Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  100 let ČAS – 100 pozorování

100 let ČAS – 100 pozorování

Měsíc a Aldebaran otevírají 100 pozorování k 100 letům ČAS

V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.

Tipy na pozorování budeme uvádět u některých úkazů formou samostatných článků a v ostatních případech je zařadíme do pravidelných týdenních přehledů dění na obloze. Ale teď se už podívejme na tipy vážící se k tomuto víkendu.

Pozorování č. 1: Zákryt Hyád Měsícem a apuls s Aldebaranem 5. 2. 2017

Dorůstající Měsíc, krátce po první čtvrti v noci z 5. na 6. února 2017 projde známou otevřenou hvězdokupou Hyády. Na své cestě přes toto rozsáhlé seskupení relativně jasných hvězd zakryje hned několik stálic jasnějších než 5. hvězdná velikost a řadu dalších. Celé představení se odehraje vysoko nad jižním obzorem. V čase 22:38:07 se k severnímu růžku Měsíce přiblíží také nejjasnější hvězda souhvězdí Býka – Aldebaran (apuls je jiný výraz pro přiblížení dvou nebeských objektů). K zákrytu však tentokrát nedojde.

Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017 Autor: Karel Halíř
Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017
Autor: Karel Halíř

Výběr vstupů a v několika případech i výstupů nejjasnějších hvězd je shrnut v připojené tabulce. 

den  čas   P   Star  Mag   % Elon Sun  Moon   CA   PA  AA   A    B
 d  h  m  s      No    v   ill     Alt Alt Az   o    o   o  m/o  m/o
 5 14  2 54 D    635  3.7  66+ 109  15 28  99  11N 359   8 -1.3 +5.4
 5 14 18  7 R    635  3.7  66+ 109  14 30 102 -18N 330 339 +2.3 -2.3
 5 16 41 16 D    659  6.6  67+ 110  -6 50 138  43N  32  41 +0.7 +2.7
 5 16 50 40 D    661  4.5  67+ 110  -7 51 141  55S 114 123 +1.7 -0.1
 5 17 48 26 R    661  4.5  68+ 111     55 163 -48S 217 226 +1.1 +2.3
 5 18  4 46 D    669  3.8  68+ 111     56 169  81N  69  78 +1.4 +0.9
 5 18  5 16 D    671  3.4  68+ 111     56 169  80S  89  98 +1.6 +0.2
 5 18 36 44 D    672  6.7  68+ 111     57 182  40N  29  38 +1.2 +2.6
 5 19 19 13 R    671  3.4  68+ 111     55 201 -77S 246 254 +1.5 +0.5
 5 19 19 30 R    669  3.8  68+ 111     55 201 -84N 265 274 +1.5 -0.2
 5 19 22 47 D    677  4.8  68+ 111     55 201  53N  42  50 +1.4 +1.5
 5 19 24 15 D    680  6.5  68+ 111     55 202  66N  55  64 +1.4 +0.9
 5 20  4 46 D    682  6.0  68+ 111     52 217  34S 136 144 +1.5 -3.3
 5 20 21 26 R    677  4.8  68+ 112     50 223 -52N 298 306 +1.4 -2.0
 5 21  3 42 D    685  6.6  69+ 112     45 235  52N  41  49 +1.3 +0.9
 5 22 38  7 M    692  0.9  69+ 113     Apuls u severního rohu Měsíce
 5 23 15 59 D    699  5.8  69+ 113     26 265  31S 139 147 +0.1 -3.3

 

Poslední výhled počasí na víkend není ideální, přesto popřejme hezký zážitek, pokud se vám Měsíc ukáže. S dalšími tipy v neděli večer na viděnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 100 let ČAS, 100 pozorování


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »