Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2020

10. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2020. Měsíc bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. SpaceX pokročila v testovací výrobě Starship, došlo však k protržení. Proběhlo testovací spojení „tankovací družice“ s geostacionární. Před 70 lety se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová), která pracovala na Mt. Palomaru a je objevitelkou mnoha planetek a komet.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 2. března ve 20:57 SEČ. 6. března prochází těsně kolem Jesliček, které však přesvítí.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Ráno je vidět Mars (1,3 mag), Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

SpaceX opět o něco pokročila v testovací výrobě rakety Starship. V posledních týdnech se testovaly způsoby svařování nádrží a nakonec byl postaven prototyp SN1, který ovšem při testu tlakování explodoval. Zatím není přesně jasné, co bylo příčinou. Další vývoj bude tedy směřovat ke konstrukci prototypu SN2 a pokud se SpaceX z předchozích nedokonalostí poučí, možná se tento podaří osadit i motory Raptor, které se intenzivně testují na základně McGregor v Texasu.

V minulém týdnu bylo oznámeno, že zkušební tankovací družice MEV-1 se úspěšně spojila s družicí Intelsat 901. MEV je zkratka pro Mission Extension Vehicle, tedy zařízení umožňující prodloužení mise. Smyslem je vysílat na geostacionární dráhu tankovací družice, které prodlouží životnost zdejších telekomunikačních družic. Podobně také Intelsatu 901 by už letos došlo palivo a tak bude moci fungovat déle. Na celé operaci spojení těchto družic je prý unikátní, že nebylo dopředu plánováno.

Na ostrově Kodiak se chystá start nové rakety Astra Rocket v3.0 s družicemi programu DARPA Launch Challenge 1. Předchozí plánované termíny startu odsunulo počasí. Nyní se plánuje letět v neděli 1. 3. ve 21:30 SEČ.

V týdnu očekáváme ještě tři starty.
Z indické Šríharikoty má 5. března ve 13:13 SEČ startovat raketa GSLV Mk.2 s geostacionární družicí GISAT-1.
Z jihoamerického Kourou má startovat 6. března ve 2:33 raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Falcon Eye 2. Družice Spojených arabských emirátů s číslem 1 skončila v oceánu po selhání rakety Vega a tak byl v rámci urychlení zvolen start na Sojuzu. Vega se vrátí do provozu koncem března.
7. března v 5:50 SEČ je z kosmodromu na mysu Canaveral v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-20 k ISS).

Výročí

5. března 1950 (70 let) se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m schmidtovy komory Samuela Oschina. Díky tomu najdeme její jméno u sedmi periodických z celkem 15 komet (120P, 131P, 136P, 149P, 173P a 190P/Mueller a ještě 188P/LINEAR-Mueller). Je také objevitelkou mnoha planetek a supernov. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000).

Výhled na příští týden 

  • Velký úplněk (téměř superúplněk)
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Saturnův měsíc Calypso
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jean Mueller


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »