Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2020

10. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2020. Měsíc bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. SpaceX pokročila v testovací výrobě Starship, došlo však k protržení. Proběhlo testovací spojení „tankovací družice“ s geostacionární. Před 70 lety se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová), která pracovala na Mt. Palomaru a je objevitelkou mnoha planetek a komet.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 2. března ve 20:57 SEČ. 6. března prochází těsně kolem Jesliček, které však přesvítí.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Ráno je vidět Mars (1,3 mag), Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

SpaceX opět o něco pokročila v testovací výrobě rakety Starship. V posledních týdnech se testovaly způsoby svařování nádrží a nakonec byl postaven prototyp SN1, který ovšem při testu tlakování explodoval. Zatím není přesně jasné, co bylo příčinou. Další vývoj bude tedy směřovat ke konstrukci prototypu SN2 a pokud se SpaceX z předchozích nedokonalostí poučí, možná se tento podaří osadit i motory Raptor, které se intenzivně testují na základně McGregor v Texasu.

V minulém týdnu bylo oznámeno, že zkušební tankovací družice MEV-1 se úspěšně spojila s družicí Intelsat 901. MEV je zkratka pro Mission Extension Vehicle, tedy zařízení umožňující prodloužení mise. Smyslem je vysílat na geostacionární dráhu tankovací družice, které prodlouží životnost zdejších telekomunikačních družic. Podobně také Intelsatu 901 by už letos došlo palivo a tak bude moci fungovat déle. Na celé operaci spojení těchto družic je prý unikátní, že nebylo dopředu plánováno.

Na ostrově Kodiak se chystá start nové rakety Astra Rocket v3.0 s družicemi programu DARPA Launch Challenge 1. Předchozí plánované termíny startu odsunulo počasí. Nyní se plánuje letět v neděli 1. 3. ve 21:30 SEČ.

V týdnu očekáváme ještě tři starty.
Z indické Šríharikoty má 5. března ve 13:13 SEČ startovat raketa GSLV Mk.2 s geostacionární družicí GISAT-1.
Z jihoamerického Kourou má startovat 6. března ve 2:33 raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Falcon Eye 2. Družice Spojených arabských emirátů s číslem 1 skončila v oceánu po selhání rakety Vega a tak byl v rámci urychlení zvolen start na Sojuzu. Vega se vrátí do provozu koncem března.
7. března v 5:50 SEČ je z kosmodromu na mysu Canaveral v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-20 k ISS).

Výročí

5. března 1950 (70 let) se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m schmidtovy komory Samuela Oschina. Díky tomu najdeme její jméno u sedmi periodických z celkem 15 komet (120P, 131P, 136P, 149P, 173P a 190P/Mueller a ještě 188P/LINEAR-Mueller). Je také objevitelkou mnoha planetek a supernov. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000).

Výhled na příští týden 

  • Velký úplněk (téměř superúplněk)
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Saturnův měsíc Calypso
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jean Mueller


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »