Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2013

11. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 13. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 13. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3.

Měsíc bude vidět večer jako přibývající srpek. Z planet je večer vidět Jupiter, v druhé polovině noci Saturn. Kometa PanSTARRS na naší večerní soumrakové obloze. Problémy Curiosity snad zažehnány. Přistane část posádky ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v novu v pondělí ve 20:54 SEČ, takže už v úterý 12. března by necelých 24 hodin "mladý" srpeček Měsíce mohl být pozorovatelný nízko nad západem. Bohužel na takové pozorování je třeba naprosto průzračnou oblohu, takže to není moc pravděpodobné. O dost lépe na tom budeme už od středy, kdy v našem zájmu bude kromě srpku Měsíce také pod ním ležící kometa PanSTARRS. I zde platí, že kdo nevyhledá oblast s ideálním výhledem a počasím, neuvidí nic.

 

Planety:
Jupiter (-2,2 mag) najdeme po setmění nad jihem až jihozápadem. Pohled přes dalekohled vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12.3. 19:25   12.3. Ganymed zákryt (16:23)-18:45
Europa přechod 19:58-22:25, stín od 22:31
Io zákryt začíná 21:45
14.3. 21:05   13.3. Io přechod 18:58-21:10, stín 20:16-22:28
16.3. 22:45   14.3. Europa zatmění (17:07)-19:35
Io zatmění končí 19:42
17.3. 18:35      
Časy jsou v SEČ. Slunce zapadá před 18:00 SEČ

Saturn (0,4 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci. Kulminuje po třetí hodině ráno. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).

Slunce není úplně klidné. Zvláště na odvrácené straně docházelo k výronům hmoty, před kterými byly varovány i sondy na Marsu (který je na opačné straně než Země). Ani přivrácená strana není zdaleka beze skvrn, ale je zde poměrně klid. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) nám připravila první týden možných pozorování z našich zeměpisných šířek. Její jasnost je možná i 1 mag, ale nenechme se mást, podobně jasný Mars je v takové výšce nad obzorem, v jaké kometa bude, neviditelný okem. Výhoda komety je, že krom jasné oblasti v hlavě má i dalekohledem pozorovatelný ohon, poleze výše nad obzor a navíc ji lze vyhledat i zkusmo fotoaparátem. Ke spatření komety tento týden budeme potřebovat především štěstí na počasí. Pokud se vyjasní, bude zážitek tím lepší, čím větší průzračnost bude směrem k západnímu obzoru. Prakticky tam nesmí být ani vysoká oblačnost, ani zákal z vlhkosti. V březnu takové večery bývají, ale přijde ještě tento týden? Chladný vzduch může být přínosem, takže věřím, že ano. Jak se nejlépe připravit? Vyhledejte ve svém okolí stanoviště pokud možno v horách, nebo na kopci, kde bude čistší vzduch, předem si zjistěte vůči objektům na Zemi, kde se asi kometa bude nacházet. Potom ji hledejte přibližně od 18:25 triedrem a neměli byste ji minout. Níže máte pro zajímavost tabulku, jak vysoko asi kometa bude nad obzorem v době, kdy bude Slunce 6°, resp. 12° pod obzorem, což je doba začátku nautického a astronomického soumraku. To dává asi nejlepší představu, jak obtížný objekt k pozorování to je. Na druhé straně při dobré průzračnosti bývá atmosféra čistá i od dvou, tří stupňů výšky, takže třeba si to alespoň jednou užijeme.

 

    výška na konci
občanského soumraku
  výška na konci
nautického soumraku
12.3.    
13.3.   7,5°  
14.3.    
15.3.   10°  
16.3.   11°  
17.3.   11,5°  

Kosmonautika:

  • Curiosity na Marsu nám připravila napínavou chvilku, když selhala její flash paměť. Nedalo se nevzpomenout např. na průšvih Spirit, která 16. den na Marsu zahltila paměť snímky, na což se pak naštěstí přišlo a problém vyřešil. I v tomto případě půjde nejspíš o dočasný problém, jehož vyřešení je v rukou šikovných lidí z JPL. Situace je taková, že Curiosity nyní řídí jakoby záložní počítač B, ale ten samý pracoval například při přeletu k Marsu a těsně po přistání. Čás A poté převzala informace, jak pracovat na povrchu a poté, co 28. února došlo k poškození flash paměti na jeho straně, přepla se Curiosity na počítač B. Zde ovšem není nahrán program pro běžnou práci na povrchu. Technici tedy po dobu více než týdne postupně připravují počítač B, aby obsluhoval Curiosity, zatímco počítač A bude postupně oživen a poté bude připraven jako záloha. Všichni se již těšíme, protože ještě než došlo k selhání, podařilo se robotické paži dopravit vzorky hornin nejen do přístroje CheMin, ale také SAM.
     
  • 15. března se na Zemi vrací část posádky stanice ISS. Kosmická loď Sojuz TMA-06M má přistát v 5:56 SEČ v kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 15. března 1713 (300 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).
     
  • 16. března 1993 (20 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce, i díky mozaikovým 10 metrovým zrcadlům, jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světe.
     
  • 17. března 1958 (55 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byl to tehdy čtvrtý satelit na světě a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 - 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 SSSR. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna, díky čemuž se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard tedy nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván "grepfruit".
     

Výhled na příští týden:

  • večerní kometa PanSTARRS
  • začátek jara (astronomicky)
  • Výročí: Walter Baade

Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vanguard 1, Lacaille, Vesmírný týden, Keck I, Kometa PanSTARRS


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »