11. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 9. 3. do 15. 3. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce výrazně ovlivňuje jedna aktivnější oblast s menšími skvrnami.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 13. března. V současné době mu tedy patří druhá polovina noci a začne být viditelný i ráno a dopoledne. Ve čtvrtek 12. března ráno dojde k blízkému setkání se Saturnem, vzdálenost mezi tělesy bude něco přes dva stupně.
Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy Velké rudé skvrny (GRS) a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 10. 3. | 23:15 | 9. 3. | Europa zatmění konec 20:14 | |
| 11. 3. | 19:05 | 13. 3. | Io přechod měsíc (23:38)–1:55 Io přechod stín 0:25–2:42 Io zákryt zač. 20:56 Ganymed zatmění konec 23:47 |
|
| 13. 3. | 0:55, 20:45 | 14. 3. | Io zatmění konec 0:02 Io přechod měsíc 18:05–20:22 Io přechod stín 18:53–21:10 |
|
| 15. 3. | 22:25 | 15. 3. | Europa přechod měsíc 0:04–2:29 Europa přechod stín 1:43–2:58 Kallisto přechod měsíc zač. 2:29 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Prochází nedaleko otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček. Nedaleko je také slabá emisní mlhovina, jak ukazuje kvalitní snímek Rolanda Ligustriho.
Kosmonautika
- Americká sonda DAWN se stala minulý týden první kosmickou sondou, která je na oběžné dráze trpasličí planety. Je to možné především proto, že po změně definice planety se největší planetka mezi Marsem a Jupiterem přesunula do kategorie trpasličích planet. DAWN totiž předtím obíhala také další velkou planetku Vesta, ta už ale svou gravitací nebyla schopna ze sebe vytvořit přibližně kulaté těleso. To nic nemění na zajímavost mise, ačkoli nyní v březnu musíme dočasně vydržet. Ceres se teď bude na snímcích z kosmické sondy jevit jako srpek a její fáze a velikost se na snímcích bude zvětšovat zase až od dubna.
- Česko navštíví desátý člověk, který chodil po povrchu Měsíce, astronaut Charles Duke. Bude to jeho druhá návštěva ČR a veřejnost má přístup například na přednášku 16. 3. od 19:00 v hotelu Andel's v Praze, nebo 15. 3. od 14 hod v H. Králové.
- Drobný zkrat postihl robotickou paži Curiosity a jako místo vzniku byl odhalen mechanismus vrtáku. Robot byl tedy nucen přerušit práce a počkat co na to inženýři. Nyní se dokončuje série testů a podle všeho bude následovat přemístění nabraných vzorků k další analýze a uvidíme v budoucnu, zda se to ještě někdy stane.
Výročí
- 11. března 1960 (55 let) odstartovala americká sonda Pioneer 5. Byla vyslána na dráhu mezi Zemi a Venuši a šlo především o technologický test. Z vědeckých úkolů sonda potvrdila správnost představ o meziplanetárním magnetickém poli.
- 12. března 1835 (180 let) ne narodil astronom a matematik Simon Newcomb. Uplatnil se jako ředitel vojenské US Naval Observatory, kde se zabýval pohyby planet pro účely navigace. Byl také zakládající člen a první prezident Americké astronomické společnosti.
- 13. března 1855 (160 let) se narodil americký astronom Percival Lowell. Poté, co se dověděl o pozorováních Schiaparelliho, který na Marsu zaznamenal kanály, rozhodl se s blízkou opozicí Marsu 1894 zbudovat novou observatoř. U Flagstaffu v Arizoně, ve vysoké nadmořské výšce, měl k dispozici 61cm dalekohled z dílny Alvana Clarka. Bohužel i přes vynikající podmínky k pozorování se dopustil osudové chyby, když kanály a oázy na Marsu potvrdil. Existenci kanálů svými pozorováními z Paříže později vyvrátil Antoniadi a nakonec i snímky Marineru 4, sondy, která jako první snímkovala Mars. Po roce 1905 zaměřil Lowell svoji pozornost k hledání planety za dráhou Neptunu. Žádnou nenašel, ale v práci mohli pokračovat další, protože na to zbylo dost peněz. Nakonec na Lowellově observatoři uspěl Clyde Tombaugh, když mohl v roce 1930 oznámit objev Pluta. Naneštěstí už se pak další tělesa nalézt nepodařilo (až do roku 1992) a tak byl tento poměrně malý objekt mylně považován za planetu, ačkoli je pravdou, že je poměrně neobvyklý už jen tím, že jej doprovází měsíc Charon o poloviční velikosti a také další rodinka měsíčků.
- 14. března 1835 (180 let) se narodil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který, jak je zmíněno výše, je známý především „objevem“ kanálů na Marsu. Zakreslil je během velké opozice 1877. Z jiných jeho astronomických zápisů připomeňme především to, že se mu podařilo navrhnout, že meteorické roje souvisí s kometami a prolinkoval roj Leonid s kometou Tempel-Tuttle.
Výhled na příští týden
- Úplné / částečné zatmění Slunce
- Výročí: Caroline Herschel
- Výročí: Leonov – první výstup do kosmu
- Výročí: Ranger 9
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
