Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  100 let ČAS – 100 pozorování

100 let ČAS – 100 pozorování

Měsíc a Aldebaran otevírají 100 pozorování k 100 letům ČAS

V letošním roce 2017 slaví Česká astronomická společnost mimořádné výročí. 8. prosince uplyne právě 100 let od jejího založení. Takovéto kulaté výročí už si zaslouží řádnou oslavu. A čím jiným uctít stoletou existenci astronomické organizace lépe než astronomickým pozorováním. Proto vám postupně nabídneme 100 tipů na zajímavá pozorování, která byla původně připravena pro Astronomické Informace Hvězdárny v Rokycanech a Plzni, kde si také můžete prohlédnout celý připravený seznam.

Tipy na pozorování budeme uvádět u některých úkazů formou samostatných článků a v ostatních případech je zařadíme do pravidelných týdenních přehledů dění na obloze. Ale teď se už podívejme na tipy vážící se k tomuto víkendu.

Pozorování č. 1: Zákryt Hyád Měsícem a apuls s Aldebaranem 5. 2. 2017

Dorůstající Měsíc, krátce po první čtvrti v noci z 5. na 6. února 2017 projde známou otevřenou hvězdokupou Hyády. Na své cestě přes toto rozsáhlé seskupení relativně jasných hvězd zakryje hned několik stálic jasnějších než 5. hvězdná velikost a řadu dalších. Celé představení se odehraje vysoko nad jižním obzorem. V čase 22:38:07 se k severnímu růžku Měsíce přiblíží také nejjasnější hvězda souhvězdí Býka – Aldebaran (apuls je jiný výraz pro přiblížení dvou nebeských objektů). K zákrytu však tentokrát nedojde.

Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017 Autor: Karel Halíř
Měsíc v Hyádách a u Aldebaranu 5. 2. 2017
Autor: Karel Halíř

Výběr vstupů a v několika případech i výstupů nejjasnějších hvězd je shrnut v připojené tabulce. 

den  čas   P   Star  Mag   % Elon Sun  Moon   CA   PA  AA   A    B
 d  h  m  s      No    v   ill     Alt Alt Az   o    o   o  m/o  m/o
 5 14  2 54 D    635  3.7  66+ 109  15 28  99  11N 359   8 -1.3 +5.4
 5 14 18  7 R    635  3.7  66+ 109  14 30 102 -18N 330 339 +2.3 -2.3
 5 16 41 16 D    659  6.6  67+ 110  -6 50 138  43N  32  41 +0.7 +2.7
 5 16 50 40 D    661  4.5  67+ 110  -7 51 141  55S 114 123 +1.7 -0.1
 5 17 48 26 R    661  4.5  68+ 111     55 163 -48S 217 226 +1.1 +2.3
 5 18  4 46 D    669  3.8  68+ 111     56 169  81N  69  78 +1.4 +0.9
 5 18  5 16 D    671  3.4  68+ 111     56 169  80S  89  98 +1.6 +0.2
 5 18 36 44 D    672  6.7  68+ 111     57 182  40N  29  38 +1.2 +2.6
 5 19 19 13 R    671  3.4  68+ 111     55 201 -77S 246 254 +1.5 +0.5
 5 19 19 30 R    669  3.8  68+ 111     55 201 -84N 265 274 +1.5 -0.2
 5 19 22 47 D    677  4.8  68+ 111     55 201  53N  42  50 +1.4 +1.5
 5 19 24 15 D    680  6.5  68+ 111     55 202  66N  55  64 +1.4 +0.9
 5 20  4 46 D    682  6.0  68+ 111     52 217  34S 136 144 +1.5 -3.3
 5 20 21 26 R    677  4.8  68+ 112     50 223 -52N 298 306 +1.4 -2.0
 5 21  3 42 D    685  6.6  69+ 112     45 235  52N  41  49 +1.3 +0.9
 5 22 38  7 M    692  0.9  69+ 113     Apuls u severního rohu Měsíce
 5 23 15 59 D    699  5.8  69+ 113     26 265  31S 139 147 +0.1 -3.3

 

Poslední výhled počasí na víkend není ideální, přesto popřejme hezký zážitek, pokud se vám Měsíc ukáže. S dalšími tipy v neděli večer na viděnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: 100 let ČAS, 100 pozorování


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »