Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2016

1. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 1. do 10. 1. 2016. Měsíc bude koncem týdne v novu. V noci na pondělí vrcholí meteorický roj Kvadrantid. Večer končí dobrá viditelnost planety Merkur, po setmění je vidět Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Ráno dojde k velmi těsnému setkání Saturnu a Venuše, předtím kolem projde srpek Měsíce. Kometa Catalina je velmi vysoko v Pastýři. Aktivita Slunce byla zvýšená, ale nyní dochází k útlumu. Američané si pojistili starty raket Atlas V s ruskými motory i po roce 2020.

Obloha

Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie Autor: Martin Gembec
Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu 7. ledna 2015. Simulace podle fotografie
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v novu 10. ledna ve 2:30. Ještě předtím nás však čekají setkání slábnoucího srpku s ranními planetami. Hned v pondělí, 4. ledna je 5° východně od Marsu, ovšem 7. ledna, tedy ve čtvrtek ráno, se vyplatí podívat jihovýchodním směrem, protože zde bude zářit krásný těsný trojúhelník tvořený srpkem Měsíce, jasnou Venuší a slabším Saturnem. Kromě měsíčního srpku, části povrchu osvětlené Sluncem, si budeme moci povšimnout i druhé části kotouče, osvětlené Zemí, tzv. popelavého svitu. Poměrně výhodná poloha Měsíce vůči ekliptice by mohla umožnit spatření velmi tenkého srpku také 9. ledna ráno, krátce před východem Slunce. Měsíc bude jen asi 19 hodin před novem.

Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Venuše a Saturn 9. ledna 2016 ráno. Data: Stellarium
Planety:
Večerní oblohu obohatil Merkur (cca +0,5 až +2 mag). Jak vidíme, jeho jas bude v tomto týdnu rychle slábnout, zato se bude měnit jeho vzhled až k velmi tenkému srpku. Tím také zmizí ve sluneční záři s blížící se dolní konjunkcí. Jeho vyhledání umožní jen velmi průzračný vzduch nad jihozápadním obzorem a příruční dalekohled nebo fotografie.
Vyhledání Neptunu s Uranem je snazší, protože jsou dostatečně vysoko večer po setmění. K nalezení mohou pomoci i fotografie pořízené minulý týden, situace se prakticky nezměnila.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Naopak Venuše (–4,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nejlépe vidět až na konci noci. Tento týden však dojde k jejich setkání se srpkem Měsíce 7. ledna a především k unikátnímu přiblížení na pouhých šest úhlových minut. Díky tomu bude možné v ideálním případě pozorovat i při větším zvětšení kotouček Venuše a Saturn s prstenci v jednom zorném poli dalekohledu. Poznamenejte si proto 9. leden ráno ve svém pozorovacím kalendáři.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 1. 2:30   4. 1. Europa přechod stínu končí 3:35
Europa přechod měsíce 3:09 – 5:54
6. 1. 4:10   5. 1. Ganymed přechod stínu zač. 5:10
Io zatmění zač. 5:36
8. 1. 5:50   6. 1. Io přechod stínu 2:56 – 5:12
Io přechod měsíce 4:05 – 6:19
9. 1. 1:40      
10. 1. 7:30      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, ovšem za vše mohla aktivní oblast se skvrnami, která nyní zapadá. Takže dojde pravděpodobně opět k poklesu. Skvrna se s námi rozloučila druhou silnější erupcí doprovázenou výronem plasmatu. První výron mířil k Zemi a způsobil středně silné polární záře viditelné v Evropě například ze Skotska. Druhá erupce už zřejmě situaci v zemské magnetosféře výrazně nezmění, ale to ukáží až příští dny, polární záře nejsou úplně vyloučeny. Na východě vyšly dvě nové oblasti se skvrnami. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) v tomto týdnu nebude výrazně rušit ani svit slábnoucího Měsíce. Kometa již zrychluje svůj zdánlivý pohyb po obloze, jak se blíží Zemi. Tím by mohl mírně vzrůst její jas, ale daleko spíš to jen bude znamenat, že bude pořád stejně jasná, jako doposud a možná se trochu zvětší její úhlové rozměry. Kometa je nyní v souhvězdí Pastýře a míří podél hranice s Honicími psy k oji Velkého vozu.

Kosmonautika

  • Americké konsorcium ULA (Lockheed Martin & Boeing), které vypouští rakety Atlas V a Delta, koupilo dalších dvacet motorů RD-180 od ruské společnosti NPO Eněrgomaš. Díky tomu budou startovat rakety Atlas V ještě po roce 2020. Američanům to dává jistotu, pokud by nastalo zpoždění při vývoji soukromého Falconu Heavy společnosti SpaceX nebo nových motorů pro připravované rakety ULA s názvem Vulcan.

Výročí

  • 4. ledna 1866 (150 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf, objevitel nebo spoluobjevitel komet, například 23P/Brorsen-Metcalf a 97P/Metcalf-Brewington. V létě 1921 ustanovil neuvěřitelný rekord, když se mu během dvou dnů podařilo objevit tři nové komety!
  • 9. ledna 1986 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Cressida. Řadíme jej do skupiny měsíčku Portia, který byl objeven 3. ledna 1986 a má rozměr asi 150 km. Cressida je menší, měří asi 40 km.
  • 10. ledna 1936 (80 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření vesmíru po Velkém třesku. V roce 1978 za tento objev obdrželi Nobelovu cenu. Poslechněte se jej v Hydeparku České televize.

Výhled na příští týden

  • večerní Měsíc
  • Výročí: Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • Výročí: Francis Gladheim Pease
  • Výročí: Helios-B (Helios-2)
  • Výročí: Pierre Méchain objev 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »