Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2020

10. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 4. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2020. Měsíc bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno postupně uvidíme Mars, Jupiter a Saturn. SpaceX pokročila v testovací výrobě Starship, došlo však k protržení. Proběhlo testovací spojení „tankovací družice“ s geostacionární. Před 70 lety se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová), která pracovala na Mt. Palomaru a je objevitelkou mnoha planetek a komet.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 2. března ve 20:57 SEČ. 6. března prochází těsně kolem Jesliček, které však přesvítí.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Ráno je vidět Mars (1,3 mag), Jupiter (−1,9 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

SpaceX opět o něco pokročila v testovací výrobě rakety Starship. V posledních týdnech se testovaly způsoby svařování nádrží a nakonec byl postaven prototyp SN1, který ovšem při testu tlakování explodoval. Zatím není přesně jasné, co bylo příčinou. Další vývoj bude tedy směřovat ke konstrukci prototypu SN2 a pokud se SpaceX z předchozích nedokonalostí poučí, možná se tento podaří osadit i motory Raptor, které se intenzivně testují na základně McGregor v Texasu.

V minulém týdnu bylo oznámeno, že zkušební tankovací družice MEV-1 se úspěšně spojila s družicí Intelsat 901. MEV je zkratka pro Mission Extension Vehicle, tedy zařízení umožňující prodloužení mise. Smyslem je vysílat na geostacionární dráhu tankovací družice, které prodlouží životnost zdejších telekomunikačních družic. Podobně také Intelsatu 901 by už letos došlo palivo a tak bude moci fungovat déle. Na celé operaci spojení těchto družic je prý unikátní, že nebylo dopředu plánováno.

Na ostrově Kodiak se chystá start nové rakety Astra Rocket v3.0 s družicemi programu DARPA Launch Challenge 1. Předchozí plánované termíny startu odsunulo počasí. Nyní se plánuje letět v neděli 1. 3. ve 21:30 SEČ.

V týdnu očekáváme ještě tři starty.
Z indické Šríharikoty má 5. března ve 13:13 SEČ startovat raketa GSLV Mk.2 s geostacionární družicí GISAT-1.
Z jihoamerického Kourou má startovat 6. března ve 2:33 raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí Falcon Eye 2. Družice Spojených arabských emirátů s číslem 1 skončila v oceánu po selhání rakety Vega a tak byl v rámci urychlení zvolen start na Sojuzu. Vega se vrátí do provozu koncem března.
7. března v 5:50 SEČ je z kosmodromu na mysu Canaveral v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-20 k ISS).

Výročí

5. března 1950 (70 let) se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová). Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m schmidtovy komory Samuela Oschina. Díky tomu najdeme její jméno u sedmi periodických z celkem 15 komet (120P, 131P, 136P, 149P, 173P a 190P/Mueller a ještě 188P/LINEAR-Mueller). Je také objevitelkou mnoha planetek a supernov. Byla také první ženou, která mohla ovládat 2,5 metrový dalekohled na Mt. Wilsonu a byla také poslední, kdo vyjímal fotografickou desku z historické Schmidtovy komory na Mt. Palomaru, kde se pořizovaly slavné přehlídky oblohy (do roku 2000).

Výhled na příští týden 

  • Velký úplněk (téměř superúplněk)
  • Výročí: Pioneer 5
  • Výročí: Simon Newcomb
  • Výročí: Percival Lowell
  • Výročí: Saturnův měsíc Calypso
  • Výročí: Giovanni Schiaparelli

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jean Mueller


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »