Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2016

10. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 9. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 3. do 13. 3. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je v opozici se Sluncem, čekají nás dvojpřechody jeho měsíců. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. V Indonésii a Tichomoří nastává úplné zatmění Slunce. Máme tu ideální období večerní viditelnosti zvířetníkového světla. Přistála dlouhodobá posádka z ISS. Falcon 9 úspěšně vynesl telekomunikační družici, ale první stupeň neměl moc šancí a při dosednutí havaroval. Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou hovořit s astronautem.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 9. 3. v 2:55 SEČ. V pondělí je tu možnost spatřit vedle sebe srpek Měsíce a Venuši. A to nejlépe za pokročilého ranního svítání nebo kolem východu Slunce. 9. března večer je tu teoretická šance na spatření velmi mladého srpku Měsíce na večerní obloze, kdy bude jen 15,5 hodiny po novu. Od čtvrtka pak bude srpek snadno viditelnou ozdobou večerní oblohy.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 20° nad východem již po 20. hodině. 8. března je v opozici se Sluncem a je tedy viditelný celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Pozor na noc z pondělí na úterý, kdy hned po půlnoci tu máme dvojitý přechod Io a Europy a jejich stínů. Dále ve středu večer tu máme dvojpřechod Io a Ganymedu.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0 mag). Stoupá také Saturn (0,4 mag), který je jen 15° východně od Marsu. Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), už je ráno prakticky nedostupná. Možná bude lepší ji vyhledat ve dne výše nad obzorem vpravo od Slunce.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 3. 23:35   8. 3. Europa přechod stínu 0:08 – 2:56
Europa přechod měsíce 0:11 – 2:56
Io přechod stínu 1:27 – 3:42
Io přechod měsíce 1:28 – 3:42
Io zákryt zač. 22:40
7. 3. 19:25   9. 3. Io zatmění konec 0:56
Io přechod měsíce 19:54 – 22:08
Io přechod stínu 19:56 – 22:11
Ganymed přechod měsíce konec 19:57
Ganymed přechod stínu konec 20:09
Europa zatmění konec 21:38
9. 3. 1:15; 21:05      
11. 3. 2:50; 22:40      
13. 3. 4:30      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli na Slunci se skvrnky pozorovat dají. Neprobíhá však výrazná erupční aktivita. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Pozorovatelé komet jistě uvítají každé vyjasnění k vyhledání dvou jasnějších malých komet C/2013 US10 (Catalina) a C/2014 S2 (PanSTARRS). První jmenovaná je mezi Kasijopeou a Vozkou v Žirafě a její kráse ubírá i nižší poloha nad severním obzorem. Druhá jmenovaná je výše a trochu hezčí. Nachází se asi 5° od hvězdy Kochab v zadních kolech „Malého vozu“.

Zvířetníkové světlo tvořené rozptylem slunečního světla na prachu v rovině drah planet je nejlépe patrné na konci večerního soumraku, tedy zhruba po 19:15 až do tmy. obloha v ČR je natolik přesvětlená, že i za městem může být jeho pozorování problematické. Nejlépe jej uvidíme, když je průzračná obloha a směrem k západu nemáme žádná velká města. Inspirovat se můžete například loňskou galerií čtenářských fotografií.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 v noci na sobotu konečně po čtyřech odkladech odstartovala. Plánované vynesení družice SES-9 proběhlo bez nejmenší chyby a SpaceX si tak připsala další úspěch. A když už se daří, tak jako bonus opět vyzkoušeli návrat prvního stupně. Tentokrát byla jejich situace obtížnější, protože nebylo dost paliva na klasické tři zážehy a tak se první stupeň na plošinu sice trefil, ale přistál tvrdě a havaroval. Zkušenost z tohoto pokusu však podle všeho znamená, že příští pokus klasckým způsobem má velkou šanci na úspěch. Odkaz na video z přistání.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-18M přistála úspěšně na Zemi. Dva lidé na palubě strávili na ISS skoro jeden rok. Jedná se o Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho. Pokud jde o další posádku, ta již prodělává poslední přípravy a chystá se ke startu příští týden.
  • Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou tak moci živě hovořit s astronautem Timem Koprou. Pro spojení s ISS je potřeba vybavení, které schválí NASA a s tím pomohla jednak firma Onyx engineering a jednak hanácký radioklub OK2KYJ, který zajistí samotné spojení a bude jej udržovat. Technicky to není obtížný úkol, ale vše musí vyjít na jediný pokus. Celý rozhovor bude živě streamován. Začít by se mělo 8. 3. v 9.23 SEČ.

Výročí

  • 9. března 1961 (55 let) odstartovala kabina lodi Vostok pod označením Sputnik 9 známý také jako Korabl-Sputnik 4. Na palubě byl pes Černuška, menší zvířata a také maketa kosmonauta, nazývaná Ivan Ivanovič. Šlo o předposlední test lodi Vostok 3KA předtím, než do ní posadili o měsíc později Jurije Gagarina. Došlo tedy jen k jednomu obletu Země a katapultáži figuríny kosmonauta před dosednutím samotné kabiny.
  • 11. března 1811 (205 let) se narodil francouzský astronom Urbain Le Verrier. Dalo by se dnes říci, že to je člověk, který vypočítal Neptun, ale tím bychom zamlčeli, že totéž dokázal i John Adams v Anglii, ovšem nepovedlo se mu najít nikoho, kdo by mu pomohl vypočítanou planetu nalézt. Le Verrier ovšem svůj výpočet předal mimo jiné Berlínské hvězdárně, která měla v té době nové mapy oblohy a tak pro d'Arresta a Galleho nebyl problém planetu nalézt v řádu několika hodin.
  • 13. března 1781 (235 let) spatřil William Herschel ve svém dalekohledu záhadný, podle něj mlhovině nebo kometě bez chvostu podobný objekt, čímž došlo k objevu planety Uran.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc vysoko na obloze
  • Start mise ExoMars2016
  • Start Sojuzu TMA-20M k ISS
  • Výročí: Giotto a spol.
  • Výročí: Gemini 8
  • Výročí: Jiří Grygar
  • Výročí: první start rakety na kapalné palivo
  • Výročí: MESSENGER na oběžnou dráhu Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Uran, Vesmírný týden, Sputnik 9, Le Verrier


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »