Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2015

10. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 4. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 3. do 8. 3. 2015. Měsíc je kolem úplňku. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 5. března. V prvních březnových dnech se na obloze pohybuje poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru. 4. března prochází Venuše jen 6 úhlových minut od planety Uran. Dva malinkaté kotoučky se proto s patřičným zvětšením dají pohodlně pozorovat v jednom zorném poli dalekohledu.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
3. 3. 22:30   2. 3. Europa zatmění konec 17:40
4. 3. 18:20   3. 3. Ganymed přechod měsíc (23:45) – 3:23
Ganymed přechod stín zač. 2:04
6. 3. 20:00   5. 3. Io přechod měsíc 21:52 – (0:09)
Io přechod stín 22:30 – (0:47)
8. 3. 21:35   6. 3. Io zákryt zač. 19:09
Ganymed zatmění konec 19:48
Io zatmění konec 22.07
Kallisto zákryt konec 22:24
Kallisto zatmění zač. 23:52
      7. 3. Io přechod měsíc konec 18:35
Io přechod stín konec 19:16
Europa přechod měsíc 21:43 – (0:38)
Europa přechod stín 23:06 – (2:01)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce zůstává nadále na velmi nízké úrovni. Ani v minulém týdnu skvrn nepřibylo, bude tedy velmi napínavé, zda se tato situace udrží delší dobu. Souvisí to pochopitelně s výskytem pouze malých skvrn na povrchu Slunce. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nyní nachází v souhvězdí Kasijopeji. O víkendu už nebude rušit Měsíc a kometa bude jeden a půl stupně od známé otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček.
Zajímavý objekt byl vidět v korónografu SOHO kolem 20. února. Jednalo se o malou rozpadající se kometku C/2015 D1 (SOHO). Poté, co se oblak hmoty vzdálil od Slunce, nachází se nyní na večerní obloze v souhvězdí Pegasa a jako jedněm z prvních se jej podařilo zachytit také českým astronomům. Rozpad není žádným překvapením. Zkušení astronomové jej předpovídali už v době objevu s tím, že mohlo jít jen o desítky metrů velkou hroudu. Kometa nepatřila do žádné z rodin komet, které se pravidelně objevují na snímcích SOHO, aby v drtivé většině vzápětí zanikly v žáru Slunce.

Kosmonautika

  • Konec února a 1. březen patřil výstupům mimo kosmickou stanici ISS. Došlo během nich k úpravám stanice pro budoucí přistání amerických soukromých lodí.
  • Zimní Pleseck zažil další start rakety Sojuz. Vynesena byla vojenská mapovací družice.
     
  • V noci na pondělí byl v plánu start rakety Falcon 9 v1.1 s dvěma družicemi na dráhu přechodovou ke geostacionární, což je další novinka pro tuto soukromou raketu poté, co například nedávno nesla vědeckou observatoř DSCOVR směrem k Lagrangeovu bodu L1. Uvidíme v týdnu, zda se start zdařil napoprvé. Sledujte například web SpaceX.
     

Výročí

  • 5. března 1950 (65 let) slaví narozeniny známá objevitelka komet Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první operátorkou (ženou) u dalekohledu, takže s objevy to pak nebylo tak složité. Její jméno najdeme u sedmi periodických z celkem 15 komet. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000). Je také objevitelkou více než stovky supernov.

Výhled na příští týden

  • Těsné setkání Marsu s Uranem
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli
  • Výročí: Heidi Hammel(ová)

Doporučené odKazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mueller


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »