Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2023

11. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 15. března 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 3. do 19. 3. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Níže je ještě vidět Jupiter a výše je Uran a Mars. Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je v Eridanu, další trochu slabší komety najdeme ještě výše na obloze. Posádka z ISS mise Crew-5 přistála zpět na Zemi. Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space zatím neodstartovala a japonská H3 opakovaný pokus o start taky nezvládla podle plánu. Před 75 lety zemřel kartograf Měsíce Karel Anděl. Před 65 lety odstartovala nejstarší družice stále obíhající Zemi, Vanguard 1. Před 30 lety začala vědecká pozorování dokončené observatoře Keck I.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 15. března ve 3:08 SEČ. 14. 3. po 2. hodině ranní se Měsíc vynoří nad obzorem v těsné blízkosti hvězdy Antares ve Štíru.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Nejvýraznějším objektem je večernad západním obzorem Venuše (−3,9 mag). Pod ní ještě můžeme vidět Jupiter (−2,1 mag). Mars (0,6 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a prochází mezi hvězdami v rozích Býka. Uran (5,8 mag) je mezi Marsem a Venuší v souhvězdí Berana. Merkur je nyní viditelný jako velmi jasný objekt na snímcích koronografu SOHO (LASCO C3).

Výron plazmatu (CME) 12. března 2023 kamerou družice GOES-16
Výron plazmatu (CME) 12. března 2023 kamerou družice GOES-16
Aktivita Slunce je pouze mírně zvýšená a má snižující se tendenci, dokud se neobjeví nové větší skvrny. Přesto docházelo k pěkným výronům plazmatu v podobě krásných protuberančních smyček. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) zeslábla pod hranici 9. hvězdné velikosti, ale stále jde o jednu z těch nejlépe viditelných. Večer ji najdeme v Eridanu kousek vpravo od Rigelu v Orionu. Vyhledávací mapka je např. na czsky.cz. Kometa C/2020 V2 (ZTF) tento týden prochází řídkou otevřenou hvězdokupou NGC 752 a má jasnost asi 10 mag. Kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) by měla být také kolem 10 mag a nachází se v odlehlé části Andromedy směrem k Lištičce.

Kosmonautika

Od ISS se v sobotu 11. 3. oddělila loď Crew Dragon „Endurance“ a přistála v noci na neděli se čtveřicí mise Crew 5, kterou tvořili Američané Cassada s Mannovou, Ruska Kikinová a Japonec Wakata.

SpaceX vyslala na další misi raketu Falcon 9 nikoli s družicemi sítě Starlink, nýbrž s družicemi One Web. Tato družicová síť sestává z menšího počtu satelitů na vyšší oběžné dráze. Zajímavostí je, že družice dříve vynášely Sojuzy, ale to se samozřejmě změnilo. Rusko dokonce zadržuje jednu várku One Webů a žádá za ně výměnou rakety z francouzského kosmodromu Kourou. První stupeň rakety Falcon 9 č. 1062 předvedl pěkné divadlo při návratu na místo startu na Floridě. Dobře to zdokumentoval John Kraus. Šlo již o třinácté úspěšné přistání tohoto stupně. Tento stupeň v minulosti obsloužil pilotované mise Axiom 1 nebo Inspiration4.

Návrat prvního stupně rakety Falcon 9 č. 1062 na Floridu Autor: John Kraus
Návrat prvního stupně rakety Falcon 9 č. 1062 na Floridu
Autor: John Kraus

Zdroj: John Kraus/Twitter

Raketa H3, nový japonský nosič, měla vynést na druhý pokus družici ALOS-3 (Advanced Land Observing Satellite „DAICHI-3“). V první fázi pracovala raketa dobře. Pak ale nedošlo k zážehu motoru na druhém stupni a nebylo tak dosaženo oběžné dráhy. Pozemní středisko muselo vydat signál ke zničení druhého stupně s družicí ALOS 3.

Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space má za sebou hned tři odklady startu, což je ale u nových raket celkem běžné. První odklad byl kvůli problémům na druhém stupni a při druhém pokusu o start došlo dokonce k zážehu všech motorů. Při třetím pokusu jsme se dočkali téměř konce odpočtu, ale motory zažehnuty nebyly. Mise GLHF (#GoodLuckHaveFun) si tedy ještě musí počkat. Zajímavostí je, že raketa je vyráběna metodou 3D tisku včetně raketových motorů Aeon-1, které spalují kapalný kyslík a metan.

Čínská raketa CZ-4C odstartovala 9. března s pozorovacími družicemi Tianhui 6A a 6B. Detaily o družicích a čínském programu přinesl Kosmický přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Výročí

13. března 2013 (10 let) byla uvedena do provozu submilimetrová rádiová observatoř ALMA. Soustava radioteleskopů stojí ve výšce asi 5000 metrů nad mořem v Chile. Umožňuje doposud nejpodrobnější pohledy na chladná molekulární oblaka nebo vznikající planety v protoplanetárních discích. Díky českým astronomům se umí podívat i na Slunce.

14. března 1928 (95 let) se narodil americký astronaut Frank Borman. Dvakrát letěl do vesmíru. Poprvé na misi Gemini 7, kdy s Lovellem provedli těsné přiblížení ke Gemini 6A. Podruhé byl velitelem mise Apollo 8, která jako první oblétala Měsíc.

15. března 1713 (310 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).

16. března 1993 (30 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce a mozaikovým 10 metrovým zrcadlům jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.

W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)

17. března 1958 (65 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byla to tehdy čtvrtá umělá družice Země a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 – 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 Sovětský svaz. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna a díky němu se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard v březnu 1958 nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván „grepfruit“.

17. března 1948 (75 let) zemřel Karel Anděl. Tento zanícený amatérský astronom byl silně angažovaný v tehdy vzniklé ČAS. Později byl nejvíce znám jako měsíční kartograf, přičemž jeho vrcholné dílo Mappa selenographica obdivují i současné generace astronomů. Právem je po něm pojmenován jeden z kráterů na Měsíci.

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
18. března 2018 (5 let) byla vynesena sonda TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Jak je z názvu patrné, je určena k hledání exoplanet tranzitní metodou, tedy tím, že pozoruje nepatrné změny jasnosti hvězd a pokud jsou pohasnutí periodická, je to díky přechodům exoplanet před jejich kotoučem.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Walter Baade
  • výročí: Shoemaker-Levy 9 (objev)
  • výročí: Jim Lovell
  • výročí: Christopher Clavius
  • výročí: Explorer 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Radioteleskop ALMA, TESS, Karel Anděl, Vanguard 1, Keck I, Abbe Nicolas Louis de Lacaille, Frank Borman, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »