Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2016

10. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 9. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 3. do 13. 3. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je v opozici se Sluncem, čekají nás dvojpřechody jeho měsíců. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. V Indonésii a Tichomoří nastává úplné zatmění Slunce. Máme tu ideální období večerní viditelnosti zvířetníkového světla. Přistála dlouhodobá posádka z ISS. Falcon 9 úspěšně vynesl telekomunikační družici, ale první stupeň neměl moc šancí a při dosednutí havaroval. Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou hovořit s astronautem.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 9. 3. v 2:55 SEČ. V pondělí je tu možnost spatřit vedle sebe srpek Měsíce a Venuši. A to nejlépe za pokročilého ranního svítání nebo kolem východu Slunce. 9. března večer je tu teoretická šance na spatření velmi mladého srpku Měsíce na večerní obloze, kdy bude jen 15,5 hodiny po novu. Od čtvrtka pak bude srpek snadno viditelnou ozdobou večerní oblohy.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 20° nad východem již po 20. hodině. 8. března je v opozici se Sluncem a je tedy viditelný celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Pozor na noc z pondělí na úterý, kdy hned po půlnoci tu máme dvojitý přechod Io a Europy a jejich stínů. Dále ve středu večer tu máme dvojpřechod Io a Ganymedu.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0 mag). Stoupá také Saturn (0,4 mag), který je jen 15° východně od Marsu. Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), už je ráno prakticky nedostupná. Možná bude lepší ji vyhledat ve dne výše nad obzorem vpravo od Slunce.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 3. 23:35   8. 3. Europa přechod stínu 0:08 – 2:56
Europa přechod měsíce 0:11 – 2:56
Io přechod stínu 1:27 – 3:42
Io přechod měsíce 1:28 – 3:42
Io zákryt zač. 22:40
7. 3. 19:25   9. 3. Io zatmění konec 0:56
Io přechod měsíce 19:54 – 22:08
Io přechod stínu 19:56 – 22:11
Ganymed přechod měsíce konec 19:57
Ganymed přechod stínu konec 20:09
Europa zatmění konec 21:38
9. 3. 1:15; 21:05      
11. 3. 2:50; 22:40      
13. 3. 4:30      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, ačkoli na Slunci se skvrnky pozorovat dají. Neprobíhá však výrazná erupční aktivita. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Pozorovatelé komet jistě uvítají každé vyjasnění k vyhledání dvou jasnějších malých komet C/2013 US10 (Catalina) a C/2014 S2 (PanSTARRS). První jmenovaná je mezi Kasijopeou a Vozkou v Žirafě a její kráse ubírá i nižší poloha nad severním obzorem. Druhá jmenovaná je výše a trochu hezčí. Nachází se asi 5° od hvězdy Kochab v zadních kolech „Malého vozu“.

Zvířetníkové světlo tvořené rozptylem slunečního světla na prachu v rovině drah planet je nejlépe patrné na konci večerního soumraku, tedy zhruba po 19:15 až do tmy. obloha v ČR je natolik přesvětlená, že i za městem může být jeho pozorování problematické. Nejlépe jej uvidíme, když je průzračná obloha a směrem k západu nemáme žádná velká města. Inspirovat se můžete například loňskou galerií čtenářských fotografií.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 v noci na sobotu konečně po čtyřech odkladech odstartovala. Plánované vynesení družice SES-9 proběhlo bez nejmenší chyby a SpaceX si tak připsala další úspěch. A když už se daří, tak jako bonus opět vyzkoušeli návrat prvního stupně. Tentokrát byla jejich situace obtížnější, protože nebylo dost paliva na klasické tři zážehy a tak se první stupeň na plošinu sice trefil, ale přistál tvrdě a havaroval. Zkušenost z tohoto pokusu však podle všeho znamená, že příští pokus klasckým způsobem má velkou šanci na úspěch. Odkaz na video z přistání.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-18M přistála úspěšně na Zemi. Dva lidé na palubě strávili na ISS skoro jeden rok. Jedná se o Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho. Pokud jde o další posádku, ta již prodělává poslední přípravy a chystá se ke startu příští týden.
  • Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou tak moci živě hovořit s astronautem Timem Koprou. Pro spojení s ISS je potřeba vybavení, které schválí NASA a s tím pomohla jednak firma Onyx engineering a jednak hanácký radioklub OK2KYJ, který zajistí samotné spojení a bude jej udržovat. Technicky to není obtížný úkol, ale vše musí vyjít na jediný pokus. Celý rozhovor bude živě streamován. Začít by se mělo 8. 3. v 9.23 SEČ.

Výročí

  • 9. března 1961 (55 let) odstartovala kabina lodi Vostok pod označením Sputnik 9 známý také jako Korabl-Sputnik 4. Na palubě byl pes Černuška, menší zvířata a také maketa kosmonauta, nazývaná Ivan Ivanovič. Šlo o předposlední test lodi Vostok 3KA předtím, než do ní posadili o měsíc později Jurije Gagarina. Došlo tedy jen k jednomu obletu Země a katapultáži figuríny kosmonauta před dosednutím samotné kabiny.
  • 11. března 1811 (205 let) se narodil francouzský astronom Urbain Le Verrier. Dalo by se dnes říci, že to je člověk, který vypočítal Neptun, ale tím bychom zamlčeli, že totéž dokázal i John Adams v Anglii, ovšem nepovedlo se mu najít nikoho, kdo by mu pomohl vypočítanou planetu nalézt. Le Verrier ovšem svůj výpočet předal mimo jiné Berlínské hvězdárně, která měla v té době nové mapy oblohy a tak pro d'Arresta a Galleho nebyl problém planetu nalézt v řádu několika hodin.
  • 13. března 1781 (235 let) spatřil William Herschel ve svém dalekohledu záhadný, podle něj mlhovině nebo kometě bez chvostu podobný objekt, čímž došlo k objevu planety Uran.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc vysoko na obloze
  • Start mise ExoMars2016
  • Start Sojuzu TMA-20M k ISS
  • Výročí: Giotto a spol.
  • Výročí: Gemini 8
  • Výročí: Jiří Grygar
  • Výročí: první start rakety na kapalné palivo
  • Výročí: MESSENGER na oběžnou dráhu Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Uran, Vesmírný týden, Sputnik 9, Le Verrier


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »