letech 2006 a 2009. Obdobná soutěž začala ve spolupráci s českými organizátory probíhat také na Slovensku, kde ji v letech 2009 a 2010 připravil Slovenský zväz astronómov amatérov (SZAA). Z předcházejících ročníků fotosoutěže byla připravena putovní výstava.

Odkazy

Podrobná pravidla soutěže - www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/8/
Vyhlášení soutěže v SR - www.svetelneznecistenie.sk/aktualne/130-1-rocnik-medzinarodnej-fotosuaze-svieme-si-na-cestunie-na-hviezdy-2011.html
Fotosoutěž 2010 ve Slovenské republice - www.svetelneznecistenie.sk/aktualne/129-vyhodnotenie-2-rocnika-fotosuaze-svieme-si-na-cestu-nie-na-hviezdyq.html
Vítězné fotografie ročníku 2009 v ČR - www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/7/
Vítězné fotografie ročníku 2006 v ČR - www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/5/
Tématika světelného znečištění - www.astro.cz/_data/files/2010/04/19/tisk_143.pdf
Česko - polská Jizerská oblast tmavé oblohy, první přeshraniční oblast tohoto typu na světě - www.izera-darksky.eu
Park tmavej oblohy Poloniny - poloniny.svetelneznecistenie.sk/
Fotobanka připravovaná ve spolupráci ČR a SR - lpphotobank.astronomie.cz/
Astronomický ústav AV ČR - www.asu.cas.cz/svetelne-znecisteni
SZAA a SAS pri SAV - www.svetelneznecistenie.sk/
Mapování světelného znečištění občany po celém světě (NASA) - www.globe.gov/GaN, www.globeatnight.org/
Mapování světelného znečištění občany v Evropě - hvezdnaobloha.astronomy2009.at
Mezinárodní společnost pro temnou oblohu (International Dark-Sky Association) - www.darksky.org




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »