Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  100 let ČAS – 100 pozorování

100 let ČAS – 100 pozorování

Měsíc a Aldebaran otevírají 100 pozorování k 100 letům ČAS

V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.

Tipy na pozorování budeme uvádět u některých úkazů formou samostatných článků a v ostatních případech je zařadíme do pravidelných týdenních přehledů dění na obloze. Ale teď se už podívejme na tipy vážící se k tomuto víkendu.

Pozorování č. 1: Zákryt Hyád Měsícem a apuls s Aldebaranem 5. 2. 2017

Dorůstající Měsíc, krátce po první čtvrti v noci z 5. na 6. února 2017 projde známou otevřenou hvězdokupou Hyády. Na své cestě přes toto rozsáhlé seskupení relativně jasných hvězd zakryje hned několik stálic jasnějších než 5. hvězdná velikost a řadu dalších. Celé představení se odehraje vysoko nad jižním obzorem. V čase 22:38:07 se k severnímu růžku Měsíce přiblíží také nejjasnější hvězda souhvězdí Býka – Aldebaran (apuls je jiný výraz pro přiblížení dvou nebeských objektů). K zákrytu však tentokrát nedojde.

Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017 Autor: Karel Halíř
Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017
Autor: Karel Halíř

Výběr vstupů a v několika případech i výstupů nejjasnějších hvězd je shrnut v připojené tabulce. 

den  čas   P   Star  Mag   % Elon Sun  Moon   CA   PA  AA   A    B
 d  h  m  s      No    v   ill     Alt Alt Az   o    o   o  m/o  m/o
 5 14  2 54 D    635  3.7  66+ 109  15 28  99  11N 359   8 -1.3 +5.4
 5 14 18  7 R    635  3.7  66+ 109  14 30 102 -18N 330 339 +2.3 -2.3
 5 16 41 16 D    659  6.6  67+ 110  -6 50 138  43N  32  41 +0.7 +2.7
 5 16 50 40 D    661  4.5  67+ 110  -7 51 141  55S 114 123 +1.7 -0.1
 5 17 48 26 R    661  4.5  68+ 111     55 163 -48S 217 226 +1.1 +2.3
 5 18  4 46 D    669  3.8  68+ 111     56 169  81N  69  78 +1.4 +0.9
 5 18  5 16 D    671  3.4  68+ 111     56 169  80S  89  98 +1.6 +0.2
 5 18 36 44 D    672  6.7  68+ 111     57 182  40N  29  38 +1.2 +2.6
 5 19 19 13 R    671  3.4  68+ 111     55 201 -77S 246 254 +1.5 +0.5
 5 19 19 30 R    669  3.8  68+ 111     55 201 -84N 265 274 +1.5 -0.2
 5 19 22 47 D    677  4.8  68+ 111     55 201  53N  42  50 +1.4 +1.5
 5 19 24 15 D    680  6.5  68+ 111     55 202  66N  55  64 +1.4 +0.9
 5 20  4 46 D    682  6.0  68+ 111     52 217  34S 136 144 +1.5 -3.3
 5 20 21 26 R    677  4.8  68+ 112     50 223 -52N 298 306 +1.4 -2.0
 5 21  3 42 D    685  6.6  69+ 112     45 235  52N  41  49 +1.3 +0.9
 5 22 38  7 M    692  0.9  69+ 113     Apuls u severního rohu Měsíce
 5 23 15 59 D    699  5.8  69+ 113     26 265  31S 139 147 +0.1 -3.3

 

Poslední výhled počasí na víkend není ideální, přesto popřejme hezký zážitek, pokud se vám Měsíc ukáže. S dalšími tipy v neděli večer na viděnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 100 let ČAS, 100 pozorování


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »