Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2015

10. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 5. března. V prvních březnových dnech se na obloze pohybuje poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru. 4. března prochází Venuše jen 6 úhlových minut od planety Uran. Dva malinkaté kotoučky se proto s patřičným zvětšením dají pohodlně pozorovat v jednom zorném poli dalekohledu.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3. 3. 22:30   2. 3. Europa zatmění konec 17:40
4. 3. 18:20   3. 3. Ganymed přechod měsíc (23:45) – 3:23
Ganymed přechod stín zač. 2:04
6. 3. 20:00   5. 3. Io přechod měsíc 21:52 – (0:09)
Io přechod stín 22:30 – (0:47)
8. 3. 21:35   6. 3. Io zákryt zač. 19:09
Ganymed zatmění konec 19:48
Io zatmění konec 22.07
Kallisto zákryt konec 22:24
Kallisto zatmění zač. 23:52
      7. 3. Io přechod měsíc konec 18:35
Io přechod stín konec 19:16
Europa přechod měsíc 21:43 – (0:38)
Europa přechod stín 23:06 – (2:01)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává nadále na velmi nízké úrovni. Ani v minulém týdnu skvrn nepřibylo, bude tedy velmi napínavé, zda se tato situace udrží delší dobu. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nyní nachází v souhvězdí Kasijopeji. O víkendu už nebude rušit Měsíc a kometa bude jeden a půl stupně od známé otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček.
Zajímavý objekt byl vidět v korónografu SOHO kolem 20. února. Jednalo se o malou rozpadající se kometku C/2015 D1 (SOHO). Poté, co se oblak hmoty vzdálil od Slunce, nachází se nyní na večerní obloze v souhvězdí Pegasa a jako jedněm z prvních se jej podařilo zachytit také českým astronomům. Rozpad není žádným překvapením. Zkušení astronomové jej předpovídali už v době objevu s tím, že mohlo jít jen o desítky metrů velkou hroudu. Kometa nepatřila do žádné z rodin komet, které se pravidelně objevují na snímcích SOHO, aby v drtivé většině vzápětí zanikly v žáru Slunce.

Kosmonautika

  • Konec února a 1. březen patřil výstupům mimo kosmickou stanici ISS. Došlo během nich k úpravám stanice pro budoucí přistání amerických soukromých lodí.
  • Zimní Pleseck zažil další start rakety Sojuz. Vynesena byla vojenská mapovací družice.
     
  • V noci na pondělí byl v plánu start rakety Falcon 9 v1.1 s dvěma družicemi na dráhu přechodovou ke geostacionární, což je další novinka pro tuto soukromou raketu poté, co například nedávno nesla vědeckou observatoř DSCOVR směrem k Lagrangeovu bodu L1. Uvidíme v týdnu, zda se start zdařil napoprvé. Sledujte například web SpaceX.
     

Výročí

  • 5. března 1950 (65 let) slaví narozeniny známá objevitelka komet Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první operátorkou (ženou) u dalekohledu, takže s objevy to pak nebylo tak složité. Její jméno najdeme u sedmi periodických z celkem 15 komet. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000). Je také objevitelkou více než stovky supernov.

Výhled na příští týden

  • Těsné setkání Marsu s Uranem
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli
  • Výročí: Heidi Hammel(ová)

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mueller


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »