Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2014

11. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 3. do 16. 3.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je vyšší, ovšem nyní jen na odvrácené polokouli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. března ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude koncem týdne v úplňku. Ten nastane v neděli v 18 hodin.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen. V oblastech jižněji od Evropy vystupuje Mars mnohem výše, a když se to navíc umí a je na to správné vybavení, lze pořizovat i snímky planety jak z Hubbleova teleskopu. Naši krajané se však nenechají zahanbit a oblaka na Marsu zachycují bez problémů též.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
11. 3. 21:20   10. 3. Io zatmění končí 21:02
13. 3. 22:55   11. 3. Kallisto přechod stínu 22:10–(2:05)
14. 3. 18:50   13. 3. Europa přechod měsíce 21:56–(0:37)
Europa přechod stínu od (0:23)
16. 3. 20:25   15. 3. Europa zatmění končí 21:19
      16. 3. Ganymed přechod měsíce 18:07–21:18
Io přechod měsíce 22:05–(0:21)
Ganymed přechod stínu od 23:07
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se tentokrát starají aktivní oblasti na druhé, ze Země neviditelné polokoule Slunce. Konkrétně ve čtvrtek zde došlo ke dvěma silným erupcím současně. Jedna nastala ve staré aktivní oblasti a druhá v nějaké nově vzniklé. Ta nová se už v polovině tohoto týdne objeví na východním okraji Slunce, tak uvidíme, co z ní zbude. Kromě dvojerupce ve čtvrtek byla již ve středu zaznamenána další velmi silná erupce a oblak plasmy. Přivrácená polokoule se zatím jeví jen s malými skvrnami a aktivitou. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • V úterý bude v Sojuzu TMA-10M přistávat polovina expedice 38, která na stanici dorazila ještě jako druhá polovina expedice 37. Jmenovitě to je Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Američan Michael Hopkins. Všichni na stanici pobývali od 25. září 2013.
     

Výročí:

  • 14. března 1934 (80 let) se narodil muž, který je nyní posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, Eugene Cernan. Kromě slavného Apolla 17 letěl již v roce 1966 v lodi Gemini 9. O tři roky později se zúčastnil testovacího letu Apollo 10, tedy vyzkoušení celé sestavy připravené na let k Měsíci, na oběžné dráze kolem Země. Jeho nejslavnější let v lodi Apollo 17 proběhl v prosinci 1972. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je nyní umístěna na pilíři největšího dalekohledu v České republice – Perkova dvoumetrového dalekohledu na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
     
  • 14. března 1879 (135 let) se narodil geniální fyzik Albert Einstein. Pro poznávání vesmíru je podstatná jeho obecná teorie relativity, která nám pomáhá popisovat jevy pozorované v našem okolí i v dalekém vesmíru.
     

Výhled na příští týden:

  • začíná astronomické jaro
  • Měsíc bude po úplňku
  • Makemake v opozici
  • Měsíc a Saturn
  • Výročí: Pierre-Simon Laplace

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Albert Einstein, Cernan


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »