Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2022

1. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 5. ledna 2022 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 2. ledna v 19:34 SEČ a první čtvrť nastane v neděli 9. 1. v 19:11. Na večerní obloze se na něj zaměřme především od úterý 4. ledna, kdy dojde k pěknému seskupení s planetami. Venuše zapadne už kolem 17. hodiny, ale nad obzorem zůstane ještě Saturn a Merkur. Obě planety se budou v úterý nacházet asi 5° od Měsíce. Ve středu 5. ledna bude Měsíc 8° pod Jupiterem a ve čtvrtek 6. ledna zhruba stejně daleko směrem na východ.

Planety a Měsíc na večerní obloze 4. až 6. ledna 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Planety a Měsíc na večerní obloze 4. až 6. ledna 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Planety:
Večer rychle končí viditelnost planety Venuše (−4,6 mag). Tento týden je poslední, kdy by měla být vidět na večerní obloze. V neděli 9. ledna nastává její konjunkce se Sluncem. Merkur (cca −0,7 mag) se na chvíli s Venuší vystřídá. Jen o kousek výše je slabý Saturn (0,7 mag). Jedinou dobře viditelnou planetou tak zůstal Jupiter (−2,1 mag). Pokud se nám podaří večer vyhledat dalekohledem i slabší planety Neptun (7,9 mag) s Uranem (5,7 mag) a ráno slabý Mars (1,5 mag), budeme moci vidět všechny planety.

Aktivita Slunce je rozkolísaná. Měli jsme možnost pozorovat pěkné skvrny i slabší erupce. Obzvláště pěkná protuberance byla vyfotografována družici GOES 31. 12. 2021. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) ještě stále zdobí jižní oblohu a její ohon se dal fotograficky vysledovat až do vzdálenosti 60°. Vypadá to jako by vždy jednou za několik dnů zjasnila a zase zeslábla. Na večerní oblohu se mezitím vyšplhala periodická kometa 19P/Borrelly. V tomto týdnu se nachází v zadní části Velryby, tedy po setmění asi 25° nad jihem až jihozápadem. Měla by být viditelná i triedrem. Dobře pozorovatelné budou později v noci ještě nejméně dvě komety – 67P/Čurjumov-Gerasimenko a C/2019 L3 (ATLAS) – mapy k vyhledání např. na Czsky.cz.

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou důležité milníky. Byla mu udělena správná rychlost a korekční manévry nebyly tak výrazné, což ušetří trochu paliva navíc pro období pozorování. Došlo i k roztažení protislunečního štítu. Jednotlivé vrstvy plachty se ještě musí od sebe oddělit a napnout a pak nás čeká poslední důležitá fáze – rozložení sekundárního a primárního zrcadla. Novinky sledujte v aktualizovaném článku na Kosmonautix.cz. Dalekohled bude pozorovatelný amatérsky na noční obloze (odhadem jako hvězda asi 13–15 mag), jak potvrdily už snímky z minulého týdne.

Start rakety Sojuz-2.1b s družicemi OneWeb byl v pondělí 27. 12. úspěšný. Odložený test rakety Angara-A5 skončil 27. 12. částečným neúspěchem, když nefungoval správně horní stupeň Persej. Čína vypustila 29. 12. dvě rakety – CZ-2D vynesla družici Tianhui-4 k dálkovému průzkumu Země a CZ-3B telekomunikační družici TJS-9. O start se 30. 12. neplánovaně pokusil také Írán, ale raketa Simorgh nedosáhla oběžné dráhy.

V následujícím týdnu je v plánu jediný start – indická raketa PSLV-XL má vynést radarovou družici RISAT-1A.

Výročí

4. ledna 1797 (225 let) se narodil Wilhelm Wolff Beer. Tento berlínský bankéř a astronom vydal v roce 1834 společně s Johannem Heinrichem Mädlerem první mapy Měsíce: Mappa Selenographica.

7. ledna 1942 (80 let) se narodil významný slovenský astronom RNDr. Vojtech Rušin, DrSc.. Kromě popularizační činnosti je známý především pracemi v oboru sluneční astronomie a pozorováním zatmění Slunce. Od roku 2013 je čestným členem České astronomické společnosti.

8. ledna 1587 (435 let) se narodil Johannes Fabricius. Nezávisle na Galileim popsal pozorování slunečních skvrn pomocí dalekohledu. Poprvé je nejspíš pozoroval 27. 2. 1611.

8. ledna 1642 (380 let) zemřel Galileo Galilei. Společně s Johannesem Keplerem zmiňovaným před týdnem mu byl věnován Mezinárodní rok astronomie 2009. Galileovo neuvěřitelně všestranné nadání a schopnost přesně popsat svá pozorování vedla k převratu ve vědě do té doby utlačované vírou v dokonalost božského díla jako nedotknutelné dokonalosti. Slunce bylo najednou skvrnité, Země obíhala kolem Slunce a přestala být středem vesmíru. Nejen tyto poznatky přinesl Galilei svým pozorováním.

8. ledna 1942 (80 let) se narodil (přesně 300 let po smrti Galilea) významný teoretický fyzik Stephen Hawking. V dospělosti se u něj projevila závažná porucha, která vedla až k úplné pohybové paralyzaci. Od 70. let 20. století komunikoval pouze pomocí speciálního křesla s hlasovým syntezátorem. Ačkoli měl původně vyhlídky na dva, tři roky života, manželka si jej přesto vzala a Hawking až do své smrti 14. března 2018 žil spokojený život, který přinesl tolik významných poznatků na poli kosmologie a kvantové gravitace.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc s Uranem a krátery na terminátoru
  • výročí: Titania a Oberon, objev měsíců Uranu
  • výročí: Sergej Koroljov
  • výročí: Edmond Halley, úmrtí
  • výročí: Gene Cernan

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Wilhelm Wolff Beer, Vojtech Rušin, Johannes Fabricius, Stephen Hawking, Galileo Galilei, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »