Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2021

1. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 6. ledna 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 1. do 10. 1. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní soumrakové obloze se loučíme s Jupiterem a krátce se zde setká s ním a Saturnem i Merkur. Ráno končí viditelnost Venuše. Nejlépe je tedy vidět Mars vysoko nad jihem. Poslední start roku 2020 připadl na Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Tento kosmodrom v Kourou čeká i nadále pozitivní budoucnost. Očekáváme start rakety Falcon 9 z Floridy. Před 120 lety se narodil Jaroslav Štěpánek, jeden z tvůrců Gnomonického atlasu hvězdné oblohy a před 85 lety se narodil jeden z objevitelů reliktního záření Robert Woodrow Wilson.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 6. ledna v 10:37 SEČ.

Slunce Protuberance Autor: Pavel Prokop
Slunce Protuberance
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer už jen velmi nízko nad jihozápadem. Nyní se k nim přidá i Merkur (téměř −1 mag), který s nimi bude v konjunkci kolem 10. ledna. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem, ale kotouček už má poloviční velikost, co měl v době opozice. Nedaleko Marsu je taky Uran (5,8 mag). Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsme stále mohli vidět nějaké skvrny a pěkné protuberance. A to i prostřednictvím našich astrofotografů. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Poslední start roku 2020 obstarala raketa Sojuz-ST-A s horním stupněm Fregat-M. Po odkladu kvůli počasí vynesla 29. prosince z Kourou francouzkou vojenskou družici CSO 2. Kosmodrom ve Francouzské Guayáně bude samozřejmě využíván i nadále. Evropská vesmírná agentura (ESA) se dohodla s francouzskou agenturou CNES na modernizaci včetně energetických zdrojů, které mají být co nejvíce tvořeny obnovitelnými zdroji elektřiny.

Na floridském Mysu Canaveral se na rampě SLC-40 připravuje raketa Falcon 9, která má vynést družici Türksat 5A. Start byl v plánu 4. ledna, ale přistávací plošina Just Read the Instructions nedorazila včas do plánované oblasti. Je otázkou, zda právě to vedlo k odkladu, každopádně nový termín startu nebyl ještě v neděli znám.

Na texaském kosmodromu Boca Chica byly provedeny tlakové zkoušky zkušební Starship SN9 a možná se tedy v týdnu dočkáme statického zážehu a třeba i letu do 12,5 km. Mezitím byl prakticky dokončen i desátý exemplář.

Výročí

4. ledna 1866 (155 let) se narodil americký astronom Joel Hastings Metcalf. Objevil nebo spoluobjevil několik komet, například 23P/Brorsen-Metcalf či 97P/Metcalf-Brewington. Je také objevitelem 41 planetek.

5. ledna 1901 (120 let) se narodil Jaroslav Štěpánek. Působil v pražské meteorické sekci a je spoluautorem Gnomonického atlasu hvězdné oblohy, který vyšel roku 1940 (spoluautoři Jan Kvíčala, Alois Vrátník). V tomto roce mu za toto dílo byla udělena  Nušlova cena České astronomické společnosti.

9. ledna 1986 (35 let) objevil Stephen Synnott na snímcích Voyageru 2 Uranův měsíček Cressida.

10. ledna 1936 (85 let) se narodil americký astronom Robert Woodrow Wilson. Společně s Arno Penziasem objevil v roce 1964 reliktní záření. Za tento objev dostali společně Nobelovu cenu v roce 1978.

PF2021

Pohledem na temné mlhoviny v souhvězdí Kefea vás v novém roce vítá Pavol Kaliský z Banské Bystrice. Přejeme též hlavně zdraví, štěstí a pocit, že to, co děláme, má smysl.

VdB 141 Autor: Kalisky Pavol
VdB 141
Autor: Kalisky Pavol

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na ranní obloze
  • výročí: Uran – měsíčky Desdemona, Rosalind, Belinda
  • výročí: Francis Gladheim Pease
  • výročí: Helios-B
  • výročí: Pierre Méchain objevil kometu 2P/Encke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Joel Hastings Metcalf, Robert Woodrow Wilson, Cressida, Jaroslav Štěpánek


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »