1. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 30. 12. 2024 ve 23:27 SEČ. Na večerní oblohu se dostane jeho tenký srpek na Nový rok a postupně se přiblíží k Venuši a Saturnu.
Pěkná konjunkce s Venuší připadá na 3. ledna, kdy Měsíc bude necelé dva stupně pod jasně zářící planetou.
Zákryt Saturnu Měsícem nastává 4. ledna a podle polohy pozorovatele začíná kolem 18:30 SEČ. Nedaleko planety bude hvězda 6,6 mag a měsíc Titan (8,7 mag) bude vlevo směrem k východu. Saturn se tedy schová za neosvětlenou stranu Měsíce (bude však vidět jako popelavý svit, nasvícená Zemí) a jeho výstup zpoza strany nasvícené Sluncem nastane zhruba v 19:40 SEČ.

Planety
Končí období ranní viditelnosti planety Merkur (–0,4 mag). Venuše (–4,5 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nedaleko ní je slabší Saturn (1,1 mag). Nad východem je jasný Jupiter (–2,7 mag) a nízko nad severovýchodem naoranžovělý Mars (–1,2 mag). Uran (5,6 mag) je poblíž Plejád a je jako slabá hvězdička vidět na tmavé obloze i pouhým okem. Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem najdeme pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je zvýšená a nejaktivnější oblasti jsou na severní polokouli. Zde došlo i k nejsilnějším erupcím z nichž právě ta poslední byla kategorie X1,11 dopoledne 29. 12. Slabá oblaka vyvrženého plazmatu byla vidět na koronografu SOHO, ale nezdá se, že by měla významný vliv na Zemi. Přesto nebo právě proto je dobré situaci v tomto týdnu opravdu bedlivě sledovat. Snímky Slunce můžeme nyní sledovat např. na webu Spaceweather.com, sítě observatoří GONG, belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Meteorický roj Kvadrantid má výhodné podmínky k pozorování, protože Měsíc ráno vůbec není vidět a radiant, nacházející se nad hlavou Pastýře poblíž oje Velkého vozu je vysoko na obloze. Maximum obvykle připadá na 3. nebo 4. ledna a je poměrně ostré, což znamená, že den před ním nebo po něm již padá málo meteorů. Letos připadá maximum na 3. ledna večer, takže bude možná dobré pozorovat i v době, kdy je radiant nízko a meteorů bude padat méně. Zato jejich stopy na obloze by mohly být hodně dlouhé.

Vypadá to, že český astronom Martin Mašek objevil novou kometu na jižní obloze. Naznačují to zprávy od samotného objevitele i potvrzující pozorování od dalších astronomů. Objekt má zatím jen provizorní označení a čekáme na potvrzení objevu a případné pojmenování. Martin obvykle operuje na dálku z Liberce s robotickými observatořemi Fyzikálního ústavu akademie věd známé pod zkratkou FRAM. Tyto dalekohledy monitorují stav atmosféry nad observatořemi pozorujícími kosmické záření. V jejich volném čase jim Martin zadává různé úkoly. Například sledování vývoje komet na jižní obloze, znovunálezy komet v jejich druhém přiblížení ke Slunci nebo pozorování planetek. A na noci kolem Štedrého dne si Martin po delší odmlce naplánoval i hledání v určitém výseku oblohy pomocí teleobjektivu.

V noci z 23. na 24. 12. nic zajímavého nenalezl, ale o noc později v řadě polí navazujících na předchozí noc, se objevilo těleso difúzního vzhledu. Protože v těch místech dosud nikdo nic nehlásil, mohlo by jít jedině o znovunález již známé komety, nebo právě o kometu zcela novou. Objekt Martin nahlásil, až když jej definitivně viděl i na snímcích z třetí noci. A protože jeho pozorování potvrdili i další, zdá se být čím dál pravděpodobnější, že máme co do činění s druhou kometou, nalezenou českým astronomem po rozdělení státu v roce 1993. Tou první byla kometa 196P/Tichý, kterou nalezl Miloš Tichý v roce 2000 z observatoře Kleť v jižních Čechách. Nezbývá než čekat a držet Martinovi palce, aby MPC potvrdilo jeho objev i oficiálně.

Kosmonautika a sondy

Sonda Parker Solar Probe opět pokořila svůj vlastní rekord v nejtěsnějším průletu kolem Slunce. 24. 12. proletěla ve vzdálenosti 6,16 mil. km nad povrchem Slunce rychlostí 192 km/s. Sonda průlet přežila a 26. 12. byla vydána zpráva, že je v pořádku. Byla tak blízko, že proletěla v podstatě už atmosférou Slunce, pokud tak můžeme nazývat vnější korónu, kde se nacházela.

Vrcholí přípravy ke startu nové rakety Blue Origin s názvem New Glenn. Jde o zajímavý nosič s velkou nosností a znovupoužitelným prvním stupněm. 28. 12. byl proveden testovací zážeh všech sedmi velkých motorů BE-4 na prvním stupni v délce trvání 24 sekund. Motory spalují kapalný metan a kyslík a stejné motory v počtu dvou kusů pohání i raketu Vulcan, což ukazuje, že New Glenn je opravdu nosič spíše z kategorie těžkých. Termín startu je zatím stanoven na 6. ledna s možným jednodenním odkladem.

Výročí

30. prosince 1934 (90 let) se narodil český astronom, čestný člen ČAS a nositel ceny Littera Astronomica z roku 2006, RNDr. Oldřich Hlad. Byl to mimo jiné učitel a známý popularizátor astronomie. S jeho dílem jsme se mohli potkávat například u Přehledu astronomie, který sepsal společně s Jaroslavem Pavlouskem, nebo u map, jako byl např. Atlas coeli novus 2000.0. Oldřich Hlad navždy odešel 16. června 2023.

30. prosince 1934 (90 let) se narodil americký astrofyzik John N. Bahcall. Proslavil se především v oblasti tzv. Standardního modelu Slunce, tedy představy, jak Slunce vyrábí energii slučováním vodíku na hélium. Při reakci jsou také uvolňována neutrina, která narozdíl od energie mohou ihned unikat pryč ze Slunce. Bahcall podporoval stavbu podzemního detektoru ve zlatém dole v Jižní Dakotě, ovšem tento detektor dokázal zachytit jen třetinu očekávaného počtu neutrin. Teprve 30 roků nato se podařilo tento problém vysvětlit tím, že neutrina mění za letu svou podobu, ale předchozí experimenty dokázaly zachytit jen jeden ze tří typů neutrin.

31. prosince 1864 (160 let) se narodil americký astronom Robert Grant Aitken, který je spjat především s Lickovou observatoří. Pozoroval zde dvojhvězdy a počítal dráhy komet a měsíců planet. Jeho nejvýznamnějším počinem byl obří katalog dvojhvězd, které převážně sám nalezl mezi roky 1900 a 1915. V roce 1932 vydal rozsáhlý katalog dvojhvězd pod názvem New General Catalogue of Double Stars within 120 degrees of the North Pole.

2. ledna 1900 (125 let) se narodil americký amatérský astronom Leslie Peltier. Známý je především jako pozorovatel proměnných hvězd a v 25 letech se mu také podařilo objevit svou první kometu. Nakonec má na kontě 12 komet.

2. ledna 1920 (105 let) se narodil americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov. Jeho jméno na poli sci-fi literatury netřeba představovat a přesahuje i do astronomie, kde se po něm jmenuje kráter na Marsu i asteroid.

5. ledna 1905 (120 let) objevil na Lickově observatoři Charles Dillon Perrine Jupiterův měsíček Elara. Je velký asi 43 km, ale ve skupině měsíčků nazvané Himalia jde o druhý největší objekt. Jde o zachycený asteroid a je velmi tmavý, odráží jen 4 % světla.

5. ledna 2005 (20 let) objevil Mike Brown a jeho tým z California Institute of Technology daleko za Neptunem těleso známé dnes jako Eris. V době objevu bylo zřejmé, že těleso je zřejmě velké jako tehdy devátá planeta Pluto, a proto ji začali pasovat na desátou planetu. Tento zmatek byl naštěstí definitivně vyřešen o rok později na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie. Pluto a spolu s ním i těleso 2003 UB313, přezdívané tehdy Xena, bylo zařazeno do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Tato tělesa utvářená gravitací nejčastěji do tvaru koule, se až na Ceres z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, nachází v Kuiperově pásu za Neptunem. Velikost Eris byla stanovena na 2 326 ± 12 km metodou zákrytu hvězd. Pluto byl změřen po průletu New Horizons na 2377 km a je tedy o něco málo větší a stále největší známou trpasličí planetou.

Výhled na příští týden 

•  
• Výročí: Liisi Oterma
• Výročí: Galileo objevil měsíce Jupiteru
• Výročí: Sakigake
• Výročí: Fényi Gyula
• Výročí: Velká kometa 1910
• Výročí: Deep Impact

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).