Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2016

11. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 16. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 15. března v 18:03 SEČ. V pondělí kolem půl třetí odpoledne prochází severní cíp Měsíce jen pět úhlových minut od jasné hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka. Po západu slunce už bude hvězda více než stupeň západně. Již dopoledne dojde také k zákrytu hvězd theta 1,2 Tauri. I ty jsou za dobrých podmínek viditelné i ve dne pomocí dalekohledu.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy tentokrát připadá na brzké ranní hodiny v úterý. Perfektní podmínky má naopak dvojpřechod Ganymeda a Io ve středu 16. 3. večer. Páteční dvojpřechod Io a Europy připadá na večer, kdy je ještě planeta příliš nízko.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen o málo víc než deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 3. 0:20; 20:10   15. 3. Europa přechod měsíce zač. 2:26
Europa přechod stínu zač. 2:45
Io přechod měsíce zač. 3:12
Io přechod stínu zač. 3:21
16. 3. 2:00; 21:50   16. 3. Ganymed přechod měsíce 20:02 – 23:13
Ganymed přechod stínu 20:48 – (0:06)
Europa zákryt zač. 21:03
Io přechod měsíce 21:38 – 23:52
Io přechod stínu 21:50 – (0:04)
18. 3. 3:35; 23:30   17. 3.; Io zákryt zač. 18:50
Kallisto přechod měsíce 20:23 – 22:36
Io zatmění konec 21:19
Kallisto přechod stínu 22:08 – (1:06)
19. 3. 19:20   18. 3. Io přechod měsíce konec 18:18
Europa přechod měsíce konec 18:19
Io přechod stínu konec 18:33
Europa přechod stínu konec 18:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Astronomické jaro začíná, když Slunce na obloze protíná nebeský rovník. V jarním bodě bude v neděli 20. března v 5:30 SEČ.

Kosmonautika

  • V pondělí očekáváme s napětím start rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M. Na něm je připevněna dvojice ExoMars 2016. Jde o oběžnici Marsu TGO a o zkušební přistávací modul EDM (Schiaparelli). Start je v plánu v pondělí 14. března v 10:31 SEČ a pokud jste si oblíbili živě česky komentované starty, nebudete ochuzeni ani tentokrát.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams už je pomalu přichystána ke startu. Raketa Sojuz-FG má plánovaný start v pátek 18. března ve 22:26 SEČ. Živě komentovaný přenos je přichystán zde.
  • Studenti z Olomouce se úspěšně spojili s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kde na jejich otázky odpovídal Tim Peake.
  • Ceres má už rok na oběžné dráze návštěvnici ze Země, sondu Dawn. Ta nyní snímá povrch z nízké oběžné dráhy a nádherné snímky, na kterých nechybí záhadná hora Ahuna, posílá na Zemi. Brzy uvidíme detailně i kráter Occator, známý svými světlými skvrnami.
  • Pro změnu 10 let už obíhá Mars družice MRO. Fascinující aktivní jevy na povrchu, snímky vozítek i mnohé další zvládá s bravurou. Každý týden přinese pětkrát více dat, než ostatní oběžnice Marsu.

Výročí

  • Před 30 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. Šlo jednak o sovětské sondy Vega 1 a 2, které minuly kometu nejblíže 6. a 9. března 1986. Dalšími byly 8. a 11. března japonské Suisei a Sakigake. Ovšem opravdu blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2…), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm 3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
  • 16. března 1926 (90 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda. Dnešní rakety kromě urychlovacích bloků na tuhá paliva používají často právě kapalinové motory.
  • 16. března 1966 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska (zdroj: MEK).
  • 17. března 1936 (80 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Blahopřejeme.
  • 18. března 2011 (5 let) byla na oběžnou dráhu kolem planety Merkur navedena sonda MESSENGER. Její dopad na povrch loni na jaře máme ještě v paměti, ovšem data, která nám přinesla se budou zpracovávat ještě řadu let.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: Antonia Maury
  • Výročí: Giovanni Battista Amici
  • Výročí: objev komety 1811
  • Výročí: Sputnik 10
  • Výročí: Hyakutake průlet

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Robert Goddard, Gemini 8, Jiří Grygar, Sonda MESSENGER


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »