Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2015

11. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 11. března 2015 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 3. do 15. 3. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce výrazně ovlivňuje jedna aktivnější oblast s menšími skvrnami.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 13. března. V současné době mu tedy patří druhá polovina noci a začne být viditelný i ráno a dopoledne. Ve čtvrtek 12. března ráno dojde k blízkému setkání se Saturnem, vzdálenost mezi tělesy bude něco přes dva stupně.

Planety:
Venuše (−4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) je blíže obzoru.
Jupiter (−2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy Velké rudé skvrny (GRS) a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je za svítání 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 3. 23:15   9. 3. Europa zatmění konec 20:14
11. 3. 19:05   13. 3. Io přechod měsíc (23:38)–1:55
Io přechod stín 0:25–2:42
Io zákryt zač. 20:56
Ganymed zatmění konec 23:47
13. 3. 0:55, 20:45   14. 3. Io zatmění konec 0:02
Io přechod měsíc 18:05–20:22
Io přechod stín 18:53–21:10
15. 3. 22:25   15. 3. Europa přechod měsíc 0:04–2:29
Europa přechod stín 1:43–2:58
Kallisto přechod měsíc zač. 2:29
Časy jsou v SEČ.

Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015 Autor: Aleš Majer
Poloha komety C/2014 Q2 (Lovejoy) v březnu 2015
Autor: Aleš Majer
Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, protože se k nám natočila jedna aktivnější oblast. Skvrny zde moc velké nejsou, ale úplně nečekaně zde došlo k silné erupci M 9,2, tedy téměř nejvyšší kategorie. Tak uvidíme, jak to bude se sluneční aktivitou v průběhu týdne. Třeba se zde skvrny ještě zvětší. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) se nachází v souhvězdí Kasijopeji. Prochází nedaleko otevřené hvězdokupy NGC 457 Človíček. Nedaleko je také slabá emisní mlhovina, jak ukazuje kvalitní snímek Rolanda Ligustriho.

Kosmonautika

  • Americká sonda DAWN se stala minulý týden první kosmickou sondou, která je na oběžné dráze trpasličí planety. Je to možné především proto, že po změně definice planety se největší planetka mezi Marsem a Jupiterem přesunula do kategorie trpasličích planet. DAWN totiž předtím obíhala také další velkou planetku Vesta, ta už ale svou gravitací nebyla schopna ze sebe vytvořit přibližně kulaté těleso. To nic nemění na zajímavost mise, ačkoli nyní v březnu musíme dočasně vydržet. Ceres se teď bude na snímcích z kosmické sondy jevit jako srpek a její fáze a velikost se na snímcích bude zvětšovat zase až od dubna.
  • Česko navštíví desátý člověk, který chodil po povrchu Měsíce, astronaut Charles Duke. Bude to jeho druhá návštěva ČR a veřejnost má přístup například na přednášku 16. 3. od 19:00 v hotelu Andel's v Praze, nebo 15. 3. od 14 hod v H. Králové.
  • Drobný zkrat postihl robotickou paži Curiosity a jako místo vzniku byl odhalen mechanismus vrtáku. Robot byl tedy nucen přerušit práce a počkat co na to inženýři. Nyní se dokončuje série testů a podle všeho bude následovat přemístění nabraných vzorků k další analýze a uvidíme v budoucnu, zda se to ještě někdy stane.

Výročí

  • 11. března 1960 (55 let) odstartovala americká sonda Pioneer 5. Byla vyslána na dráhu mezi Zemi a Venuši a šlo především o technologický test. Z vědeckých úkolů sonda potvrdila správnost představ o meziplanetárním magnetickém poli.
  • 12. března 1835 (180 let) ne narodil astronom a matematik Simon Newcomb. Uplatnil se jako ředitel vojenské US Naval Observatory, kde se zabýval pohyby planet pro účely navigace. Byl také zakládající člen a první prezident Americké astronomické společnosti.
  • 13. března 1855 (160 let) se narodil americký astronom Percival Lowell. Poté, co se dověděl o pozorováních Schiaparelliho, který na Marsu zaznamenal kanály, rozhodl se s blízkou opozicí Marsu 1894 zbudovat novou observatoř. U Flagstaffu v Arizoně, ve vysoké nadmořské výšce, měl k dispozici 61cm dalekohled z dílny Alvana Clarka. Bohužel i přes vynikající podmínky k pozorování se dopustil osudové chyby, když kanály a oázy na Marsu potvrdil. Existenci kanálů svými pozorováními z Paříže později vyvrátil Antoniadi a nakonec i snímky Marineru 4, sondy, která jako první snímkovala Mars. Po roce 1905 zaměřil Lowell svoji pozornost k hledání planety za dráhou Neptunu. Žádnou nenašel, ale v práci mohli pokračovat další, protože na to zbylo dost peněz. Nakonec na Lowellově observatoři uspěl Clyde Tombaugh, když mohl v roce 1930 oznámit objev Pluta. Naneštěstí už se pak další tělesa nalézt nepodařilo (až do roku 1992) a tak byl tento poměrně malý objekt mylně považován za planetu, ačkoli je pravdou, že je poměrně neobvyklý už jen tím, že jej doprovází měsíc Charon o poloviční velikosti a také další rodinka měsíčků.
  • 14. března 1835 (180 let) se narodil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který, jak je zmíněno výše, je známý především „objevem“ kanálů na Marsu. Zakreslil je během velké opozice 1877. Z jiných jeho astronomických zápisů připomeňme především to, že se mu podařilo navrhnout, že meteorické roje souvisí s kometami a prolinkoval roj Leonid s kometou Tempel-Tuttle.

Výhled na příští týden

  • Úplné / částečné zatmění Slunce
  • Výročí: Caroline Herschel
  • Výročí: Leonov – první výstup do kosmu
  • Výročí: Ranger 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Pioneer 5, Simon Newcomb, Percival Lowell, Giovanni Schiaparelli


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »