Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2022

1. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 5. ledna 2022 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 2. ledna v 19:34 SEČ a první čtvrť nastane v neděli 9. 1. v 19:11. Na večerní obloze se na něj zaměřme především od úterý 4. ledna, kdy dojde k pěknému seskupení s planetami. Venuše zapadne už kolem 17. hodiny, ale nad obzorem zůstane ještě Saturn a Merkur. Obě planety se budou v úterý nacházet asi 5° od Měsíce. Ve středu 5. ledna bude Měsíc 8° pod Jupiterem a ve čtvrtek 6. ledna zhruba stejně daleko směrem na východ.

Planety a Měsíc na večerní obloze 4. až 6. ledna 2022 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Planety a Měsíc na večerní obloze 4. až 6. ledna 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Planety:
Večer rychle končí viditelnost planety Venuše (−4,6 mag). Tento týden je poslední, kdy by měla být vidět na večerní obloze. V neděli 9. ledna nastává její konjunkce se Sluncem. Merkur (cca −0,7 mag) se na chvíli s Venuší vystřídá. Jen o kousek výše je slabý Saturn (0,7 mag). Jedinou dobře viditelnou planetou tak zůstal Jupiter (−2,1 mag). Pokud se nám podaří večer vyhledat dalekohledem i slabší planety Neptun (7,9 mag) s Uranem (5,7 mag) a ráno slabý Mars (1,5 mag), budeme moci vidět všechny planety.

Aktivita Slunce je rozkolísaná. Měli jsme možnost pozorovat pěkné skvrny i slabší erupce. Obzvláště pěkná protuberance byla vyfotografována družici GOES 31. 12. 2021. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) ještě stále zdobí jižní oblohu a její ohon se dal fotograficky vysledovat až do vzdálenosti 60°. Vypadá to jako by vždy jednou za několik dnů zjasnila a zase zeslábla. Na večerní oblohu se mezitím vyšplhala periodická kometa 19P/Borrelly. V tomto týdnu se nachází v zadní části Velryby, tedy po setmění asi 25° nad jihem až jihozápadem. Měla by být viditelná i triedrem. Dobře pozorovatelné budou později v noci ještě nejméně dvě komety – 67P/Čurjumov-Gerasimenko a C/2019 L3 (ATLAS) – mapy k vyhledání např. na Czsky.cz.

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou důležité milníky. Byla mu udělena správná rychlost a korekční manévry nebyly tak výrazné, což ušetří trochu paliva navíc pro období pozorování. Došlo i k roztažení protislunečního štítu. Jednotlivé vrstvy plachty se ještě musí od sebe oddělit a napnout a pak nás čeká poslední důležitá fáze – rozložení sekundárního a primárního zrcadla. Novinky sledujte v aktualizovaném článku na Kosmonautix.cz. Dalekohled bude pozorovatelný amatérsky na noční obloze (odhadem jako hvězda asi 13–15 mag), jak potvrdily už snímky z minulého týdne.

Start rakety Sojuz-2.1b s družicemi OneWeb byl v pondělí 27. 12. úspěšný. Odložený test rakety Angara-A5 skončil 27. 12. částečným neúspěchem, když nefungoval správně horní stupeň Persej. Čína vypustila 29. 12. dvě rakety – CZ-2D vynesla družici Tianhui-4 k dálkovému průzkumu Země a CZ-3B telekomunikační družici TJS-9. O start se 30. 12. neplánovaně pokusil také Írán, ale raketa Simorgh nedosáhla oběžné dráhy.

V následujícím týdnu je v plánu jediný start – indická raketa PSLV-XL má vynést radarovou družici RISAT-1A.

Výročí

4. ledna 1797 (225 let) se narodil Wilhelm Wolff Beer. Tento berlínský bankéř a astronom vydal v roce 1834 společně s Johannem Heinrichem Mädlerem první mapy Měsíce: Mappa Selenographica.

7. ledna 1942 (80 let) se narodil významný slovenský astronom RNDr. Vojtech Rušin, DrSc.. Kromě popularizační činnosti je známý především pracemi v oboru sluneční astronomie a pozorováním zatmění Slunce. Od roku 2013 je čestným členem České astronomické společnosti.

8. ledna 1587 (435 let) se narodil Johannes Fabricius. Nezávisle na Galileim popsal pozorování slunečních skvrn pomocí dalekohledu. Poprvé je nejspíš pozoroval 27. 2. 1611.

8. ledna 1642 (380 let) zemřel Galileo Galilei. Společně s Johannesem Keplerem zmiňovaným před týdnem mu byl věnován Mezinárodní rok astronomie 2009. Galileovo neuvěřitelně všestranné nadání a schopnost přesně popsat svá pozorování vedla k převratu ve vědě do té doby utlačované vírou v dokonalost božského díla jako nedotknutelné dokonalosti. Slunce bylo najednou skvrnité, Země obíhala kolem Slunce a přestala být středem vesmíru. Nejen tyto poznatky přinesl Galilei svým pozorováním.

8. ledna 1942 (80 let) se narodil (přesně 300 let po smrti Galilea) významný teoretický fyzik Stephen Hawking. V dospělosti se u něj projevila závažná porucha, která vedla až k úplné pohybové paralyzaci. Od 70. let 20. století komunikoval pouze pomocí speciálního křesla s hlasovým syntezátorem. Ačkoli měl původně vyhlídky na dva, tři roky života, manželka si jej přesto vzala a Hawking až do své smrti 14. března 2018 žil spokojený život, který přinesl tolik významných poznatků na poli kosmologie a kvantové gravitace.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc s Uranem a krátery na terminátoru
  • výročí: Titania a Oberon, objev měsíců Uranu
  • výročí: Sergej Koroljov
  • výročí: Edmond Halley, úmrtí
  • výročí: Gene Cernan

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Wilhelm Wolff Beer, Vojtech Rušin, Johannes Fabricius, Stephen Hawking, Galileo Galilei, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »