Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2013

10. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3.

Měsíc je vidět jako čtvrť až srpek ráno. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Kometa PanSTARRS již vládne soumrakové jižní obloze. Dragon i přes problémy dorazil k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí před 23. hodinou. Vidět je ovšem nejlépe až v druhé polovině noci a ráno. Jeho srpek by se dal možná vyhledat ještě v sobotu a v neděli ráno, ovšem předpověď počasí je špatná.

 

Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je stále pěkným objektem hned od večerního soumraku vysoko nad jihozápadem. Za pozornost stojí úkazy měsíců a přechod GRS v úterý 5. 3. - Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4.3. 22:45   5.3. Europa přechod (17:19)-19:46, stín 19:56-22:22
Ganymed zatmění (17:36)-19:58
Io zákryt začíná v 19:48
5.3. 18:35   6.3. Io přechod (17:00)-19:12, stín 18:20-20:32
7.3. 20:15      
9.3. 21:55      
Časy jsou v SEČ. Slunce zapadá před 18:00 SEČ

Saturn (0,4 mag) se nachází v souhvězdá Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje kolem 3:30 SEČ. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Mapa přeletu ISS přes Slunce 5.3.2013 Autor: Martin Gembec, Calsky.com
Mapa přeletu ISS přes Slunce 5.3.2013
Autor: Martin Gembec, Calsky.com
Přelet ISS přes Slunce můžeme vřele doporučit v úterý 5. 3. před desátou dopoledne. Vzhledem k předpovědi počasí je velká šance, že i vy s pomocí jednoduchých prostředků tento úkaz spatříte. Pás přeletu je však široký jen necelých 13 km, proto musíte být od jeho středu řekněme max. 5 km aby to stálo za kouknutí, ale ideální je popojet do jeho středu. Je to jako se zatměním Slunce. Potřebujeme tedy dobrý filtr na dalekohled, stejný jako na běžné pozorování skvrn na Slunci. Pak už jen stačí se dívat v uvedenou hodinu, minutu a sekundu a stanice by se po dobu jedné sekundy měla mihnout na povrchu Slunce. V optimálním případě, kdy nastává přelet níže nad obzorem, stihne si pozorovatel všimnout i solárních panelů. Ale to by se vám v úterý mělo zdařit také. Vše lze navíc dobře vyfotografovat. Kudy prochází pás přeletu vidiíte na obrázku vlevo. Šance, že se dráha ještě změní už není moc velká, melo by to vyjít, jak je tam uvedeno.

Slunce si konečně mohli všichni vychutnat napřímo. Doufejme v příchod jara, který nezkazí ani další dočasně zatažená obloha. Svrny na povrchu jsou pořád, jejich výskyt můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Určitě sledujete dění kolem komety C/2011 L4 (PanSTARRS), které je v posledních dnech celkem nadějné. Kometa má výraznou jasnou hlavu a je na jižní obloze viditelná pouhým okem hned za soumraku po západu Slunce. V binokulárech je ohon viditelný až 2°. U nás bude ovšem kometa nejprve níže nad obzorem za stejných podmínek (Slunce stejně hluboko), takže se musíme připravit na to, že podobný, nebo lepší zážitek nám dá jen průzračné nebe. Upřímě výhledový model počítající s tlakovou níží nám do karet zatím moc nehraje. Ovšem např. náhlé vyjasnění za studenou frontou by bylo ideální. Nechme se překvapit. Snímky najdete např. v galerii Spaceweather.com. Články o kometě a informace jak ji pozorovat či fotit hledejte na webu panstarrs.kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Dragon nás minulý týden pěkně napínala, když dočasně selhaly tři ze čtyř pohonných jednotek. Podařilo se je ale zprovoznit a Dragon už byl zachycen robotickou paží stanice.
     

Výročí:

  • 4. března 1923 (90 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.
     

Výhled na příští týden:

  • Kometa PanSTARRS?
  • návrat Sojuzu TMA-06M
  • Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • Výročí: Vanguard 1

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »