11. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 17. března ve 14:12 SEČ. Pokud by v úterý ráno bylo jasno, Měsíc velmi nízko nad jihovýchodem zakryje hvězdu sigma Capricorni (5,3 mag). Výstup zpoza neosvětlené strany se odehraje kolem 5:10 SEČ ve výšce pouze 5 stupňů.

Planety:
Merkur (−0,7 až +0,2 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Merkur rychle mění fázi a zvětšuje kotouček, jak se blíží k Zemi. Venuše je stále velmi daleko. Obě planety jsou nyní snadno vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) už je po setmění jen asi 10° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3:30. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 14. března od 4:33 do 6:17 probíhá zatmění měsíce Ganymédu. 15. března ve 4:24 začíná zatmění Ió. 16. března v 1:43 začíná přechod stínu Ió, ve 2:47 začíná i přechod měsíčku, ve 3:53 končí přechod stínu a ve 4:56 končí přechod Ió. 17. března ve 2:03 končí zákryt Ió a v 5:02 začíná přecházet stín Európy.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. března ve 4:40, 15. března ve 2:10 a 17. března ve 3:50.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Aktuální pohled na Slunce nabizí družicová observatoř SDO.

Messiérovský maratón

Pozorovat objekty Messiérova katalogu je velmi snadné, na drtivou většinu stačí už i pouhý zrak bez dalekohledu, nebo maximálně triedr. Problém nastane, pokud je chceme vidět během jediné noci. Potom se stane, že některé, jinak jasné objekty, jsou schovány na soumrakové obloze, nebo nízko nad obzorem, nebo oboje. Přesto se této výzvě každoročně postaví mnoho amatérských astronomů a zas a znova si je zkouší vyhledat. Není to tak těžké. Zkušený pozorovatel se může dívat třeba dvě hodiny večer, jednu hodinu v noci a třeba hodinu nad ránem a ještě při tom stihne vidět i mnoho objektů z jiných katalogů, nebo objektů Sluneční soustavy. V roce 2017 jsme si v dobrých podmínkách ověřili, že vidět 108 až 109 objektů během jediné noci není vůbec nemožný úkol, ale musí být opravdu průzračno a je lepší mít jak malý, tak i velký dalekohled. Fotograficky však stačí i refraktor pod 10 cm. Jak to vypadá letos? Není to tak ideální, lepší je pozorovat až v druhé polovině března, kdy jsou výše objekty ve Střelci, ale nov připadá už na polovinu měsíce a tak nezbývá, než popřát štěstí a jasnou oblohu. A hlavně si to užít.

Grygar – premiéra se blíží

Film GRYGAR jde v březnu do vybraných kin. Životopisný film o astrofyzikovi a popularizátorovi astronomie a čestném předsedovi České astronomické společnosti můžete vidět již v tomto týdnu. 

Premiéra proběhne již toto úterý 13. března na Slezské univerzitě v Opavě,
17. 3. promítání v kině Atlas v Praze
18. 3. od 20 hodin na kanálu Prima Zoom

Kosmonautika

• V úterý 6. března byla vypuštěna telekomunikační družice Hispasat 30W-6 pomocí rakety Falcon 9.
• V pátek 9. 3. vynesla raketa Sojuz 2-1B rovnou čtyři telekomunikační družice. Start proběhl z Francouzské Guayány.
• Připomínáme též, že v týdnu pokračují výhodné přelety družice Humanity Star.
• Číňané chystají start rakety CZ-3B s dvěma družicemi navigační sítě Beidou.

Výročí

• 15. března 1713 (305 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).
• 16. března 1993 (25 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce, i díky mozaikovým 10 metrovým zrcadlům, jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.
• 17. března 1958 (60 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byla to tehdy čtvrtá umělá družice Země a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 – 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 Sovětský svaz. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna a díky němu se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard v březnu 1958 nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván „grepfruit“.
• 17. března 1948 (70 let) zemřel Karel Anděl. Tento zanícený amatérský astronom byl silně angažovaný v tehdy vzniklé České astronomické společnosti. Později byl nejvíce znám jako měsíční kartograf, přičemž jeho vrcholné dílo Mappa selenographica obdivují i současné generace astronomů. Právem je po něm pojmenován jeden z kráterů na Měsíci.

Výhled na příští týden    

• (večerní) zákryty hvězd Měsícem
• dva stíny měsíčků na Jupiteru
• start Sojuzu s A. Feustelem a Krtečkem k ISS
• Výročí: A. C. Clarke, úmrtí
• Výročí: Walter Baade
• Výročí: Shoemaker-Levy 9
• Výročí: Christopher Clavius

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.