Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2014

1. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014

Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu na Nový rok ve středu 1. ledna. Nyní je tedy vidět ráno a ke konci týdne se vynoří večer. V úterý ráno krátce po sedmé je tu šance na spatření slabého srpku. Podobně ve čtvrtek 2. ledna večer kolem 17. hodiny už bude vidět jeho tenký srpeček zase. K jeho vyhledání pomůže Venuše, která bude 2 stupně pod ním.

 

Venuše a Měsíc 2. ledna 2014 na večerní obloze. Data Stellarium Autor: Martin Gembec
Venuše a Měsíc 2. ledna 2014 na večerní obloze. Data Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,3 mag) je ještě vidět hned po západu Slunce nad jihozápadem.
Jupiter (−2,7 mag) bude v opozici v neděli 5. ledna. Je tedy viditelný celou noc v souhvězdí Blíženců.
Mars (0,8 mag) vychází až po půlnoci. Nyní je pod hvězdou Porrima v Panně. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.
Pokud máte zájem vidět ještě planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, máte nyní opět dobrou příležitost večer po setmění. Merkur je ke spatření pouze na snímku z korónografu sondy SOHO. Na snímcích je pod zakrytým kotoučem vlevo od Slunce.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
31. 12. 23:25   30. 12. Io přechod stínu 21:46–(0:01)
Io přechod měsíc 21:55–(0:10)
1. 1. 19:20   1. 1. Europa přechod stínu 23:20–(2:02)
Europa přechod měsíc 23:33–(2:15)
2. 1. 5:15   3. 1. Kallisto přechod stínu 23:02–(2:26)
Kallisto přechod měsíc 23:29–(2:55)
3. 1. 1:05
20:55
  5. 1. Io přechod stínu 5:12–7:27
Io přechod měsíc 5:13–7:28
4. 1. 6:50      
5. 1. 22:35      
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy je nyní pěkně viditelná večer hned po setmění nízko na severozápadě a ještě lépe pak ráno nad severovýchodem. Prochází souhvězdím Herkula a její jasnost je stále kolem 6 mag, takže je pěknou kometou pro triedr i větší dalekohled.

Meteorický roj Kvadrantid má předpovězené maximum na 3. ledna ve 21 SEČ. Tou dobou je jeho radiant opravdu nízko, ale zase je známo, že tento roj má na rozdíl od Geminid maximum velmi ostré a tak kdoví, zda je lepší pozorovat při maximu hned večer, nebo zase až ráno, kdy už bude meteorů o dost méně, ale radiant vystoupá vysoko. V odkazu je roj zmiňován také jako lednové Bootidy, aby tím bylo pro pořádek řečeno, že souhvězdí "Zedního kvadrantu" již na obloze nenajdeme. Radiant je tedy v prodloužené části oje Velkého vozu, nebo jinak v horní části Pastýře. Kvadrantidy jsou středně rychlé meteory (42 km/s) a pokud se vyskytne kratší silnější sprška, nelze vyloučit ani jasné bolidy.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Postarala se o to hlavně aktivní oblast, která o víkendu prošla středem slunečního disku a vyprodukovala také silnější erupci M3. Oblak hmoty z této erupce prý ale Zemi mine. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Vánoční výstupy do kosmu z Mezinárodní vesmírné stanice se setkaly se střídavými výsledky. Americká část už má totiž vyměněnou pumpu chlazení a tak se vše vrací k normálu, včetně experimentů. Poté proběhl rekordně dlouhý ruský výstup, ale plánovaná instalace komerčních kamer, které mají snímat vybraná místa zemského povrchu, podle pokynů platících zákazníků, se nezdařil podle plánu.
     
  • Měsíční sonda Change'e 3 a vozítko Yutu se uložily k 14 dní dlouhému spánku, protože v místě přistání poblíž Zálivu duh nastala noc.
     

Výročí:

  • 2. ledna 1959 (55 let) odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci. Byla jí sovětská Luna 1. Sověti se pokoušeli vyslat sondu několikrát, ale vždy selhala raketa. Teprve zde došlo k úspěchu, ale sonda určená původně k zásahu Měsíce, kolem něj pouze proletěla.
     
  • 2. ledna 2004 (10 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2. Sonda při své pouti chytala částice meziplanetárního prachu a u komety poté i částice z jejího jádra. Pouzdro pak přistálo na Zemi (15. ledna 2006). Sonda také fotografovala planetku (5535) Annefrank a samozřejmě i jádro komety Wild 2.
     
  • 4. ledna 2004 (10 let) přistálo vozítko Spirit na povrchu Marsu. Úspěšný robot z programu Mars Exploration Rovers pracoval v kráteru Gusev až do jara 2010, kdy se náhle odmlčel. Dvojče Opportunity si připomeneme později, ovšem úžasné je, že jedno z vozítek po Marsu stále jezdí…
     
  • 5. ledna 1969 (45 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 5. Sonda vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 a po dobu 53 minut vysílala data o jejím složení a dalších vlastnostech, než pouzdro tlak a teplotu zde panující nevydrželo.
     

Výhled na příští týden:

  • Kometa Lovejoy ráno
  • nákladní loď Cygnus k ISS
  • Výročí: Veněra 6

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »