Zapojte se do celosvětového projektu GLOBE at Night 2009
Zapojte se do celosvětového projektu Globe at NightLetos již druhým rokem se můžete zapojit do celosvětového projektu Globe at Night 2009, který pomáhá laickým způsobem zmapovat míru světelného znečištění na naší planetě. K tomu, abyste se zapojili, je potřeba pouze najít souhvězdí Orion a pomocí přiložených mapek na informačním letáku brněnské hvězdárny nebo na oficálním webu projektu pozorovat od 16. do 28. března 2009 nejslabší okem viditelné hvězdy zmíněného souhvězdí.
Projekt GLOBE at Night je tu už druhým rokem. Klade si za cíl nashromáždit co nejvíce pozorování jasu noční oblohy a zmapovat tak světelné znečistění na celém světě. Jeho přínosem je nejen možnost se do něho zapojit a naučit se tak jednoduchým způsobem pozorovat noční oblohu, ale i pochopit současný globální problém světelného znečištění. To totiž zdaleka netrápí jenom hvězdáře, ale - jak se poslední dobou ukazuje - širokou veřejnost i přírodu okolo nás. Unikátní je projekt i v tom, že svá pozorování můžete porovnat s ostatními z celého světa. Stačí je odeslat na adresu www.globe.gov/GaN/report.html a pak se už jen najít mezi ostatními na webu www.globe.gov/GaN.
Českým zaštiťovatelem projektu je brněnská hvězdárna. České propozice a další informace proto naleznete na jejím webu, konkrétně na http://globe.hvezdarna.cz.
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo